Mezi létající Finy vletěl jejich stylem. Vzal oštěp, rozeběhl se, a když ho vyslal do vzduchu, sám při tom hodu padl na břicho. „Doteď žasnu, co jsem to udělal,“ smál se oštěpař Vítězslav Veselý po návratu z ME v Curychu, kde právě po tomhle hodu do vzdálenosti 84,79 metru urval stříbrnou medaili. A porušil právě hegemonii Finů, kteří se umístili na prvním, třetím a čtvrtém místě.
Jak ten závod zpětně hodnotíte?
„Jsem moc rád, že se mi to povedlo i na to stříbro. I kdybych měl zlato, neradoval bych se asi o moc víc. Vytěžil jsem tam ze sebe maximum a s tím prostě musí být spokojenost.“
K stříbru vám pomohl i hod ve stylu Finů, a sice že jste sám spadl na břicho. Stříbrná rada vašeho trenéra Jana Železného…
„Ano, měl jsem problém v konečné fázi, kdy jsem brzdil před tou čárou. Měl jsem ji v hlavě a to vám ubírá hodně metrů, když ten hod uděláte jinak. Tak jsem zkusil, jak mi řekl Honza a ani nevím, jak se mi to povedlo, ale bylo to nejdál. Doteď žasnu, co jsem to udělal. Nebyla to moje vůle.“
Co vám říkali Finové na stupních vítězů, když jste porušil jejich hegemonii?
„Myslím, že i tak to oni brali za obrovský úspěch. Ze čtyř míst tři Finové, to je obrovský úspěch. Jinak jsem to ale neslyšel moc komentovat. Když tam viděli v jednu chvíli finské vlajky na všech místech, tak je to asi těšilo. Až jsem si v průběhu závodu říkal: Kdo tam mezi ně tak může vletět? A když jsem viděl, kdo tam do toho užšího finále postoupil, tak jsem si říkal: Tak musím já, no.“
Navíc to bylo stejně jako v případě Barbory Špotákové, pátým pokusem…
„Vloni to bylo vždy tak, že jsem to spíše hodil prvními pokusy, spadlo to ze mě, pak jsem třeba mohl vypouštět a dopadlo to, že jsem vyhrál. Teď ale jsem s tím bojoval až do konce, což mě mobilizuje a jsem za to rád. Je to dobrá zkušenost, člověk musí bojovat do posledního hodu.“
A plánujete třeba takto létající pokus ještě do konce sezony zkusit?
„No, budu o tom přemýšlet…za pár dní je finále Diamantové ligy. Teď mě však ještě čeká Stockholm, což je předposlední závod a pokusím se hlavně načerpat síly, odpočinout a dostat se do pohody. Tyhle šampionáty jsou vyčerpávající a já mám vždy pak týdenní útlum. Snad s tím zabojuju správně.“
Související články
