Jsou před ním velké věci v osobním i sportovním životě. Čtvrtkař Pavel Maslák se nedávno zasnoubil se svojí přítelkyní Nellou Borovenovou a na Instagramu oznámil: „Čekáme malého dráčka.“ A na dráze? Na čtvrtce tři starty a dvojí zlepšení. Maslák sice do sezony vstoupil pomaleji, než sám čekal, zdá se ale, že je všechno na dobré cestě. „Jde to pomalu nahoru a snad se to bude ještě zlepšovat,“ věří si trojnásobný halový mistr světa i Evropy v běhu na 400 metrů, kterého na víkendovém MR v Ostravě čeká start v závodě na šedesát metrů.
Čtvrtkař Pavel Maslák při svém letošním prvním startu v norském Ulsteinviku zaběhl limit B pro letošní vrchol halové sezony, mistrovství Evropy v Glasgow. Na druhý pokus v německém Karlsruhe svůj čas vylepšil, takže vyhověl i limitu A. Jenže spokojenost jako by se ne a ne dostavit. Až v polské Toruni to přišlo. Čas 46,19 vteřiny a o půl vteřiny lepší sezonní maximum. „Snad to tak půjde i dál,“ věří Maslák, který dobré období prožívá i v osobním životě.
Zmínil jste, že čekáte rodinu. Je teď pro vás náročnější odjíždět od těhotné partnerky?
„Závody nejsou zase takový problém, jde spíš o soustředění, ta chtějí přece jen víc času. Doufám, že až se nám dítě narodí, bude rodinka jezdit se mnou. Už to mám takhle trošku naplánované, abychom mohli být všichni tři spolu.“
Běžel jste v této sezoně tři čtvrtky, v každém to bylo o kus lepší. Jste spokojený?
„Zpočátku jsem tedy moc nebyl, ale teď už spokojený jsem. Jde to pomalu nahoru, to je znát. Nejspíš jsem byl na začátku závodění unavený z těžkých tréninků a potřeboval jsem si odpočinout. A teď věřím, že se moje výkony budou ještě zlepšovat.“
Kolik času jste měl mezi koncem těžké přípravy a prvním závodem?
„Asi týden. A trénovali jsme předtím fakt hodně a těžce. Teď už se ale cítím čím dál tím líp. Pravda, myslel jsem, že zrychlení přijde dřív. Že třeba začnu na 46,60 nebo 46,50 a pak to stáhnu k šestačtyřiceti. Ale byl jsem unavený z předchozího soustředění a navíc jsme do Norska měli blbou cestu. Přestupovali jsme v Amsterdamu, čekali jsme tam šest hodin. A pak jsme ještě jeli hodinu a půl autem. Zkrátka to bylo složitější.“
Takže vás to ani nezaskočilo, že čas z Ulsteinviku (47,10) nebyl podle vašich představ?
„To zase ne, čekal jsem, že to bude rychlejší, a docela mě to zaskočilo. Ale v dalších závodech už jsem se zlepšil, a to bylo fajn.“
Měl jste přípravu stejnou jako loni, nebo jste něco měnili?
„Příprava je stejná, akorát víc naběháváme. Jinak je skladba tréninků úplně stejná.“
Docela jste se v poslední době nacestoval. Norsko, německé Karlsruhe, to taky není za rohem, pak polská Toruň. Jak tohle zvládáte?
„Nevadí mi to. Nepopírám, že by určitě bylo lepší, kdyby všechny závody byly v Praze, ale beru to tak, že cestování k atletice patří, a zůstávám v klidu. Cesty zase tak strašné nejsou, většinou jde o dvě hodinky letu, to mi nedělá problém.“
Nové rukávky nechystám
Norsko tedy byla výjimka...
„Ano, prostě někdy přijde horší cestování. Ale oslovili mě, že by chtěl Karsten (Warholm – mistr světa 2017 na 400 m překážek – pozn. red.) běžet se mnou. Tak jsem si řekl, že to za to stojí a chopil jsem se toho. Pak tedy následovalo to dlouhé čekání na letišti. Utěšoval jsem se, že se pořád nic neděje, ale asi se to na mně podepsalo víc, než jsem myslel.“
Co vás čeká po víkendovém mistrovství republiky, kde poběžíte cvičnou šedesátku?
„Po mistrovství republiky mě čeká ještě jedna čtyřstovka. „Ve středu je Düsseldorf, poslední kolo IAAF World Indoor Tour. Bylo by hezké vyhrát, podařilo se mi to už před dvěma lety a nebylo by špatné to zopakovat. A potom už evropský šampionát v Glasgow. Tam to, aspoň doufám, budou tři čtvrtky a možná štafeta. Pokud tedy budeme mít štěstí a někdo odřekne.“
Jak se těšíte do Glasgow? Loni na halovém světovém šampionátu jste získal trochu zvláštní zlato, protože dva vaše přemožitele diskvalifi kovali. Máte teď o to větší motivaci všem ukázat?
„Motivaci mám pořád stejnou, vždycky to chci všem ukázat a vyhrát. Spíš mám teď trochu strach. Prostě větší respekt ze soupeřů. Protože Španěl Oscar Husillos, co loni v Birminghamu doběhl první, je prostě dobrý. Zatím tedy nevypadá, že by měl mít dřívější formu, ale kdo ví. Určitě je to letos nabité víc než dřív.“
Strach? Nebylo by lepší jít do závodů s tím, že soupeřům ukážete, že je rozsekáte?
„To nepochybně, ale na to je ještě čas. Ten závod ještě není ani přede dveřmi. Samozřejmě do toho půjdu s tím, že chci vyhrát, ale teď mám prostě velký respekt. A spíš sleduju, jak jsou na tom ostatní, abych věděl, co budu muset předvést.“
S vaším jménem i výkony jsou už několik let spojené barevné rukávky – nechystáte v tomto směru nějakou novinku, vychytávku?
„Nic nového nechystám. Ale výkony by i se starými rukávky mohly být jako dřív.“
