Byl to ostrý boj o český titul, o místa ve štafetě i o případný postup na blížící se halové mistrovství Evropy v Istanbulu. České čtvrtkařky se i bez své jedničky Lady Vondrové, která na mistrovství republiky v Ostravě dala přednost běhu na 200 metrů, vyhecovaly parádně. První čtyři v cíli si vylepšily osobní rekordy a zlatá Tereza Petržilková splnila časem 52,19 sekundy ostrý limit pro evropský šampionát. Klíčovou motivací byly Italky, které v hodnocení štafet na 4x400 metrů v mezinárodním žebříčku Češky těsně před šampionátem odsunuly mimo postupovou pozici.
„Těsně před mistrovstvím jsme se dozvěděly, že česká štafeta z pořadí vypadla a že nás přeskočily Italky,“ přitakala Lada Vondrová. Česká jednička této disciplíny tentokrát finále na 400 metrů sledovala pouze z povzdálí a během rozvičování na dvoustovku. V Ostravě ji pak poměrně suverénně také vyhrála.
„Musím říct, že mě holky na čtvrtce příjemně překvapily!“ ocenila Vondrová. „Čekala jsem dobrý čas od Terezy (Petržilkové), ale Marcela (Pírková) s Nikčou (Bendovou) mě překvapily. Šly opravdu dobře. Snad tyhle časy budou v součtu stačit, abychom se dostaly se štafetou zpátky na Evropu.“
Osobní rekordy na 400 metrů si vylepšily všechny první čtyři běžkyně v cíli. Tereza Petržilková zaběhla čas 52,19, druhá Marcela Pírková 52,86, třetí Nikola Bendová 53,48 a čtvrtá Lucie Zavadilová 54,43.
„Osobák jako prase!“ radovala se Nikola Bendová, která se čtvrtkou teprve začíná. „Trošku jsem to překopla, ale tak se běžet musí. Já ještě nejsem specialista na tuto trať, nevěděla jsem, co čekat, protože čtvrtku trénujeme teprve tři měsíce.“
Spokojená byla i stříbrná Marcela Pírková. „Poslední rovinku tuhnete, bolest jako nikdy, ale běželo se mi fakt krásně,“ pochvalovala si. „Všechny jsme bojovaly, chtěly jsme zaběhnout osobáky, jinak bychom neměly šanci se na Evropu se štafetou dostat. S těmito časy by se to mohlo podařit.“
Nejšťastnější v cíli byla Tereza Petržilková. První titul, osobní rekord a ostrý limit na halové mistrovství Evropy. „Krásný pocit, ještě jsem to nestihla vstřebat a chytit dech,“ oddechovala. „Z času jsem nadšená! Ježišmarjá, ostrý limit, to je splněný sen! Běželo se parádně, od začátku do konce jsem byla ve flow, to je nejlepší stav pro sprintera.“
I ji hnala vidina evropské štafety. „Snažila jsem se pomoct štafetě k průměru, abychom se dostaly na mistrovství Evropy. Lada (Vondrová) nám v call roomu říkala, že nás Italky předběhly, že jsme první pod čarou. Tyhle výkony by nám zase mohly pomoct. Holky běžely výborně, pomohly mi, slyšela jsem je za sebou.“
V cíli chviličku trnula. Bude čas stačit i na ostrý limit pro halové mistrovství Evropy? „Vždycky je tam nějaká setinka sem, setinka tam, tak jsem hlavně doufala, že mi nebude setinka chybět. To bych se asi zbláznila.“ Petržilková s úsměvem připustila, že kdyby v titulovém běhu porazila i Ladu Vondrovou, bylo by zlato ještě cennější.
„S Ladou jsme kamarádky, víme o sobě, na závodech bydlíme spolu na pokoji. Titul mi ve sbírce chyběl, jsem ráda, že se mi ho konečně povedlo získat. Ale... má to trošku pachuť, že Lada nenastoupila. Porazit i ji, to by bylo ještě lepší.“
Lada Vondrová, která si osobní rekord na čtyřstovce v hale nedávno vylepšila právě v Ostravě na 51,57 sekundy, tentokrát dala přednost dvoustovce. I tam brala zlato a osobní rekord (23,36). „Osobák jak Brno, takže dobrý,“ byla spokojená. „Čtvrtky jsem teď šla tři za sebou, tak jsem nechtěla jít další. Abych na ně měla i v Istanbulu zase chuť.“
Kamarádce Petržilkové hned gratulovala. Ke zlatu i k limitu na Evropu. „Zlepšuje se, jsem ráda, že tady mám někoho, kdo se mnou běhá. A že mě chtěla porazit? To je jasný, že by měla radost, ale já bych se porazit nenechala,“ dodala Lada Vondrová.
