Výškařka Hrubá se po 10 letech blíží k rekordu. Prolomila jsem bariéru, říká

Už to bude skoro celé desetiletí, co Michaela Hrubá jako nadějná juniorka skočila blýskavých 195 centimetrů. Přes zdravotní problémy i psychickou bariéru se propracovala zpátky do světové špičky. A úkol místopředsedkyně svazu Barbory Špotákové před mistrovstvím republiky v Jablonci zní jasně: „Ten osobák bych chtěla vidět!“

Vyjde to?
„Já se na mistrovství republiky těším, bude to víceméně poslední velký závod před mistrovstvím světa. Je to jedna z nejlepších sezon za posledních iks let. Ještě tomu chybí osobní rekord. To bude cíl k Tokiu, třeba překvapím už na mistrovství republiky. My se na něj chystáme. Srpnová forma by měla vyvrcholit tam.“

Nejlepší letošní výkon 194 centimetrů jste poprvé skočila už v květnu na úvod sezony v Dauhá, před dvěma týdny v Heilbronnu jste ho zopakovala. Proč to klaplo právě tam?
„Trošku to připisuju tomu, že byl podobný povrch jako v Dauhá, takže mi to tam sedlo. Ani následující pokusy na výšce 196 nebyly špatné. Spíš je to přínos v tom, že jsem si v hlavě prolomila bariéru, kterou jsem měla v dřívějších letech. Sto devadesát jsem chtěla tak skočit, že jsem se celá stáhla a zamrzla. Potom technika nebyla úplně taková, jaká být měla. Teď už vím, že výšky sto devadesát nejsou problém a jdu do toho.“

Co ještě stojí za vaším zlepšením?
„Udělali jsme pár změn v tréninku. Začali jsme dělat víc vertikálních a horizontálních odrazů. Nemám tak velký kontakt s podložkou a najednou se v tom skoku všechno dá stihnout líp. Když si to sedne, potom jsou skoky třeba na těch sto devadesáti a výš.“

Před týdnem jste v Chorzowě po dlouhých sedmi letech závodila na Diamantové lize, jaké to bylo?
„Bylo to super, bylo skvělé být zase s holkami, viz Mahučichová, Olyslagersová. Nasbírali jsme tam i spousty informací, co bychom mohli v technice zlepšit, jak světové holky teďka skáčou. Určitě to mělo přínos. Číslo mám teď na nástěnce. Do příštího roku bude snad cíl dostat se na Diamantovku znova.“

Můžete si od světové rekordmanky Jaroslavy Mahučichové nebo od Australanky Nicoly Olyslagersové vzít něco konkrétního?
„Jaroslava má rozběh tak specifický, že díky tomu mohla skočit světový rekord. Je tam hodně věcí, které by se u mě musely změnit, abych mohla mít podobný rozběh jako ona. Spíš si něco můžu vzít od Nicoly. Jsou tam drobné nuance, párkrát jsme to už zkusili. Člověk si na to musí zvyknout, aby v rozběhu cítil dobře.“

Mistrovství světa se v září koná v Tokiu na Olympijském stadionu, kde jste už letos na jaře závodila…
„Bylo to na tom stadionu, akorát tam byl ještě starý povrch, který budou měnit, protože když jsme doskákali, zatáčka byla úplně zničená. Stadion byl krásný, zázemí skvělé. Já jsem tam byla poprvé, protože na olympiádě jsem nebyla. Všechno jsem si tam osahala, nasála jsem atmosféru a budu se tam těšit.“

Bude vám nový povrch sedět?
„Já doufám, že jo. Na všech velkých akcí bývá teď mondo, které je rychlé, a to mi sedí. Nebojím se, že by to nemělo být dobré.“

Myslíte na světovém šampionátu na finále?
„Já bych se ráda po několika letech dostala opět do finále. Bude to těžké. Budou tam holky, které jsou odskočené. Pak je dvanáct, třináct holek kolem sto devadesáti na mé úrovni. Tam se pobijeme o ta místečka. Já si na to věřím a doufám, že tam budu.“

Vývoj výkonnosti Michaely Hrubé

Švábíková vyhrála Odložilův memoriál, skočila nejvýš od Paříže. Slavila i Hrubá, Staňkovi se nedařilo

AtletikaČTK2. června 202519:59

Rekordmanka Špotáková po comebacku: Soupeřky byly šokovány, já tam šla opravdu z voleje

AtletikaMartin Hašek20. srpna 202515:50