Šťastná mistryně Lu: Pár slziček ukáplo, hymna mě dojala. Co mladší brácha?
Má před sebou velkou budoucnost. Lurdes Gloria Manuel je ale nejmladší mistryní světa na halové čtvrtce a její trenér Laurent Meuwly jí radí, ať si především vychutná výjimečnou chvíli. „Právě na to se těším. Až to budu moci oslavit s blízkými lidmi a užít si ten moment i s nimi. Na stadionu to bylo krásné a strašně ráda jsme se proběhla s českou vlajkou, ale oslavit to pořádně doma je pořád to, co si přeju,“ usmívá se nová šampionka.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Napálila úvodní dvoustovku jako tichý zabiják, jak ji překřtil její trenér. V tvrdém souboji před sebe nepustila dravou Norku Jaegerovou a ladným krokem si běžela pro zlato v osobním rekordu 50,76 sekundy. Mise Lurdes Glorie Manuel na halovém MS v Toruni neměla chybu. Snad jen, že nemá vítězné jídlo.
Když v roce 2014 vyhrál svůj první titul mistra světa Pavel Maslák, těšil se na řízek s bramborovým salátem. Čím si uděláte radost vy?
(směje se) „Asi to neoslavím řízkem a bramborovým salátem. Nevím, na co bych měla chuť… Zatím nemám nějaké vítězné jídlo. Určitě vím, že si dám něco dobrého doma, bude uvařeno. Takže se nechám překvapit.“
Jaká je mistrovská radost s odstupem několika desítek hodin?
„Mám pořád stejnou radost, jako jsem měla ten den, co jsem nevěřícně koukala na tabuli, a viděla jsem zaběhnutý osobní rekord. V tu chvíli mi došlo, že mám zlatou medaili. Pořád z toho mám silné emoce, ale už se těším, až to oslavím doma s rodinou.“
V cíli jste vypadala jste doslova v šoku…
„Já sama jsem byla hodně překvapená. Samozřejmě jsem tušila, nebo jsme si tajně přála zabojovat o nějakou medaili. Na tu zlatou jsme úplně nepomýšlela. Ani jsem nečekala takový čas. Doufala jsem, že bych mohla zopakovat čas ze semifinále, protože ten už byl hodně kvalitní. Tenhle čas a osobáček na konci sezony je skvělý.“
Jak se vám líbil vítězný ceremoniál?
„Pro mě to bylo hodně dojemné. Pak ukáplo pár slziček, ale štěstím. Hodně mě dojalo slyšet naši hymnu. Zatímco jsem tam stála, tak jsem si zrekapitulovala, jak ta moje sezona vypadala, kolik práce jsme do toho se všemi dali. Prostě mě to dojalo.“
Co vám pak říkala Lieke Klaverová, vaše tréninková parťačka z nizozemského Papendalu?
„Po tom cermeoniálu za mnou doběhla. Říkala mi, že je na nás strašně pyšná a že ví, kolik práce to bylo, jaké ty tréninky byly těžké a kolik jsme do toho daly energie. A že je ráda, že jsme mohly takhle sdílet obě medailové pódium.“
Překonala nepříjemné zranění
Jak si sama ceníte zimní comeback po loňském nepříjemném svalovém zranění?
„Já jsem vlastně nevěděla, co bych mohla očekávat. Časy na tréninku svědčily o tom, že bych na tom mohla být výkonnostně podobně, takže jsme byla strašně ráda, když se mi první závod povedl. Hlavně to byl můj první start ještě tady v Česku, takže tím jsem si toho vážila o to víc, že to bylo na domácí půdě. Pak ostatní mítinky… Furt jsem se držela obdobných časů. Držela jsme ty časy konzistentně, takže bylo vidět, že výkonnost je na správném místě. Teď k mistrovství světa jsme se to snažili s trenérem vygradovat a to se povedlo.“
Stihla jste zlato oslavit už v Toruni?
„S holkama jsme se sešly, daly jsme menší oslavičku. Zašly jsme na pořádný burger. Budu se těšit i na menší oslavu s Nizozemci, až se vrátím zpátky do Nizozemska. To bude za týden.“
Vaše další parťačka Femke Bolová se nedávno vdala, bylo to ve vaší skupině téma?
„Všichni jsme jí gratulovali a moc jsme jí to přáli. Ona měla takovou menší rodinnou svatbu. Teď k mistrovství světa nám všem přála hodně štěstíčka, ať se nám to povede, ať si to hlavně užijeme. Myslím, že to se nám vyplnilo. Holky si zaběhly i skvělou medaili ve štafetě. Mají velmi silný tým i těmi vztahy. I tímhle směrem to bylo hodně silné.“
Co vás teď čeká?
„Určitě bych to chtěla oslavit. Zároveň mě teď čeká pár dní volna, takže budu moci zregenerovat, načerpat nové síly, připravit se možná i hlavou na letní sezonu. Vlastně za týden nebo víc jak týden odjíždíme na soustředění do Afriky, kde se budeme s holkama připravovat na mistrovství světa štafet.“
Už přemýšlíte nad letní sezonou?
„Mým pravidlem je, že si nikdy nechci dopředu říkat časy. Nechci se tím extra zavazovat a chci mít v tomhle volnou hlavu, a když to přijde, tak to přijde.“
Ve vaší atletické rodině máte i mladšího bratra Christiana Tecu. Jak se mu daří?
„Dělá osm set metrů. Je teprve dorostenec, ale doufám, že se budeme potkávat na nějakých mítincích a na závodech. Přijde mi, že mu to jde. Také se hodně rychle posouvá. Je hodně pilný a pracovitý. Uvidíme.“
Trenér Laurent Meuwly
„V prvé řadě si musí užít tuhle chvíli. Když vám je dvacet a stanete se mistryní světa, hodně se toho děje a nemůžeme hned tlačit na další cíl. Učím své svěřence: Užijte si každou medaili, nevíte, co se stane. Bude pak čas si promyslet, co dál.“
