FOTO: Český obr pro MS Balvín. Jak žije, co mu vadí a kolik toho sní?
I na nejvyššího chlapa bude v září spoléhat basketbalová reprezentace při mistrovství světa. Ondřej Balvín s 217 centimetry a bezmála 120 kilogramy už desátým rokem válčí v cizině, téměř výhradně ve španělské lize. Svým XXXL parametrům je vděčný za šťastný život, ale vnímá rizika. Jeho sport stále víc sází na menší, univerzální, dynamické rychlíky. Jsou klasičtí pivoti v ohrožení? Ondřej Balvín pro iSport Premium také popsal, v čem mu jeho výška pomáhá či co mu naopak komplikuje život, dozvíte se, kolik toho sní nebo jak musí o své vysoké tělo pečovat. A v zamčené části článku se také podívejte na exkluzivní fotografie!
Kdybyste v červenci nakoukli do pražské haly Folimanka, nejspíš byste na něj narazili. V prostředí, kde basketbalové dospíval, postavil Ondřej Balvín svou letní tréninkovou základnu. Dvakrát denně tady, plus fyzička na Olympu u Stromovky. To byla častá pracovní náplň 26letého českého obra, kterého už přestala omezovat zlomená kůstka v levé ruce.
Předchozích pět roků létal za dřinou do Los Angeles, zkusil letní ligu NBA v Denveru, potil se ve Splitu. Teď vsadil na domov a taky na španělského trenérského specialistu Diega, známého z dřívějšího angažmá v Seville, který i nadále pečuje o Balvína a také o Tomáše Satoranského. Pojďte se podívat do výšin, kam většina populace potřebuje schůdky nebo štafle.
V čem mi výška pomáhá
„Vidím všude všechno! (směje se) Za svoji výšku jsem rád. Neuvěřitelným způsobem mi otevřela svět. Jistě, musel jsem mít i trošku talentu, abych to zvládnul, ale výška mi pomohla ke stylu života, který má to štěstí žít málokdo. Díky ní jsem se naučil jazyky, od osmnácti žil v jiné zemi, ve čtrnácti se odstěhoval z domova. Můžu zmínit samá pozitiva. Kromě toho, že si člověk občas rozbije hlavu o futra. Ale to je spíš o zvyku. Bylo by blbý, kdyby se mi to stávalo pořád. Odmala jsem byl o hlavu nebo o dvě vyšší než ostatní. 217 centimetrů jsem měl už ve čtrnácti, rozdíl o dvanáct let později dělá zhruba 40 kilo navíc.“
Co mi komplikuje život
„Dveře, bankomat, restaurace. Sedání do auta, tedy spíš do taxi a do Uberu. Jestli při návštěvě koncertu automaticky stojím vzadu, abych nepřekážel? To ne, to není můj problém. Ať si lidi za mnou poradí. (úsměv)
