Litvu ovládla horečka, začíná basketbalové mistrovství Evropy

Událost roku? Ne, pro maličký třímilionový litevský národ je nadcházející evropský šampionát vytouženou akcí několika desetiletí. Čekali na něj dlouhých dvaasedmdesát let. Teď se v jejich šesti městech naplno rozjíždí pestrobarevný karneval.

„Jsme malá země, v Evropě hůře viditelná. Basketbal je pro nás velkou příležitostí, jak ukázat celému světu, že jsme stále tady,“ vnímá národní euforii legendární Arvydas Sabonis, hlavní ambasador mistrovství, jenž se nedávno stal i členem Síně slávy NBA.

„Vybudovali jsme kvůli tomu pět kompletně nových arén a každý z Litevců se na šampionát těší. Tato hra je naším druhým náboženstvím,“ dal jasně najevo Sabonis.

Propagace je vidět na každém rohu. Letáky, billboardy, reklamy v rozhlase i televizi. V konečném důsledku je to ale zcela zbytečné, Litevci totiž o monstrózní akci vědí i bez nich.

Nikdo neřeší, co bude v době ekonomické krize s luxusními arénami po mistrovství, a překážkou pro ně teď nejsou ani ceny vstupenek, z nichž se nejlevnější pohybují kolem 200 litů (cca 1400 korun). Na trhu jich bylo 110 tisíc, teď už jsou ale skoro všechny pryč.

„Celý národ očekává, že mistrovství vyhrajeme. Kdybychom zůstali bez medaile, byla by to pro lidi hotová katastrofa,“ tuší i generální sekretář litevského basketbalového svazu Mindaugas Balciunas.

Basketbal má překrýt každodenní problémy, rozpaky i vnitrostátní politiku. Jako jediný sport tam totiž umí rozproudit národní hrdost, což dokázal i po válce v době sovětského útlaku.

Na většině balkonů proto nyní hrdě visí vlajky v žlutozeleno-červené trikolóře, jindy prázdné hotely či restaurace hlásí dopředu plno a na náměstích už září velkoplošné obrazovky. Sportovní svátek se změnil ve společenskou událost.

„Jezděte ale na zápasy speciální hromadnou dopravou. Pokud pojedete vlastním vozem, nikde nezaparkujete,“ zní v každém městě varování organizátorů.

Na hlavní ulici ve Vilniusu dokonce září gigantický světelný koš zavěšený na televizní anténě. Společně s maskotem Amberisem (kapkou tradičního litevského jantaru) je to jen další ze symbolů ostře sledovaného šampionátu.

„Jsou na nás vysoké požadavky. Ale to je za těchto okolností naprosto v pořádku,“ ví kouč Kestutis Kemzura, který do boje o vytoužené zlato povolal i dvojici mladíčků čerstvě draftovaných do NBA: Donatase Motiejunase a zejména Jonase Valanciunase.

„Donatas je basketbalovým příslibem, ale Valanciunas je budoucností celé naší země. V tuhle chvíli nemá náš národ většího muže, než je on,“ říká Sabonis pateticky o devatenáctiletém pivotovi (211 cm/109 kg), kterého si v letošním draftu NBA vybralo jako číslo pět Toronto. Přeskočil tak o jednu příčku českého mladíka Jana Veselého.

Teď před ním stojí velký úkol. Když naposledy Litva hostila mistrovství Evropy, zvítězila. A bouřliví fanoušci, šestý hráč na hřišti, mohou být stejně tak výhodou, jako obrovským břemenem.