Bohačík o změnách po návratu z MS: Už mi došly zásoby dresů
Bylo, nebylo… Ještě před měsícem strašil na druhém konci světa řadu hvězd. Muž bez nervů. Muž, který svou levačku měnil v kulomet. „Žádosti o podpis? Ale jo, pořád to ještě jede,“ žertuje Jaromír Bohačík, jeden z ústředních členů basketbalové reprezentace, která na MS dosáhla na historické 6. místo. Řada věcí se mu v životě změnila. Ale tým zůstává stejný, dál válí v Česku, v Nymburce.
Jak moc se vám od MS změnil svět? Musel jste čelit na ulicích velkému zájmu?
„Tak v Poděbradech nebo Nymburce je ten zájem obecně vyšší, ale nemyslím si, že by lidé nějak víc Jardu Bohačíka poznávali. Ti, kteří o nás věděli dřív, se teď nebojí třeba v restauracích přijít, pogratulovat nebo si popovídat. Ale že by se ke mně měli hned i cizí lidé, to zase ne.“
Narazil jste i na někoho v dresu se svým jménem, jako na Číňanku ve fanzóně v Šanghaji?
(směje se) „To ne, ale je fakt, že poptávka po mých dresech a tričkách je veliká. A bohužel už ani z mých osobních zásob není kde brát.“
Máte z klubu informace, že by se třeba zvýšil počet vašich prodaných dresů?
„To nevím, neřešili jsme to, ale co se Nymburka týče, tak manželka říkala, že jí v práci lidé říkají o lístky, a kdy prý budeme hrát. Mají zájem hlavně o Ligu mistrů. Zájem o nás je určitě vyšší a to od lidí, kteří normálně na basket nechodili. Vnímám, že se teď pozornost zvýšila.“
Museli jste slyšet už v Číně, co se vám podařilo vyvolat, ale přesto, překvapilo vás to naživo?
„Je to tak. I přesto, že se k nám dostávala do Číny spousta ohlasů na to, jak hrajeme, tak teprve tím, že jsme sem přijeli, si člověk uvědomil, kolik lidí mistrovství fakt sledovalo. Byl jsem třeba brzy po návratu i v Dobrém ránu v ČT v Ostravě, což byl velký zážitek, jelikož to tam znám a mamka tam pracuje… Nebo jsem třeba přišel i do kontaktu s lidmi, s nimiž se znám delší dobu, a jejich vyprávění, jak to prožívali, na mě udělalo další velký dojem.“
Měli pro vás něco nachystaného na přivítání jako gratulaci?
„Tak asi největší dárek byl, že se bráchovi narodila dcera…“
Gratuluji.
„Děkuji. Jsem už vlastně dvojnásobný strejda, protože sestra už má syna. Stihli jsme tak i zajet domů do Markvartovic, kde jsme byli v rodinném kruhu na zahradě, pak navštívili i babičky, které to MS také zasáhlo… A pak bylo rovněž překvapení, když jsme měli s týmem po návratu domů večeři a dorazil tam frontman skupiny Lucie David Koller, který nám přijel zazpívat jeden ze svých hitů.“
Věříte, že na vás bude letos návštěvnost vyšší než dřív? Že se bude chodit i na hrdiny z MS?
„Ano, doufám, že si do hal najde cestu více lidí. Navíc nás čeká tuto sezonu Liga mistrů, kterou otevíráme v Praze s Bambergem (16. října), a to bude hodně zajímavý zápas. Máme teď v Nymburce nový a mladý tým, takže nevíme, jak bude v konfrontaci s evropskou špičkou fungovat. Hned tento první duel bude velká prověrka.“
Vzhledem k tomu, že se od vás doma čeká zase titul, bude tato evropská soutěž o něco víc?
„Musím říct, že jak vedení týmu, tak i my hráči to přesně takhle cítíme. Českou ligu známe a víme, co se od nás očekává, ale Liga mistrů je pro nás určité gró sezony. Minule se nám třeba nepovedlo ani postoupit ze skupiny, což bylo zklamání, takže tím teď chceme začít. Mimo český titul a pohár je tohle náš nejvyšší cíl, ač víme, že cesta bude trnitá. Hodně týmů tam může překvapit a těžko říct, kdo může být jak nebezpečný. Naše soustředění na Ligu mistrů je ale nyní vysoké.“
A co se týká nabídek od jiných týmů po MS? Musel jste třeba teď nějakou zvažovat?
(směje se) „To je spíše otázka na mého agenta Phillipa Paruna, ale nevím, zda vám to teď v Chicagu vezme, protože tam má na starosti jiného borce (Tomáše Satoranského). Co se mě týče, já o ničem nevím a ani to nijak nevnímám – soustředím se na tuto sezonu. Jedeme si nymburskou cestu, máme zde dlouhodobou smlouvu a navíc je tu i rozběhlá sezona. Tyhle diskuze proto nejsou na místě.“
