Hubálek odložil boj o NBA
Čtyři a půl roku bojoval v Americe o laso z NBA. Ale stačilo pár minut, jeden telefonát s agentem, aby zrušil letenku do kempu Phoenixu a stal se šťastným „Italem“. Reprezentant Jiří Hubálek má za sebou premiéru v Rieti.
A z nového angažmá je nadšený.
Jsou hráči, kteří pitvají návrh smlouvy několik týdnů, bedlivě zkoumají na internetu statistiky případných spoluhráčů a nejsou si úplně jistí ani při samotném podpisu nového kontraktu.
Svérázný chlapík jménem Hubálek zvolil přesně opačný postup. Po posledním utkání národního týmu v evropské kvalifi kaci si podle plánu sbalil bagáž a těšil se na ranní odlet do Phoenixu za svým životním snem. O půlnoci ale zazvonil telefon od agenta z Ameriky...
„Jen mi řekl, jaká je situace. Nic jsem nezkoumal, ani na soupisku jsem nekoukal, dal jsem na něj,“ vysvětluje 25letý pivot, jenž uplynulé čtyři sezony strávil na univerzitě Iowa State.
Druhý den skutečně odletěl, ale do samotného středu Itálie. S vědomím, že místo složitého boje o poslední místo na lavičce v NBA bude pravidelně nastupovat ve kvalitní italské lize.
„Všechno ze mě spadlo a byl klid. Co mi agent řekl, se na místě potvrdilo. Bude to můj první profesionální rok, musím hodně hrát, je to ideální stav. NBA jsem ale nevzdal, zkusím to příští sezonu.“
Z vášnivého fanouška newyorských týmů v americkém fotbalu a baseballu se rázem stal zarytý příznivec turínského Juventusu a tandemu Nedvěd - Grygera. Basketbalistu uchvátilo slunečné počasí, okolní hory se sjezdovkami, malebné í mauličky uličky v historickém centru i šmrncovní italské slečny.
Sice musí oželet vyhlášená žebírka z Iowy, ale rychle našel zalíbení v italských restauracích. „Jelikož tu nemají prvoligový fotbal, všichni tu žijí basketem. Máme svoje podniky, kde nám vaří nejlepší dobroty a vládne rodinná atmosféra,“ říká Hubálek, někdejší odchovanec pražského USK.
Zamlouvá se mu svižný útočný basketbal i trenérův přístup. V úvodním derby s rivalem Montegranaro (77:69) si zahrál 11 minut. Ještě chvíli mu potrvá, než dostane do krve všechny týmové signály, jejichž učení v létě zameškal na reprezentační frontě.
Ale už za tři týdny ho čeká podkošová řežba s nedávným nymburským esem Radoslavem Rančíkem, který do Rieti zavítá jako opora Benettonu Treviso. „Ještě jsem ho hrát neviděl, ale asi se budeme bránit. Československej šlágr, bude sranda, to je potřeba,“ těší se Hubálek.
V bezstarostném období řeší jedinou lehkou potíž. V Chicagu na něj čeká po střechu naložené auto s osobními věcmi jako důsledek nedávno propadlé letenky do zámoří.
„Je to krutá americká kára, Pařížan z roku 1986 v nejlepším stavu. Nechám si ho poslat. I když v Itálii nás sponzoruje Mercedes, to taky není od věci,“ usmívá se.
Motorového mazlíčka si v nouzovém případě vyzvedne sám, ale teprve po sezoně. Do Ameriky znovu vyrazí na přípravu i letní ligy, s jasným terčem: NBA.
***
11
Tolik minut strávil Jiří Hubálek na palubovce při své premiéře v dresu Rieti
