Zmizí lyžování z hor?
Sport za 100 let - DNES: LYŽOVÁNÍ PRAHA - Romantika zimního lyžování bude možná za sto let v ohrožení. Klimatické změny hrozí, že sníh postupem času zmizí dokonce i z Alp. Lyžařský sport přesto nezanikne. Díky moderním technologiím, novým povrchům a krytým halám přežije. Z osvěžujícího dobrodružství v přírodě se však může stát zábava srovnatelná s návštěvou posilovny. Co je na lyžování tak krásné? "Zimní kouzlo hor, měření vlastních sil na sněhu v jeho nevyčerpatelných obměnách, styk s přírodou a jejími živly, zimou, větrem, mlhou..." vypočítává Otto Kulhánek ve Zlaté knize lyžování. Právě o tyhle fascinující zážitky budou ale lyžaři za sto let možná ochuzeni. Podle klimatologů se zima už do poloviny tohoto století posune o sto padesát kilometrů severněji, což by znamenalo konec českých lyžařských středisek. A posun zimy se bude týkat i Alp. "V půlce století by tam v relevantních nadmořských výškách mělo být počasí jako kolem Benátek. A to je klima poměrně teplé," říká Jan Pretel, vedoucí oddělení klimatických změn Českého hydrometeorologického ústavu. Podobné předpovědi ještě nemusí znamenat, že se za sto let bude na lyžování jenom vzpomínat. Vždyť přírodní bruslařské plochy už taky vymizely a hokej se v Česku hraje pořád, v posledních letech dokonce v moderních arénách. "Určitě se bude lyžovat v halách," míní prezident lyžařského svazu Lukáš Sobotka. "S tím souvisejí futuristické představy tvorby sněhu na jiné bázi, než je voda. Jsou to sci-fiúvahy. Ale před sto lety taky nevěděli o plastech. Podle mě se lyžování přesune do velkých zábavních center." Už v současnosti taková centra vznikají. Snowpark existuje dokonce i v Dubaji, kde v sousedství pouště stojí areál s pěti sjezdovkami, z nichž nejdelší měří 400 metrů. Stále se také zdokonalují metody výroby umělého sněhu. Proto se mohou tradiční úvodní závody Světového poháru v Düsseldorfu konat už v říjnu. Stejnou technologii budou využívat pořadatelé prosincového Světového poháru na pražském Hradě. "Počítáme se systémem, který byl loni v Mnichově nebo v Düsseldorfu. Můžeme vyrobit umělý sníh až do plus dvaceti stupňů," říká Kateřina Neumannová z organizačního výboru pražského závodu. Pokud do příštího století přežijí skoky na lyžích, které trápí chudá základna, závodníky pravděpodobně čekají větrné tunely a možná úplně zastřešené můstky. "Uvažuje se o tom. Možná to zažijeme i my. Japonci už mají sjezdovky v hale. Třeba to bude otázka deseti let, kdy se v hale bude i skákat. Projekty už ve Finsku existují," říká bývalý skokanský šampion Pavel Ploc. Všechny tyhle změny by ale lyžování vytrhly z jeho přirozeného prostředí v horské přírodě. Úplně by tak změnily ráz sportu. "Na umělém povrchu by to nebylo lyžování. Příroda, scenérie k tomu patří. Jinak by to byl technický výkon, který je možné dělat v tělocvičně," míní Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru a člen předsednictva mezinárodní federace FIS.
