Snad nenahradíme koně, říká ke změnám v moderním pětiboji olympionik Kuf
Je mistrem Evropy i mistrem světa ve smíšené štafetě. Přesto se moderní pětibojař Jan Kuf vryl do paměti fanoušků nejvíce na olympiádě v Tokiu, kde ho až střelba připravila o medaili. „Mrzelo mě to. Na druhou stranu šlo o hezký výsledek. Osmé místo je super, spíše mě nakoplo, než by mi vzalo vítr z plachet,“ vzpomíná Kuf, jenž v úterý odlétá na třetí díl Světového poháru do Bulharska. „Myslím na finále a tím pádem na nějaké body,“ zdůrazňuje 30letý český reprezentant.
Jak vypadala příprava na Albenu?
Standardně. Zhruba před měsícem jsme naskočili do koloběhu závodů Světového poháru, mezi nimiž toho moc nenatrénujete. Fyzicky připravený sem, to ostatní se uvidí až na závodech.
Kolik času věnujete jednotlivým disciplínám?
Nejvíce běhám a plavu. Ke kondičním disciplínám se přidává střelba, šerm a až naposledy kůň. Tím, že se změnil formát pětiboje, do finálové jízdy postupuje jen osmnáctka nejlepších, její význam klesl.
Znamená to větší stres? Spolupracujete s psychologem?
Ano, před olympiádou jsem začal spolupracovat s Honzou Muhlfeitem. Scházíme se na nepravidelné bázi. Občas se u mě určité problémy, většinou při střelbě, objeví. Pracujeme na nich a vše směřujeme k další olympiádě v Paříži.
Co člověk prožívá, pokud se na závodech neprobojuje do finálové osmnáctky?
Nic hezkého. Dříve byla kvalifikace a následně se postoupilo do finále. V něm jsme šli celý pětiboj. Teď z kvalifikace postupuje do semifinále, kde absolvujeme čtyřboj o finálovou osmnáctku. Pocit toho, že jsem ve finále a odzávodím si celý pětiboj, sport, který mám tak rád, je pryč.
Změn v moderním pětiboji je dost a vy je prý příliš nevítáte...
Každý olympijský cyklus vypadá jinak. Občas jsou změny těžko k akceptování. Chápu tlak televize, aby byl formát kratší, ale pro nás je to vražda. Absolvujeme celý závod až do finále, de facto v každém kole musíme běžet naplno, abychom postoupili do toho následujícího... Pak se z toho vzpamatováváme dva týdny. Jenže teď máme týden závod, týden volna a zase závod. Jsem zvědavý na kluky, co uspěli naposledy na svěťáku v Maďarsku, jak budou teď v Bulharsku vypadat. Někteří to těžce odnesou, především ti, kterým už není dvacet.
Dokonce by měl být pětiboj bez koní. Dovedete si to představit?
Já ne, bohužel to stále více vypadá jako neodvratná realita. Teď se objevila varianta, že budeme absolvovat překážkový běh. Přijde mi to jako absurdní záležitost. Vlastně bychom „nahradili koně“. Mělo by se to testovat za měsíc v Turecku na Světovém poháru. Snad to neprojde. Bojím se, že by to znamenalo konec pětiboje na olympiádě.
Obraťme list. S čím jedete do Bulharska?
S tím, s čím jezdím na všechny poháry. Otestovat, jestli se moje výkonost posunula správným směrem. Chci si pohlídat šerm, abych sám sebe nevyřadil z bojů o finále. A samozřejmě musím získat, co nejvíce bodů. Abych se vůbec kvalifikoval do velkého finále.
Nyní jste v žebříčku šestnáctý. Kde byste si představoval být za tři závody před finále?
U nás to nehraje roli. Jde o to být v žebříčku do 36. místa. Stejně přijedeme na finále a začínáme od nuly. Ještě se to komplikuje tím, že mohou jet maximálně tři kluci z jedné země a u nás jsou minimálně čtyři, kteří jsou schopni se kvalifikovat. Bude to spíše o mých osobních výkonech.
