Rozhodla Superfinále, pohár neunesla. Zítra nebudu mluvit, řekla Pantělejevová
Je ji teprve osmnáct let, přesto byla ve florbalovém Superfinále natolik důležitou postavou, že ji i spoluhráčky svěřily po vítězných oslavách na hřišti pohár. „Počkejte, musím ho jen někomu dát, to bych ho už neudržela,“ smála se Adéla Pantělejevová, když ji novináři požádali v mixzoně o rozhovor. Aby ne, nejen, že v utkání s Chodovem (4:3 sn.) dala jeden gól, ale též proměnila jeden z klíčových nájezdů.
To je ta trofej tak těžká?
„Docela jo. Vzhledem k tomu, že jsem malá…“
Jak si tedy vítězství v Superfinále užíváte?
„Úžasný. Sice asi zítra nebudu moct mluvit, ale je to fakt skvělý. Udělaly jsme z toho pořádné drama, ale i tak jsme to zvládly.“
To se tak oslavně křičelo?
„Jo, hlavně s fanoušky. A jestli to půjdeme ještě oslavit, tak nepromluvím. Slavit se ovšem bude, pojedeme do Ostravy…“
Vy jste navíc byla důležitou hráčkou týmu. Nejprve jste dala gól na 3:2 před druhou pauzou.
„Původně jsem to chtěla hodit do hloučku, bylo před brankou tam osm holek. Ale spoluhráčky výborně clonily, takže gólmanka ten zapadající míček neviděla.“
A pak jste dala i jeden z nájezdů po prodloužení.
„Mám tak dva nájezdy, ale tenhle mám radši. Vždycky kouknu, kde má gólmanka místo a snažím se to tam trefit. Měla jsme to tedy vymyšlené.“
Nestresovala vás nicméně při tom ta návštěva v O2 Aréně?
„No, nějakou dobu jsem to rozdýchávala, ale proto jsem chtěla jít druhá, abych neměla ty závěrečné nervy.“
Byly to vaše dosud nejdůležitější góly?
„Ano, můžu to přirovnávat maximálně k nahrávce na MS, ale rozhodně to bylo zatím nejdůležitější, co jsem zvládla.“
Jak se vám tedy teď z toho motá hlava? První sezona ve Vítkovicích a hned titul.
„To jsem rozhodně nečekala. Hlavně po těch odchodech, všude se hrnulo, že se nám nevěří, ale i tak jsme dokázaly, že na to máme.“
Budete nyní sledovat i zápas mužů proti Chodovu?
„Rozhodně na ně zůstaneme a pak budeme slavit v Ostravě s nimi.“
Prý je mezi vámi i nějaká sázka?
„Bylo řečeno, já ale u toho nebyla, že ten kdo dopadne hůř, skládá tomu druhému básničku. I třeba o skóre.“
Takže co byste od nich radši? Titul nebo básničku?
„Rozhodně titul.“
