Michal Koštuřík
18. ledna 2018 • 12:45

Manažer Nocar: Proč skončím? Jsem otrávený z prostředí v české házené

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z CHORVATSKA | Každý, kdo v jeho sportu něco znamená, ho zná. Přátelský chlap se známostmi, rozený lídr. K tomu empaticky založený pracant. O tuhle osobnost česká házená přichází, reprezentační manažer Karel Nocar (40) na konci ledna složí funkci. Bývalé křídlo a kapitán národního týmu je otrávený tuzemským prostředím. „Když o nás nestojíte, tak prosím,“ uvolňuje místo kritikům.



Dokončí na svazu poslední úkoly a poté tuhle kapitolu zavře. Navzdory hořkému konci se může Karel Nocar za svým manažerským působením ohlédnout s hrdostí. Jen už prostě dál nemohl, dlouhodobé žabomyší války se zástupci klubů ho vysávaly. U házené však zůstane. Odmítl nabídku francouzského svazu a nyní dolaďuje podmínky spolupráce s EHF (Evropská federace).

Jak prožíváte zápasy v roli manažera?
„Víc než jako hráč. Kdo mě pozoruje, někdy si asi myslí, že jsem se zbláznil. Když jsem hrál, bylo to o hodně lehčí. Když se jdete rozcvičovat, nervozita z vás opadne. Jako manažer s týmem žiju, jsem nervózní jako tygr v kleci. V dramatickém konci zápasu s Dánskem jsem na tribuně skákal přes dvě řady. Košile a všechno propocené. Ale když to dopadne tak krásně, stojí to za to.“

Po mistrovství to ale pro vás končí. Je vám to líto?
„Hraju do poslední minuty. Akce, které se mají uskutečnit do konce června, předám v takovém stavu, aby bylo vše v pořádku a mělo to kontinuitu. Mám úctu a respekt sám k sobě a k lidem, se kterými jsem to dělal. Chci to dodělat nejlíp, jak umím.“

A pak budete vzpomínat…
„Možná mi potom dojde všechno ostatní…Prožil jsem fantastické mistrovství světa s holkama. S klukama vítězný zápas s Dánskem. To jsou momenty, pro které člověk tu práci dělá. Jako hráč jsem byl pětkrát na seniorském mistrovství Evropy, třikrát na mistrovství světa. V roli manažera mám totéž třikrát. Bral jsem to jako obrovskou šanci, příležitost a štěstí. Přijde mi to až neuvěřitelné.“

Liší se principy fungování ženské a mužské reprezentace?
„Některé věci jsou stejné, jiné rozdílné. Oba nároďáky mají výbornou atmosféru. Díky tomu to funguje. U žen to je ještě tak, že musíte nejdřív vytvořit správné prostředí a vztahy. Pak teprve můžou být výsledky. Chlapi jsou obecně zaměření víc na cíl. Dokážou uspět, i když vztahy nejsou ideální. Důležitý aspekt je i fakt, že lidé v realizačních týmech se znají dlouho a umí vytvořit chemii. Ta přispívá k tomu, že se nároďáky krůček po krůčku posouvají, povedlo se nám zlepšit jejich zázemí. V poslední době přichází i respekt ze světa.“

Jaký další výkonnostní krok je nutné udělat?
„Problém je, že máme nízkou kvalitu domácích soutěží. Když to řeknu otevřeně, liga holek je soutěž studentek. U kluků je zase krásně vidět nekonkurenceschopnost v rámci Evropy. Důležité je, aby ti nejlepší šli ven. Potřebujete hrát každý den na tréninku s kvalitními hráči. Ti vás pak dělají lepšími. Je nutné se dostat do dobrých klubů. V Lize mistrů máme dnes jen Pavla Horáka.“

Jste otrávený z prostředí v české házené? Myslím mimo reprezentační úroveň.
„Rozhodně ano. (pevným hlasem) Nicméně doufám, že lidé, kteří mají spoustu názorů, vezmou na sebe plnou zodpovědnost a půjdou to dělat. Důležité nejsou kecy, ale práce. My Češi jsme v tomhle specifičtí. Nejen v házené, nýbrž v celé společnosti. Nerespektujeme se. Nechováme se k sobě tak, abychom mohli společně něco vytvořit. Víte, v zahraničí vám řeknou, že vás chtějí. Když se jich zeptáte, co byste pro ně mohl dělat, odpoví: To je nám jedno, my tě známe jako člověka. Krásně to popsal hokejový trenér Pešán po návratu z Ameriky. Absolutně se s ním ztotožňuju. Vztahy jsou základní věc. Pokud se v tom nezlepšíme, nemáme do budoucna vůbec šanci. I když máte peníze, některé věci prostě nenahradí.“

Oficiálně skládáte funkci k poslednímu lednu. Co dál?
„Řešení už mám. Půjdu pracovat mimo sport, ale u házené zůstanu na mezinárodní úrovni. Teď diskutujeme s evropskou federací a lidmi kolem házené, jakou hloubku a šířku to nabere. Zatím nemůžu být úplně konkrétní. Ale můžu říct, že jako první se mi ozvali s nabídkou z francouzské federace. Hned potom, co jsem oznámil, že v Česku končím.“

Proč jste to nevzal?
„Francii mám moc rád, oba moji synové se tam narodili. Ale musel bych se stěhovat do Paříže. Já jsem doma v Plzni. Máme tam dům, veškeré zázemí. A žena dobrou práci, je doktorka. Deset let byla se mnou ve Francii, víceméně obětovala svou kariéru té mojí. Toho si vážím. Jsem zvyklý docela hodně cestovat, ale kvůli rodině chci zůstat v Plzni.“

Jste spokojený s vaším manažerským působením u reprezentace?
„Vidíte, že v kolektivních sportech extrémně kulháme. Do budoucna to vůbec nevidím růžově. Už to, že dostaneme házenou na šampionát, je velký úspěch. Čtvrtfinále MS holek a vítězství kluků nad Dánskem, to jsou třešničky na dortu. Obrovský dík patří samozřejmě hráčům a trenérům. Já jsem rád, že jsem toho mohl být součástí a nějakým kouskem přispět ke stavu, v jakém to teď je.“

Už víte, co jste dělal špatně, že vás a předsedu svazu Radka Bendla zástupci klubů vlastně vyštvali?
„ Někomu jsme zřejmě vadili. Tato práce je krásná, ale ohromně energeticky a časově náročná. Doba je rychlá a objem docela velký. Když si člověk uvědomí, s kým to dělá, za co to dělá a pro koho to dělá, mělo by to dohromady sedět. Pokud se ale není o co opřít, je to těžké. Člověk musí mít určitou hrdost. Když o nás nestojíte, tak prosím. Tady jsou volné dveře, pojďte to dělat vy. Netuším, kdo přijde po nás. Tahle funkce je o vztazích, know how se naučíte.“

Co řekly legendy k Nocarově odchodu

FILIP JÍCHA
bývalý kapitán reprezentace, nejlepší házenkář světa za rok 2010

Sráží nás malost

„Měli bychom se dát dohromady a ne se rozpojovat. Házená je sport, ne nástroj moci. Když to někdo bere jinak, je extrémně malý. Tahle česká malost nás neustále sráží na zem. Řekl bych to takto: v Německu jsme druzí a v Holešovicích čtvrtí…Tak to je. Radši se zbavíme člověka se zkušenostmi na nejvyšší úrovni, který má energii a touhu něco změnit. Viděl jsem zevnitř, jak Karel pracoval. Nepřijde mi vhodné, aby byli takoví lidé vyštváni. Je to smutné a postavené na hlavu. I proto si zatím nedovedu představit práci v české házené. Brzy budu nucen ozvat se konkrétněji.“

DAVID JUŘÍČEK
bývalý reprezentant, nejlepší pivot MS 2005

Obrovská škoda

„Neznám zákulisí, o práci na svazu jsem se nikdy nezajímal. Ale přijde mi jako obrovská škoda, že Karel odchází. Znám ho dlouho, je to výborný člověk. Všechno dělá s obrovským odhodláním. Má velké zkušenosti, chuť. Pokud si takových lidí nebudeme vážit a využívat je pro českou házenou, bude to cesta zpátky a ztráta pro celé hnutí. Za Karla bych dal ruku do ohně.“

DANIEL KUBEŠ
bývalý reprezentant, nyní trenér národního týmu mužů

Jsem z toho přešlý

„Karel i Radek (odstupující předseda svazu Radek Bendl – pozn. aut.) udělali kus práce a vytvořili nám maximální možné podmínky. Takové národní tým nikdy dřív neměl. Mezi námi vždy panovala důvěra, spolupráce byla příjemná. A mám pocit, že by Karla naplňovala hodně dlouho. Jeho odchod mě mrzí, jsem z toho přešlý. Vím, jak funguje, že vše dělá na 120 procent. Bohužel to někteří nedokážou ocenit a dokonce ho obviňují, že neodvádí dobrou práci. Někomu asi nevyhovuje… Házenkářský rybníček je malý a zbavovat se lidí, co mají tolik energie, mi přijde hloupé. On přitom má pro tuhle práci fantastické předpoklady. Je jazykově vybavený, má zkušenosti, kontakty, jméno, házenou miluje. Podobný člověk se bude hledat hrozně těžko.“

Český brankář Tomáš Mrkva se raduje po úspěšném zásahu v zápase proti Maďarsku
Český brankář Tomáš Mrkva se raduje po úspěšném zásahu v zápase proti Maďarsku

Vstoupit do diskuse
0
Skupina 1 (čtvrtfinále)
Články odjinud


Články odjinud