Dorazil na letiště s kufry, lyžemi, ale po boku i s manželkou Petrou a dcerkou Victorií, které vzal sebou. Vstříc mrazu, který může v Almaty klesnout i pod -20°C. „Jojo, tady moje eskymačky se určitě těší. Hlavně manželka, ta má radši teplo, takže je potřeba ji trochu šokem připravit na zimu,“ usmíval se Michal Šlesingr před odletem na závěrečné soustředění biatlonistů před olympiádou. Vyjádřil se i k druhému kolu prezidentské volby, svoje preference dal najevo na Facebooku.
Kvůli tomu soustředění o volby přijdete. Zjišťoval jste si třeba, zda by to z Almaty nějak šlo?
„Ano, ale zjistil jsem, že z Almaty z konzulátu to nejde. Že bych musel do Astany na ambasádu, což je asi 1300 kilometrů a to je pro nás mission impossible. Bohužel můj a manželčin hlas a bude chybět. A asi mě to ještě nikdy neužíralo víc.“
I na svém Facebooku jste zanechal vzkaz. Jste v tomto takový státotvorný?
„Nevím, jestli státotvorný, ale považuju to za právo, které by se mělo využít. Je to něco, co by člověk jen tak neměl házet za hlavu.“
Když pak přejdeme k biatlonu, jak vás tedy straší ten mráz, který na vás v Almaty čeká?
„Tohle je trochu různé, každý mráz je jiný – záleží na vlhkosti. A v Almaty bude asi suchý mráz, který je příznivější na přežití. Těch mínus dvacet bude lepší v Almaty než v Ostersundu.“
Jak se proti němu však vybavit?
„Ideální je, když člověk nemusí vůbec ven (směje se), to ale asi nepůjde. Pak se to řeší tejpy přes obličej, na prstech, kde jsou ty exponovaná místa, kde vítr v mrazu dělá neplechu. Je tomu i přizpůsobené oblečení – mení to tak, že bychom vyběhli v kombinéze a nic pod tím.“
Je ale výhoda, že nyní najedete na čas +5 hodin, aby na vás v Koreji +8 už nemělo velký vliv?
„Je to tak. I toho důvodu se ten Kazachstán volil jako místo přípravy, abychom rozkrojili ten časový posun.“
Co tedy s vámi dělá blížící se olympiáda?
„Zatím jsem asi v pohodě, nic to se mnou dosud nedělá.“
Nějaké vzpomínky na předchozí olympiády?
„Tak k třeba k Soči bych se radši ani nevracel, tam jsem to nějak promarodil. Já do minulosti moc nežiju, ani si moc nevybavuju, co kde bylo.“
Jaké tedy máte pro Pchjongčchang očekávání?
„Ty tam jsou. Ono kdyby si člověk nevěřil v dobrý výsledek, tak tam nemusí ani jezdit. Věřím tomu, že ta příprava, proběhla podle plánu. Prosinec byl sice slabší, nevěděli jsme proč to tak je, ale v lednu to začalo být lepší. Věřím tedy, že to načasování by mohlo klapnout a v Koreji to bude fungovat.“
STATUS MICHALA ŠLESINGRA NA FACEBOOKU K PREZIDENTSKÝM VOLBÁM |
Milí přátelé, fanoušci, i Vy, kdo tento komentář budete číst jen souhrou náhod. Momentálně se chystáme na cestu do Almaty v Kazachstánu, kde budeme finišovat naši přípravu na letošní olympijské hry. Činíme tak proto, abychom “rozkrojili” časový posun a abychom využili tamních podmínek (nadmořská výška, klid od médií, izolace od možných onemocnění..) k optimální přípravě, nikoli proto, abychom se vyhnuli možnosti volit. Snažíme se, abychom reprezentovali Českou republiku v co nejlepším světle, aby myšlenka fair play nebyla jen prázdnou frází, případně dokonce něčím, co může někdo považovat za slabost. Přál bych si, abych se vracel do země, která si zvolí za prezidenta člověka, který uctívá stejné principy. Člověka, který není obratným a zkušeným lhářem a demagogem. Člověk, který se umí chovat a za kterého se již nebudu muset ve světě stydět. Funkci prezidenta z podstaty prostoru, který mu dává ústava, vnímám jako funkci zejména reprezentativní, proto bych si přál, abychom měli na hradě „reprezentanta“, který ji dokáže naplnit, aniž by byl k smíchu, nebo k pláči. Věřím, že strach a nenávist, na kterou někteří sází, neovlivní Vaše rozhodování, věřím, že budeme mít lepšího prezidenta. Věřím, že primitivní myšlenka, jak získat hlasy pomocí neopodstatněného strachu nepadne na úrodnou půdu, že na ní neskočíte. Věřím, že je více těch, kteří dokáží informace, které nás zaplavují filtrovat, rozlišovat, ověřovat a hodnotit. Věřím, že jste poslední roky nebyli slepí a hluší. Šťastnou volbu, Česká republiko! |
