Pro co nejvýraznější pozici v Soči udělal, co mohl. Jakub Kovář načasoval formu na největší akci své dosavadní kariéry parádně. Dvakrát v řadě byl tahoun Jekatěrinburgu vyhlášen nejlepším brankářem měsíce v KHL, od Vánoc stihl pět čistých kont, z toho tři za sebou. „Ale nějaký ten gól jsem taky pustil, pořád můžu být ještě lepší,“ prohlásil při odletu na Hry.
Doufáte, že ve středu proti Švédsku to budete vy, kdo dostane důvěru?
„Pochopitelně, každý byl v brance rád, ale nemyslím na to, jestli půjdu chytat v prvním zápase, nebo jestli vůbec. Samozřejmě bych se na led podívat chtěl, ale není to tak, že bych se modlil, abych dostal šanci v prvním zápase.“
Nicméně svými posledními výkony jste trenérovi příjemně zamotal hlavu, souhlasíte?
„Já ale hlavně bojoval o nominaci, ne o to, abych byl první gólman. Jediné, co jsem mohl udělat, bylo předvádět co nejlepší výkony. Teď se bude muset trenér rozhodnout, komu z nás to svěří do rukou…“
Nedávno jste řekl, že cítíte nejlepší formu dosavadní kariéry. Udržel jste ji během více než týdenní přípravy doma?
„Ono se tohle nedá zjistit jen během trénování, to se ukáže až v zápase. Ale z tréninku mám velice dobrý dojem, v Hradci Králové to bylo perfektní, jak od trenérů Draisaitla s Kučerou, tak od trenéra gólmanů Horyny. Byl jsem velice spokojený.“
Jedním z adeptů na místo zraněného Vladimíra Sobotky byl i váš bratr Jan, útočník Magnitogorsku. Prožíval jste tuhle možnost?
„Adepty jste podle mě nominovali hlavně vy, novináři. Myslím, že trenér měl od začátku úplně jasno. Byl bych samozřejmě šťastný, kdyby to bráchovi vyšlo, ale oba jsme tak nějak tušili, že to asi nedopadne.“
Jaký máte dojem z českého týmu?
„Přiznám se, že ani netuším. Spoustu kluků ani pořádně neznám, přes sezonu je ani nevidím. A stejné to mám s protihráči, proto nedokážu odhadnout naši sílu. Podle mě bude turnaj hodně vyrovnaný, budou rozhodovat opravdu maličkosti, všichni tam mají to nejlepší, zápasy opravdu budou rozhodovat drobnosti. Jak jsme na tom my, zjistíme až v zápasech. Tým se nějak poskládal a bude mít jeden a půl tréninku na to, aby si něco vyzkoušel…“
Dolehlo na vás, že Hry už jsou tady, když jste si před odletem oblékl olympijský úbor?
„Jo, to už jo. Přece jen, klubová sezona už šla teď trochu stranou, zvlášť když se nám v Jekatěrinburgu povedlo postoupit do play off, což jsme chtěli. Teď už jsem tedy mohl v klidu přepnout myšlení, a když jsem se oblékl do toho olympijského úboru, už to celé opravdu vnímám naplno.“
Na co se ze své první olympiády těšíte nejvíc?
„Asi tak nějak na všechno. Záleží na tom, v jaké pozici tam budu, jestli si i stihnu olympiádu trochu užít, nebo to pro mě bude vyloženě jen hokejový turnaj. Uvidíme, to se dozvím až tam.“
Čím se případně zabavíte mezi zápasy v olympijské vesnici?
„Asi tím, co normálně. V Rusku jsme zvyklí být půl sezony na hotelu, s tímhle nebude problém.“
Vezete s sebou nějaký talisman?
„Vůbec nic, pověrčivý nejsem.“
