Špotáková má zlaté boty

Stále jen jediná porážka kazí vítěznou sérii oštěpařky Barbory Špotákové v olympijské sezoně. V neděli v Aténách porazila kompletní světovou špičku a čeká ji závěrečná příprava před Hrami v Pekingu.

Kdy budete v nových tretrách poprvé závodit?
„Myslím, že si je nechám na olympiádu. Doufám, že trošku vystraší soupeřky.“

Už loni jste dostala závodní boty na míru, v čem jsou tyhle lepší?
„Ty první boty byly širší, nedaly se utáhnout a noha v nich byla volná. Tyhle by měly být dost pevné, což je důležitá věc. Liší se barvou, je zlatá.“

Nechcete si na ně nechat vyšít jméno?
„Já si ho tam můžu napsat i fixou, nepotřebuju ho tam mít. Mně vždycky pomáhá mít na závody něco nového. Jako teď v Aténách, kde jsem měla zlatý dres. Ten je jenom pro mistry světa. Pak si člověk říká, že si ho musí zasloužit.“

Nominaci české výpravy do Pekingu najdete zde>>>

V Aténách jste v neděli porazila všechny hlavní konkurentky – Němky Obergföllovou s Neriusovou a Kubánku Menéndezovou. Dalo vám to sílu?
„Je to určitě velice důležité vítězství. Hodně se tam na mě chystaly. Až do pátého pokusu se mi nedařilo hodit dobrý hod. Nemohla jsem se soustředit. Vynechala jsem čtvrtý pokus a vzala jsem jiný oštěp. Byla to z nouze ctnost. Člověk hledá novej impuls, aby se chytil. Jiný oštěp mi docela sednul. Nepřehodila jsem soupeřky o tolik, ale zkušeně o pár centimetrů. To se mi taky líbilo.“

Je vám jasné, že jste favoritkou olympijského závodu?
„Určitě mě ostatní soupeřky berou jako favoritku. Teď jsem sice vyhrála, ale dvě z nich se byly zeptat, co se mnou je, že jsem hodila jen 63,70. Ony počítají, že určitě předvedu šedesát osm, což je dobrý. Když jsem vyhrála, nepřišlo jim to zvláštní. Byly na to trošku připravené.“

Ale před rokem na mistrovství světa…
„Tam jela jako favoritka Christina Obergföllová. Pak jsem jí to vyfoukla. Když tam jede člověk jako absolutní favorit, to je vždycky horší. Ale v Táboře jsem přehodila sedmdesát metrů, i když s přešlapem, jednou jsem hodila šedesát devět. Výkonnost mám větší než loni. Když na olympiádě zopakuju, co umím, nemusím se bát.“

Vědí vaše rivalky o velehodu na mistrovství republiky v Táboře, kde vám hod za hranici evropského rekordu sebral přešlap?
„Nevěděly o tom, ale já jsem jim to sdělila. Steffi Neriusová cestovala z Prahy, dlouho jsme se bavily. Nepřekvapilo ji to. Říkala: Aspoň vidíš, že na to máš.“

Co říkáte na návrat Kubánky Menéndezové, která skončila v Aténách těsně druhá?
„Vypadá čím dál tím líp. Ze začátku sezony byla nevyrýsovaná, nevypadala nabušená. Určitě bude velká soupeřka. Přece jenom je to držitelka světového rekordu. Podceňovat Osleidys nejde.“

Koncem minulého týdne jste si na Slapech užila posledních dní volna před závěrečnou přípravou na olympiádu. Jak jste si odpočinula?
„Když má člověk po tak dlouhé době volno, je rád, že si může sednout a netlačí ho čas. Vyjeli jsme na pár výletů na kole, koupali se v přehradě. Na závěr byl koncert Tří sester v Novém Kníně. Kdyby soupeřky věděly, jak jsem se připravovala na Atény, asi by koukaly.“

Máte už objednané talismany do Pekingu?
„Talismany se přece neobjednávají. Ty dostanete a pak z nich máte radost. Od Tří sester jsem dostala malýho panáčka, takovou figurku. Je to keramickej ptáček. Já myslím, že nějací talismani ještě přijdou. Nemusí to být něco hmatatelného. Když se s člověkem loučíte, vidíte, jestli u obrazovky bude s váma. Takové kamarády mám.“

Vezmete si s sebou osvědčenou figurku lemura Krále Jelimána z filmu Madagaskar?
„Jelimán už dlouhou dobu nikde nebyl. Kouká doma a už se na něj práší. Asi ho vytáhnu na výlet. Už jsem mu to slíbila. Hlavní talisman, Lukáš, se snaží si zařídit vízum. To je poslední překážka, aby největší talisman mohl jet.“