Věra Čáslavská mu pomáhala v těžkých chvílích, kdy bojoval s rakovinou, i proto badmintonista Petr Koukal její smrt bere jako ztrátu člena rodiny. „Ona mi říkala, že jsem její adoptivní vnuk. A já jsem ji opravoval, že v tom případě jsem adoptivní syn, protože vypadá skvěle a mladě,“ vyznal se z úzkého vztahu k legendární sportovkyni po pondělním rozloučení v Národním divadle.
„Úsměv, energie, nádherný člověk, krásný povídání, nádherný vzpomínky a zároveň strašný smutek,“ popisoval Koukal, co se mu vybaví, když se řekne jméno Věra Čáslavská. Manžel biatlonistky Gabriely Koukalové si se sedminásobnou olympijskou vítězkou vytvořil blízké pouto.

„Od prvního setkání jsme si strašně sedli, ona mi říkala, že jsem její adoptivní vnuk,“ vykládal účastník olympijského turnaje v badmintonu. „A já jsem ji opravoval, že v tom případě jsem adoptivní syn a ona moje adoptivní maminka, protože vypadá skvěle a mladě. Tuhle hru jsme hráli často, takže to pro mě je, jako kdybych přišel o někoho z rodiny,“ vyznal se Koukal.
Poprvé se setkali, když měl své onkologické problémy. „Byla to pro mě strašná vzpruha,“ připomněl Koukal, který si prý myslel, že to bude maximálně potřesení rukama. „Ale nakonec se z toho stalo, z mé strany bych si skoro troufl tvrdit, jako platonická láska,“ přiznal sportovec, který se angažuje v prevenci rakoviny varlat.

„Přemýšlel jsem, co ji symbolizuje. Přišel jsem na to, že je škoda nevyužít toho jejího jména. Věra je hrozně blízko slovům věřit nebo víra a myslím si, že v tom byla strašně silná. Spousta lidí současné generace by s z ní měla brát příklad,“ vyzval Petr Koukal.


