30 kg rozdíl a sen o Tokiu. Nejtěžší trénink? Rybaření, směje se Dostálův parťák
Trojnásobný olympijský medailista Josef Dostál (26) jede na mistrovství světa rychlostních kanoistů do maďarského Szegedu nejen s obvyklými medailovými ambicemi na singlkajaku. S parťákem Radkem Šloufem (24) by rád vyjel kvalifikaci pro olympiádu do Tokia. Loď jim jede dobře i přesto, že je mezi nimi zhruba třicetikilový váhový rozdíl a že obr Dostál sedí vpředu na háčku. „Když jedeme pomalu, smějou se nám i děti. Když zrychlíme, chytne to takovej švuňk a zvedne se to. Na lodi jsme fakt dobře sjetí,“ směje se Dostál. Oba věří, že jsou sehraní dost na to, aby letenky do Tokia v Maďarsku urvali. Přestože Dostálovu záliba v rybaření je pro Šloufa spíš nádeničinou než odpočinkem.
Vpředu dobrých 110 kilo, vzadu něco přes osmdesát. Josefu Dostálovi a Radku Šloufovi pranic nevadí, že jejich loď vypadá místy lehce komicky. „Trošku nepoměr,“ utrousí Šlouf. „Při vyjíždění v Račicích se nám malý děti smály, že nejezdíme na kajaku, ale na ponorce,“ dodá pobaveně Dostál.
Na dvou předchozích olympiádách byl součástí medailového čtyřkajaku. „Letos jsme zkoušeli dvě různé posádky, ale připadalo mi, že loď nejede, jak má. Rozhodl jsem se, že dám šanci deblu, řekl bych, že tam je možnost na vyjetí olympiády větší,“ říká Dostál. Ke spolupráci oslovit právě Šloufa, s nímž seděl ve čtyřkajaku na loňském světovém šampionátu.
„Hledal jsem nový impuls, proto jsem do skupiny k Pepovi a trenéru Karlu Leštinovi přešel. Bylo ovšem třeba se s nimi sladit. Mají trošku jiný humor, počítal jsem i s tím, že mě Pepa bude lehce pošťuchovat,“ usmívá se Šlouf.
Dostálovo rozhodnutí věnovat se deblkajaku ho potěšilo. „Pepa mi dal šanci bojovat o Tokio. Do čtyřkajaku jsem měl dveře zavřené, jediná šance porvat se o olympiádu byla na deblu. Věřím, že se tam dostaneme,“ prohlašuje Šlouf. „Ani jsem nečekal, že tomu vzhledem k Pepovým singlovým ambicím budeme dávat tolik,“ zmiňuje množství tréninku, které spolu na dvojmístné lodi absolvovali.
Na singlu vozí Dostál medaile nepřetržitě od roku 2014 a ani v Szegedu s tím nemíní přestat.
„Formu na to, abych dojel pro medaili, mám. Je to jen v mé hlavě. Když všechno vyjde, mám i na zlato,“ hlásí. Po medaili pokukuje i na deblu. „Byl bych rád, kdybychom dokázali vyjet olympiádu, ale proč se nezkusit poprat i o cenné kovy?“ krčí rameny.
Úskalí sžívámí se s novou lodí a novým parťákem bere s humorem. „V Livignu jsme trénovali ve výšce 1800 metrů nad mořem. Je tam strašně studená voda. Když sedíte vpředu, parťák na vás cáká. Tak jsem otočil čepici kšiltem dozadu, aby mi chránila krk a nebyla mi na vodě zima,“ směje se Dostál.
Šlouf řešil jiný „problém“, Dostálovu zálibu v rybaření. „Na ryby s Pepou chodím jen jako doprovod, on má rád společnost, ne samotu. Rád si povídá,“ vysvětluje Šlouf. „Byl jsem s ním jednou, když jsme trénovali v Americe, jednou v Japonsku a jednou v Kadani za ten rok. V Japonsku se mnou houpaly vlny… Byl to asi nejtěžší trénink, tělo mě nejvíc bolelo z rybaření. A přitom byl volnej den,“ směje se.
Letenky do Tokia získá v Szegedu prvních šest deblkajaků. Mistrovství světa začne ve středu 22. srpna, Dostál startuje na singlkajaku rozjížďkou ve čtvrtek, deblkajaky na 1000 metrů jdou poprvé do akce v pátek.
