Martin Hašek
Premium
19. října 2021 • 18:27

Horská tváří českého plavání: Naštvání za Rio přešlo, dřina je vidět

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Tvář českého plavání je z půlky brunetka a z půlky blond. V minulosti zajišťovaly rovnováhu Barbora Závadová se Simonou Kubovou. Teď vedle evropské šampionky Barbory Seemanové vyrostla zářivá světlovláska a její tréninková parťačka Kristýna Horská. Semifinalistka z olympijské krátké polohovky začala podzimní sezonu parádním představením na Světovém poháru v Berlíně a otevírá se před ní nadějná budoucnost.



Tohle je velký obrat sportovní kariéry, která visela na vlásku. Po olympiádě v Riu před pěti lety byla Kristýna Horská naštvaná mladá dívka, které smůla vzala chuť do práce. Tehdy sice splnila olympijský limit, na krátké polohovce byla ale unikátně až třetí Češkou a zůstala tak doma. Letos si v Tokiu svůj sen pod pěti kruhy už splnila, potěšila postupem do semifinále a na podzim pokračuje v jízdě. Na mistrovství republiky družstev v Pardubicích čtyřikrát zvítězila, a především pak na Světovém poháru v Berlíně vyhrála krátkou polohovku a přidala třetí místa na dlouhé polohovce i prsařské dvoustovce. A poznává i trochu slávy. „Jsem ráda, že je ta moje dřina konečně i vidět,“ usmívá se.

Když jste před pěti lety nemohla do Ria, jak vás to ovlivnilo?
„Byla jsem z toho strašně špatná, smutná. Podařilo se mi tam kvalifikovat, ale nemohla jsem odjet. Ještě mi bylo osmnáct, byla jsem v hlavě jinde než teď. Říkala jsem si, jak je život nespravedlivý. V jiných zemích to tak funguje, u nás se to stalo poprvé a odnesla jsem to. Zpětně lituju, že jsem se k tomu postavila, jak jsem se postavila.“

Kristýna Horská

Narozena: 30. září 1997 (24 let)

Klub/trenér: Slávia VŠ Plzeň/Petra Škábová

Největší úspěchy: na OH 2021 16. na 200 metrů polohový závod a 19. na 200 metrů prsa, národní rekordmanka na 200 metrů prsa v krátkém i dlouhém bazénu, na ME v krátkém bazénu 6. (2017) a 8. (2019) na 200 metrů polohový závod

Jak?
„Že mě to štve, a že nebudu plavat. Plavání mě nebavilo, na trénink jsem občas nepřišla, přednost měla střední škola. Na druhou stranu to hodnotím i pozitivně. Pořád mě mrzí, že jsem na olympiádě nebyla, ale nic s tím neudělám.  Teď už to z mého pohledu neberu, že to bylo to nejhorší, co se stalo. Bylo to dobré poučení, nakoplo mě to do budoucna. O to větší motivaci jsem v Tokiu měla něco převést.“

Připomeňme, že v Tokiu jste na krátké polohovce postoupila do semifinále v osobním rekordu, na dvoustovce prsa jste zase zaplavala národní rekord…
„Svůj sen jsem si v Tokiu splnila tím, že jsem tam odjela, mohlo mi to stačit. Ale nakoplo mě to, abych na olympiádě ukázala, že tam patřím. Tohle se mi povedlo líp, než jsme čekali. Teď teprve mám pořádnou vidinu budoucnosti se zlepšovat do Paříže.“

Jaký jste si z Tokia přivezla zážitek?
„Já jsem furt čekala, že pocítím, že je to jiný závod. Je to závod jako každý jiný. Bylo to tím, že tam nemohli být diváci, bylo to o to ochuzené. Přece jenom to byl skvělý pocit závodit se světovou špičkou. Nebyli tam jenom plavci, stýkali jsme se i s ostatními sportovci. Nemohli jsme se na ně podívat, ale fandili jsme v Českém domě. Netočilo se to jenom kolem plavání, což bylo strašně fajn.“

Už jste si zvykla, že jste s Barborou Seemanovou jednou z tváří českého plavání?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
1
Články odjinud


Články odjinud