Jsou to čísla. A co teprve, když se posadí ke stejnému stolu. Víc než dvoumetrový kajakář Josef Dostál, golem se zvířecí energií, který se před cílem do krve kousá do tváří. Sličná plavkyně Barbora Seemanová má zase v sobě drajv, s nímž jde do závodů rozbíjet bazén. Ale tohle nebylo rande, nýbrž povídání dvou sportovců, kteří vědí, co je dřina a bolest. „Já to mám tak, že když jdu do plných, tak se na tréninku pobleju,“ překvapil svoji parťačku Dostál.
Zvláštní doba si žádá speciální řešení. A tak se dva elitní olympionici posadili vedle sebe v rouškách. „Musím říct, že se trochu dusím. Hlavně mi to při každé větě padá,“ durdila se Seemanová. „Já ti trochu závidím, že nemáš knír. Mně se pod rouškou potí,“ reagoval se smíchem Dostál. „Ses měl oholit, ne?“ zasmečovala plavkyně. Slovní ping pong pokračoval, jen občas doplněný novinářskou otázkou.
Pamatujete si, kdy jste se o sobě poprvé dozvěděli?
Seemanová: „Bylo to určitě na olympiádě v Riu. Jak jsem byla mladá, bylo mi šestnáct, předtím jsem neměla moc pojem o ostatních sportech. Potom, jak vyhrál Pepa olympijské medaile, byl to i mediální boom, na Instagramu to všude jelo.“
Dostál: „Já musím přiznat, že jsem hodně sledoval medailisty, co se týká sportu. Bára je hezká holka, takže jsem si jí všiml i předtím. A vyloženě jsem si jí všimnul, když mi můj manažer Honza Koukal řekl, že má možnost ji zastupovat. Od té doby se z nás stali kamarádi. Báro, jmenuješ se Seemanová, říká se to se s, nebo se z?“
Seemanová: „Se s, moc prosím! Nechci být s ničím spojovaná… Někdo mi říká i Símanová… Preferuju to normálně, jak je to psané. Doufám, že ty taky nemáš nějakou výjimku…“
Dostál: „Občas si kamarádi dělají srandu, a ve jméně Dostál vymění t za r… Co teď děláš, když se nic neděje?“
Seemanová: „Já jsem končila sezonu v domnění, že je všechno v pohodě. Potom vyhlásili nouzový stav, zakázali nám všechny bazény a posilovny. Ze dne na den jsme museli ukončit trénink. My jsme zvyklí být ve vodě dvakrát denně… Už je to druhý týden, co nám otevřeli venkovní Podolí. Můžeme plavat. Můžeme se i opalovat!“
Dostál: „Já jsem si všiml, že máš stejně jako já vypálený brejličky…“
Seemanová: „Ty jsem měla vypálený už po prvním tréninku… Když tenhle průšvih začal, ty jsi byl ještě v Americe…“
Dostál: „Jo, ale první zprávy o koronaviru jsem vnímal v lednu, v prosinci, když jsme byli v Itálii na soustředění. Říkal jsem si, že to bude něco jako chřipka. Jak se situace začala celosvětově zhoršovat, my v Americe zůstávali dál. Měli jsme na mysli, že olympiáda být může, teprve pak jsme si přebukovali letenky.“
Seemanová: „Zajímá mě tvůj názor na odložení olympiády. Když ti řeknu svůj, jestli se liší. Byla to úleva, nebo zklamání? Jak to ovlivnilo tvoji motivaci?“
Dostál: „Já jsem z toho byl v prvních dnech dost zklamaný. Trénuju osm let v dost velkém zápřahu. Do tréninku dávám hodně, těšil jsem se, že si po letošní sezoně odpočinu, budu víc cestovat, mít víc volno na rybaření, víc se věnovat škole. To padlo. Na druhou stranu jsem si řekl, že budu mít natrénováno. A s Radkem budeme mít čas naučit se debla.“
Seemanová: „Mě to dost překvapilo. Byla jsem dva týdny na soustředění v Jižní Africe, už předtím bylo několik soustředění. Když nám řekli, že se olympiáda odkládá, tak já: JAR, Belek, vyjmenovala jsem všechna soustředění, kde jsem potila krev…“
Dostál: „Když jsem byl mladší, měli jsme v přípravě taky plavání. Pamatuju, že pro mě byly lepší krátké bazény. Uměl jsem se dobře odrážet, plavat moc ne.“
Seemanová: „Mě by zajímalo, kdyby ses odrazil, jestli bys dojel dál. Seš o hodně větší, ale je tam potřeba i technika… Ještě bychom mohli dát závod, že bys byl na lodi, neměl bys pádlo a já bych plavala. Ale dopověz to s tou motivací…“
Jak by dopadl závod Seemanová x Dostál? Tipujte v nových diskuzích iSport.cz
Dostál: „Já to mám s motivací tak, že když jdu na trénink, tak ho odjedu, jak mám, v tempu, nasazení. Trošku se to odráží v úsecích naplno, tam si člověk hodně ublíží. Já to mám tak, že když jdu do plných, tak se na tréninku pobleju.“
Seemanová: „Vážně? To se mi nikdy nestalo. Ale nejezdíte každý trénink něco naplno. Že by to bylo po každém tréninku…“
Dostál: „To ne, ale občas se mi to povede. V posledních dvou týdnech to není v tak příšerném nasazení…“
Pepa se těsně před cílem kousá do dásní, aby přehlušil bolest těla, máte podobnou fintu?
Seemanová: „Občas se mi na závodech stane, že zavřu oči. Tím pádem nevidím konec bazénu, který se oddaluje. Na tréninku tu bolest nevyventiluju. Spíš se pak soustředím, ale asi nemám nic jako Pepa, že bych se kousala. Když jsem byla mladší, táta říkal, že i když jsem jela naplno, měla jsem rezervu. Že dokud se člověk po závodě nepozvrací, nejel naplno. Když mi bylo po závodě fakt blbě, tak jsem si vzpomněla na tátu. Teď by byl na mě pyšný!“
Dostál: „Chtěl jsem se zeptat, plánuješ teď jet do Ameriky na studia? (Seemanová měla před odložením OH na podzim nastoupit na americké univerzitě – pozn. red.)“
Seemanová: „Samozřejmě i tohle byla pro mě obrovská čára přes rozpočet. Jsme s trenérkou ve spojení s trenérem v Americe, furt řešíme, jak bychom to udělali.“
Dostál: „Kde ta univerzita je?“
Seemanová: „V Louisville.“
Dostál: „To mi moc neříká.“
Seemanová: „Ty neznáš Kentucky Fried Chicken?“
Dostál: „Mně by se víc líbila Kalifornie.“
Seemanová: „Všichni se mě ptali, proč tam a ne na Floridu. Taky by se mi líbilo víc sluníčka a bazény. Ale nejela jsem tam změnit životní styl, spíš za tréninkovou změnou.“
Dostál: „A nevybírala sis taky podle dlaždiček? Třeba tě v Kentucky bude rozčilovat jejich barva, velikost.“
Seemanová: „No jasně, třeba okamžitě pojedu domů! Mě by zajímalo, jestli využíváš mentální trénink.“
Dostál: „Mám výhodu, že jsem byl odjakživa závoďák. Ale říkal jsem si, že by možná bylo fajn tenhle fakt nepodcenit, tak jsem se spojil s Marianem Jelínkem a povídali jsme si. Říkal, že mě nějakou dobu pozoruje, že ví, že to dělám dobře. Ale přece jenom jsem perfekcionista, chtěl jsem si nechat poradit. Musím říct, že se to povedlo.“
Seemanová: „Kdy sis uvědomil, že jsi potřeboval pomoct?“
Dostál: „Je to otázka více let, protože v roce 2014 jsem vyhrál mistrovství světa v olympijské disciplíně. Od té doby jsem ten samý závod na vrcholu sezony nevyhrál. Nevěděl jsem, jestli je to tréninkem, nebo že jsem byl v roce 14 hladový po vítězství. Přemýšlel jsem, že možná nemám takovou chuť vítězit. Proto jsem se spojil s Marianem.“
Seemanová: „Já jsem četla knížku, tam to bylo přesně popsaný. Že se může stát, že člověk vyhraje olympiádu a nebude se radovat. Může to být horší, než když prohraje. Najednou nemáš cíl, nemáš co překonávat.“
Dostál: „Na druhou stranu to bylo mistrovství světa. V našem sportu může být víc než olympiáda, protože tam máme větší konkurenci. Olympiáda je zase největší svátek sportu. Ale když jsem vyhrál nějaký závod poněkolikáté, najednou jsem vyskočil z lodi. Což se nesmí, chtěli mě diskvalifikovat.“
Seemanová: „Počkat, když dojedeš závod, nemůžeš vyskočit?“
Dostál: „Nemůžeš… Musíš podat vysvětlení, proč se to stalo. Tenkrát jsme museli říct, že jsem dostal křeče do zad, aby mi nesebrali světový titul.“
Seemanová: „Když je člověk naštvanej, něco se mu nepovede, nechce sedět v lodi. Já bych ji chtěla rozbít…“
Dostál: „Jasný, no, já jsem málem na olympiádě rozmlátil pádlo.“
Seemanová: „Ach jo, takový agresor, trošku… Pepo, mě by zajímalo, chodíš plavat?“
Dostál: „Ne, teď vůbec. Dřív jsme naplavali přes zimu dvě hodiny za týden, to mohlo dělat čtyři kilometry za týden, za rok to mohlo být osmdesát kiláků.“
Seemanová: „Hm, to máme tak za dva týdny.“
Dostál: „Kolik ty napádluješ za rok?“
Seemanová: „Nula, ale chtěla bych to zkusit, až budeme mít volno.“
Dostál: „Jak dlouho ti trvají tréninky?“
Seemanová: „Dvě hodiny. Přes rok dvakrát denně dvě hodiny. Když máme před vrcholem, tak to zkracujeme na hodinu a půl.“
Dostál: „Než vás začnou z bazénu vyhazovat důchodci, kteří křičí: Zeemanová! Promiň… Seemanová! My tady máme plavat!“
Seemanová: „To se reálně dělo, když jsem plavala na Motorletu. Po nás byla veřejnost, když jsme byli do 19:02, už tam byli: My jsme si zaplatili pronájem, taky máme právo na tuhle dráhu. Možná, kdybys tam byl ty, tak by si to nedovolili říct.“
Dostál: „Moderní pětiboj si nezkoušela? Tam se taky plave.“
Seemanová: „My jsme se pětiboje účastnili na základce, vyhráli jsme krajské kolo a za výhru jsme měli, že jsme se jeli podívat do Poděbrad, kde trénoval David Svoboda. Seděla jsem i na jeho koni. To mi mohlo být třináct, čtrnáct. Mám hrozně ráda koně. Hrozně, hrozně, hrozně! Pro mě byl zážitek konečně sedět na koni. David mě lákal, ať jdu dělat pětiboj, samozřejmě mě to lákalo kvůli jízdě na koni.“
Dostál: „Já jsem byl jednou na focení, kde jsem taky seděl na koni. Byl to kůň, který byl vyloženě trénovaný k tomu nosit těžké lidi. Já jsem se bál spíš o toho koně, než o sebe. Jsem rád, že jsme to oba přežili ve zdraví. Ty máš nové plavky, že?“
Seemanová: „Já mám nové plavky, ale už dva měsíce a ještě se mně je nepodařilo využít.“
Dostál: „Čím se liší od starých, mají jiný design, jsou z jiného materiálu?
Seemanová: „Materiál je furt stejný, akorát se furt vylepšuje, aby se neoplavával. Snaží se je dělat furt zajímavější, ale tvar i střih jsou stejné. Kromě toho, že máme otevřená záda a zavřená záda.“
Dostál: „Není to tak, že by sis vzala bikiny a byla v nich rychlejší?“
Seemanová: „V dvoudílných plavkách se plavat nesmí. Nemůžeme ukázat naši vysportovanou postavu… Co tvoje nové lodě?“
Dostál: „Já mám dvě nové. Mám sponzora, který lodě vyrábí a pro pár lidí na světě je schopen udělat lodě podle jejich představ. Vymyslel jsem design. Dřív jsem jezdil na žluté s černými pruhy. Teď je to invertované.“
Seemanová: „Já jsem to viděla. Je hezčí, že je to víc černé. Bude se ti na ní líp jezdit.“
Dostál: „To má důvod, proč je loď černá. V loni jsem v Tokiu jezdil na černé lodi a jeden kluk říkal: Hele, já jsem tě vůbec neviděl. Proto jsem si dal černou. Když pojedeme finále, tak abych nebyl pro moje soupeře výrazný, abych je mohl překvapit.“
Seemanová: „Ty trénuješ v Račicích, já jsem tam musela jet minulý léto závod na tři kilometry. Byl to pro mě strašnej zážitek, výsledek nebyl tak špatnej, jako skočit do tý vody. V bazénu vidíme na dno. Nenávidím skočit někam, kde nevidím, jaké to tam je. Kroužila jsem a už jsem si přála jenom konec.“
Dostál: „Takže plavání v oceánu, kde máš pod sebou kilometr hloubku, tě neláká?“
Seemanová: „Rozhodně ne. I když jsem dobrej plavec, asi bych se utopila. Mám z oceánu fakt respekt, nemám moc ráda ryby, bojím se v řekách, nemám z toho dobrý pocit. Ani ryby nejím, nechutnají mi. Nemám k tomu moc dobrý vztah, jím jenom kapra na Vánoce a lososa. Živé ryby bych určitě nikdy nevzala do ruky. Bylo by mi líto je lovit, že bych jim ublížila a nezvládly by se zahojit. Nemám k nim odpor, ale straním se jich, je mi to nepříjemné. V Račicích je hnusná, špinavá, hnědá voda. Když jsem tam šla plavat, měla jsem ty nejstarší brejličky, co jsem našla ve skříni.“
Čím žije Josef Dostál: Nové lodě
|
Pro původně olympijskou sezonu dorazily Josefu Dostálovi dvě nové lodě. Jsou v jeho oblíbené žluto-černé kombinaci, ale tentokrát převažuje černá. A není to náhoda. Dostál zjistil, že na olympijském kanále v Tokiu jsou tmavé barvy hůř vidět a rozhodl se zamaskovat se před soupeři. „Potřebuju na nových lodích napádlovat 200-300 kilometrů, než si zvyknu. Co se týče tvaru, měly by lodě být úplně stejné. Rozhodl jsem se, že tenhle rok je jenom vyzkouším a příští rok se na ně vrhnu na sto procent,“ líčí Dostál |
|
Největší úspěchy: trojnásobný olympijský medailista (2012 – 3. na K4 1000 metrů, 2016 – 2. na K1 1000 metrů, 3. na K4 1000 metrů), čtyřnásobný mistr světa (2014 – K1 1000 metrů a K4 1000 metrů, 2017 a 2018 – K1 500 metrů), 2. na MS (2015 a 2019 – K1 1000 metrů), 3. na MS (2015 – K4 1000 metrů, 2017 a 2018 – K1 1000 metrů) |
Čím žije Barbora Seemanová: Americké dilema
|
Odložení olympijských her v Tokiu zasáhlo Seemanové vážně do jejích soukromých plánů. Od podzimu se má totiž hlásit na univerzitě v Louisville. Nastoupit tam ale chtěla až po olympiádě. Teď zvažuje, co dál. „Je otázka, jestli chci rok před olympiádou měnit trenéra. Je to o komunikaci mezi mnou, mojí trenérkou a trenérem v Americe. Je spousta věcí, které se musí dořešit. Furt na tom pracujeme, není nic jasného,“ říká Seemanová. |
|
Největší úspěchy: 6. (100 metrů kraul) a 8. (200 metrů kraul) na MS v krátkém bazénu 2018, 9. (na 200 metrů kraul) a 13. (na 400 metrů kraul) na MS v dlouhém bazénu 2019, start na OH 2016 (31. na 200 metrů kraul, ve štafetě na 4x100 metrů polohový závod diskvalifikace), 1. na OH mládeže 2018 (50 metrů a 100 metrů kraul), 3. na OH mládeže 2018 (200 metrů kraul), 1. na MEJ (50 metrů kraul – 2017), 2. na MEJ (100 metrů kraul – 2016 a 2017, 200 metrů kraul – 2016), 3. na MEJ (200 metrů kraul – 2017), na ME 2017 v krátkém bazénu 12. (50 a 200 metrů), 27. (100 metrů), na MSJ 2017 4. na 50 metrů kraul, 5. na 100 metrů kraul, 7. na 200 metrů kraul |
