Biatlonová magie! Vychytávky, které pomáhají nejen Čechům
PŘÍMO Z FINSKA | Na první pohled je nevidíte. Nevšimnete si jich. Ale v detailech je síla! „A biatlon je plný skrytých vychytávek,“ přiznává biatlonista Ondřej Moravec v dějišti MS, které dnes pokračuje vytrvalostním závodem žen. Pro deník Sport okomentoval seznam těch nejmazanějších. Všimli jste si například, že Norové mají placky na dioptru jinak než většina soupeřů? Nebo že rychlostřelec Simon Eder má speciální zásobníky, které mu urychlují manipulaci se zbraní?
ZÁSOBNÍKY S PRSTÝNKY
V hlavní roli rakouský rychlokanon Simon Eder. Nejenže je jedním z mála, který drží malorážku z levé strany (proto je při střelbě natočen k většině závodníků tváří), ale s průměrným časem 23,3 sekundy je suverénně nejrychlejším střelcem na okruhu. Spekuluje se sice, že manipulaci se zbraní začíná již před podložkou (což je zakázáno), avšak jeho zásobníky jsou vedle tradičního magnetu vybaveny i speciálními otvory pro urychlení nabíjení.
| OČIMA ONDŘEJE MORAVCE |
| „Maséřina, Simon je v tomhle hrozně šikovný. Má speciálně á speciálupravené zásobníky, a tam takové prstýnky, kterými si už při příjezdu provlékne prst, aby mu to nevypadlo, vzadu si to mezitím vymění. Má v ruce jak ten prázdný zásobník, tak i ten druhý. Udrží ho v ruce, a když sundává flintu, šoupne ho tam. Celkově ta jeho výměna vypadá hrozně dobře a on tím ušetří nějaký čas. Navíc nevím o nikom, kdo by tohle dělal, je to strašně těžké. Tohle je třeba daleko větší vychytávka než ty hole.“ |
ZAKŘIVENÉ HŮLKY
| OČIMA ONDŘEJE MORAVCE |
„Měl jsem je v ruce, ale nikdy jsem s nimi nejel. je to do určité míry, spíše mi to přijde jako marketingový tah, kdy hůl vypadá jinak než rovně. Pokud by to byla nějaká velká výhoda, tak Björndalen vyhrává o půl minuty, což se neděje. Já dřív s holemi od této firmy jezdil, ale zanikla, po dvou letech se vrátila a chce se nějak zviditelnit a odlišit. Kdyby to mělo extrémní výhodu, tak už s tím ale přišel někdo dřív – z hlediska pohybu, fyziky či přenosu síly to je dané. Že je hůl zahnutá, vás moc nezrychlí. Spíše můžete mít psychickou podporu, když tomu věříte.“ |
PROSTŘIŽENÁ RUKAVICE
| OČIMA ONDŘEJE MORAVCE |
| „Tahle vychytávka má své pro a proti – je to hodně na počasí. Když je třeba minus pět, tak nevěřím, že existuje někdo, komu je dostatečně teplo. Možná jsou lidé, kterým zima na ruce není, a mohou mít díky tomu lepší cit na spoušti, ale pokud víte, že vám ruce snadno promrznou, je to spíš omezení. Tohle mohou používat jen ti, kteří si dovedou tu ruku prohřát – těžit se z toho dá. Když nemáte mezi prstem a spouští žádnou vrstvu látky a tedy i dokonalý cit, je to výhoda.“ |
VÝKLOPNÉ BRÝLE
| OČIMA ONDŘEJE MORAVCE |
„Tohle je pomoc k nezaplacení. Jak padá sníh, to nejen tím, že to máte na očích, ale i když je vyklopíte nahoru, tak vám ten štítek udělá takovou stříšku, kdy vám ani v tu chvíli nepadá sníh do očí a nedráždí je. Další super věc je, že se vám ten štítek nezamlží – to už by musela být jo super vlhkost nebo byste si pod to dýchali. U klasických brýlí, které si však dáte na teplé čelo, hrozí, že se zamlží, kdežto tady se to jen odklápí, takže se to k čelu ani nedostane. Nehledě na to, že ten štítek chrání při mrazu lícní kosti, oči a tak. Nemusíte se proto případně oblepovat.“ |
BEZ PLACEK NEBO S NIMI
| OČIMA ONDŘEJE MORAVCE |
| „Tohle je u každého individuální. Já používám placku na levé oko, oko a to proto, aby mě nerušily jiné vjemy. Klapky na obě oči zase eliminují riziko oslnění. Střelnice se sice dělají, abyste měli slunce v zádech, ale když se startovalo na MS v Ruhpoldingu v pozdější čas, ten problém tam byl a dávali jsme si za čepice krabičky od nábojů na zastínění. U dvou klapek je i problém, když se zhoršují podmínky. Přijde mlha, vy to ale nezjistíte, protože máte zakrytý výhled a hůř se vám reaguje.“ |
PLACKA NA OPAČNÉM OKU
A zase hodně záležitost norských biatlonistů – místo standardní krytky na levém oku ji někteří elitní závodníci mají umístěnou napravo. Občas to používal Ole Einar Björndalen, jenž si ji na OH ve Vancouveru vyzdobil namalovaným okem. Výhoda je zase relativní. Eliminuje se ruch vpravo od sebe, potenciální sluneční svit a přitom vidíte na osmdesát procent střelnice. Těžké však na naučení.
| OČIMA ONDŘEJE MORAVCE |
„Tohle moc lidí nedělá, ale mám pocit, že Zdeněk Vítek to uměl. To je velká vychytávka, protože v momentě, kdy míříte oběma očima najednou, používáte pravé oko k cílení a levé k vyhodnocení podmínek na střelnici. Já už to také zkoušel, je to o zvyku, a kdybych to dlouhodobě dělal, tak jsem schopný se to naučit, ale je to těžké na soustředění. Takhle mám nevýhodu, že v případě mlhy mám zakryté zorné pole a vidím až na poslední chvíli. Pravým okem však musíte ostřit o sedmdesát procent více než tím levým a je vidět, jak většina těch lidí při míření to levé přivírá, aby lépe zaostřili.“ |
KOUZLA BIOCHEMIE
Před závodem či tréninkem a po nich přijde, píchne do ucha, vezme kapku krve a z ní udělá analýzu ohledně látek, laktátů i fyzického rozpoložení závodníka. I Češi již několik let spolupracují s biochemikem Emilem Bolkem (podílel se na úspěších Kateřiny Neumannové, Zuzany Hejnové či Miroslavy Knapkové), na základě jehož výsledků mohou trenéři vědět u každého biatlonisty, jak na tom je, zda tělo neprochází krizovou fází, či se naopak dá na tréninku přidat.
| OČIMA ONDŘEJE MORAVCE |
| „Tohle není standard, ne všechny země to využívají. Máme vytipované závody, kde to sledujeme – ať už ve výšce, či blízko domova, kam za námi biochemik může přijet. Já ty výsledky neznám, a pokud nechci, tak se je nedozvím. Data se ale sbírají spoustu let, takže to smysl má. Není to jen o odběrech po závodě, ale dělají se ráno, večer, zjišťuje se laktát i jak je na tom tělo před a po akci. Výsledek je pro trenéra, který to vyhodnocuje, a kdyby bylo něco špatně, zareaguje v tréninku.“ |
