ROZHOVOR | Slova o vítězství ve Světovém poháru doteď odháněl frází o tom, že ještě není rozhodnuto. „Ale to jsem říkal proto, aby to bylo zajímavější,“ žertoval Dario Cologna. Po druhém místě na klasické třicítce v Novém Městě na Moravě má totiž švýcarský běžec na lyžích náskok 372 bodů nad Norem Petterem Northugem, který vynechá řadu dalších závodů. Glóbus pro nejlepšího mu (asi) zůstane.
„Teď mám dost pohodlnou výhodu, navíc můžu ještě získat další body. Pokud se nic zásadního nestane, měl bych vyhrát Světový pohár,“ připouštěl pětadvacetiletý Švýcar. „Tohle je můj nejlepší rok,“ dodával v rozhovoru pro Sport a MF DNES.
Čím to je, že se vám v nynějším ročníku Světového poháru tak extrémně daří? Nevyšly vám vlastně jen jediné závody, a to doma v Davosu.
„Mám za sebou velmi dobrý trénink z posledních sezon, takže to pro mě není tak velkým překvapením, že se rok od roku zlepšuju. Ale mám výborné výsledky. Je to skvělá sezona.“
Dokážete vyhrávat sprinty i distance, ovládl jste také celou Tour de Ski. Jaké je vysvětlení pro vaši univerzalitu?
„Vždycky jsem chtěl lyžovat. Všude, jezdit všechno. Proto jsem trénoval. Nemůžete startovat v každém závodě, ale je možné závodit ve všem a vítězit v každé disciplíně. Hodně se věnuju distančnímu tréninku, ale prokládám ho přípravou se sprinterským týmem, abych byl dost rychlý. Mám navíc i takové tělo, které umožňuje věnovat se obojímu. To každý říct nemůže.“
Do konce sezony zbývá ještě deset závodů, váš největší soupeř Petter Northug některé z nich vynechá. Vaše cesta ke třetímu celkovému vítězství ve Světovém poháru může být o to klidnější. Budete si tedy následující závody spíš vychutnávat?
„Myslím si, že Světový pohár je rozhodnutý a já se teď těším na každý závod. Mám dobrou formu. O víkendu jedeme v Polsku klasiku a sprint, oba závody tohoto typu už jsem v sezoně vyhrál. A vyhrát klasickou padesátku na Holmenkollenu v březnu, to by byl také cíl.“
| Narozen: 11. března 1986 (25 let), Švýcarsko Největší úspěchy: 1. OH 2010 (15 km volně), dvakrát vítěz SP (2009, 2011), letos míří za dalším triumfem, trojnásobný vítěz Tour de Ski (2009, 2011, 2012), bronzový z JMS 2006 (10 km klasicky). Schází mu jen medaile ze seniorského MS. Zajímavosti: hovoří čtyřmi jazyky, začínal na sjezdovkách, ve Švýcarsku po něm byl pojmenován vlak, rád hraje golf a fotbal. |
Švýcaři zbožňují hlavně sjezdové lyžování. Soupeřit s popularitou Didiera Cuche a dalších je pro vás tak trochu filmová „Mission Impossible“?
„Není to nemožná mise, ale sjezdové lyžování je u nás opravdu sport číslo jedna. Ale klasické lyžování stoupá, máme dobré výsledky, všechny naše závody jsou v televizi a já jsem docela populární.“
Připadáte si doma jako celebrita?
„To zase ne. Mám klidný život. Švýcaři jsou tišší lidé, ne tak blázniví jako jiní. Každý ví, kde žiju, ale neděje se nic zvláštního. Nemám problém vyjít na ulici jako Petter Northug v Norsku. Ten to má jiné. Pro mě je dobré, že mohu žít v klidu.“
Přesto, cítíte na sebe tlak?
„Ne, to ne. Tlak si na sebe vždycky vytvářím sám. Chci být vždy co nejlepší.“
Nejste na sebe však někdy až moc tvrdý? Sám považujete za svou slabinu, že občas chcete moc. Hlavně v lyžování.
„Jistě, občas to tak je. Vždycky chcete vyhrát. Nejzábavnější přece je, když vítězíte.“
