Nikdo nemá více titulů mistra světa formule 1 než Michael Schumacher. Sedm. Letos ale nemusí zůstat sám. Lewis Hamilton vloni získal svůj šestý titul mistra světa. A cíl je jasný: získat ten sedmý. Už tak vysoká cena ‚značky‘ Lewis Hamilton ještě naroste.
Ještě před nějakými dvěma lety na to Hamilton asi ani nemyslel, ale když se dostal vyrovnání rekordu takhle blízko, nepochybně se ze snahy dosáhnout na sedmý titul stala největší letošní mise. Šanci má, protože Mercedes vyšel z oficiálních předsezonních testů jako favorit, byť souboj s hlavními dvěma soupeři Red Bullem a Ferrari bude urputný jako nikdy před tím.
Hamilton se Schumacherem mají dohromady třináct titulů mistra světa. To je 19 % všech titulů z uplynulých sedmdesáti let šampionátu. Dalšími velikány jsou s pěti tituly Argentinec Juan Manuel Fangio, se čtyřmi tituly Alain Prost a Sebastian Vettel, po třech titulech mají Jack Brabham, Jackie Stewart, Niki Lauda, Nelson Piquet, Ayrton Senna. Dva tituly získali Alberto Ascari, Graham Hill, Jim Clark, Emerson Fittipaldi, Mika Häkkinen a Fernando Alonso. Sedmnáct dalších pilotů získalo jeden titul.
Lewis Hamilton začíná mít v hledáčku ještě jeden rekord. Největší počet vítězství v historii seriálu. Nejvíc, celkem 91, jich má Michael Schumacher. Na vyrovnání rekordu Hamiltonovi schází sedm vítězství. V každé z posledních dvou sezon a také v roce 2014 jich získal jedenáct, v roce 2017 devět, ve dvou sezonách před tím po deseti. Takže objektivně jde o reálně dosažitelnou metu. Z aktivních pilotů má Sebastian Vettel 53 vítězství, Kimi Räikkönen 21, Max Verstappen 8, Daniel Ricciardo a Valtteri Bottas 7 a Charles Leclerc 2.
Když už jsme zmínili jméno Kimiho Räikkönena, tak sezona 2020 nejspíš přinese ještě jeden další obdivuhodný rekord. Počet účastí ve velkých cenách. Současným rekordmanem je Rubens Barrichello a pokud Räikkönen odjede všechny letošní velké ceny, bude rekordmanem on.
Ale kdy se tak stane?! Na to není odpověď vůbec jednoduchá! Chce-li tedy čtenář nahlédnout do tajů statistik o počtu startů, nechť čte dál!
Historické statistiky se snaží odlišovat mezi „účastí ve velké ceně“ coby celého závodního víkendu, kdy se pilot objeví na soupisce alespoň některé z jízd (například první trénink), a „startem do velké ceny“, kdy pilot stál na startovním roštu, když se červená světla chystala ke zhasnutí, což je povel ke startu do závodu.
Rubens Barrichello vévodí žebříčku v počtu startů (322). Ten svůj 300. start slavil při GP Belgie 2010. A teď si vezměte tu záhadu: GP Belgie roku 2010 byla ve skutečnosti jeho 297. startem. Rubens Barrichello totiž do svého životopisu počítal i velké ceny, na kterých byl, ale nedostal se na start: GP Španělska a GP Francie 2002 (neodlepil se do zaváděcího kola) a GP Belgie 1998, kde se nedostavil k opakovanému startu. No jo, ale podle stejné logiky bychom měli připočítat ještě čtvrtou absenci na startu: GP San Marina 1994. To ale dělá z jeho přítomnosti na GP Belgie 2010 ve skutečnosti 301. účast. Jenomže zmiňovanou GP San Marina 1994 Barrichello do svých statistik jako start nezapočítává, protože z ní vypadl už v pátek. Nejpřesnější interpretace je tedy ta, že Barrichellovým 300. startem byla GP Japonska 2010.
Kimi Räikkönen je v žebříčku počtu účastí i startů druhý: 315 vs. 312. Rozdíl způsobují ‚nestarty‘ při GP Belgie 2001 (absence při opakovaném startu způsobeném nehodou, která do F1 přivedla Tomáše Engeho), GP USA 2005 a GP Malajsie 2017. Oslavy 300. účasti se proti Räikkönenově vůli konaly při loňské GP Monaka, ačkoli jeho 300. start proběhl v Rakousku. V počtu účastí tedy Räikkönen na Barrichella ztrácí 11 velkých cen (překoná jej při GP Maďarska 2020), v počtu startů jen deset (překoná jej při GP Velké Británie 2020). No bylo by to trochu jinak, nebýt letos zrušené Velké ceny Číny. A dost možná to nebude ani tak, jak se píše, s ohledem na další očekávané zrušené závody.
Jedno je ale jisté: Celá tahle diskuze by byla zbytečná, kdyby se Kimi Räikkönen uráčil nevynechat sezony 2010 a 2011 s celkem 38 velkými cenami. Účastmi i starty!
