Nouza & Rikl, nový trumf pro Davis Cup: Vzpomínáš, jak jsi mi dal 6:0, 6:0?
Sedmadvacetiletí tenisté z Prahy Petr Nouza s Patrikem Riklem zažívají dosud nepoznané. Před několika dny poprvé postoupili do čtvrtfinále grandslamového turnaje a po návratu z Australian Open se obratem hlásili Tomáši Berdychovi. Ten aktuálně nejlepší české deblisty povolal na Davis Cup proti Švédsku. Už dobře sehraný pár tak čeká v neděli reprezentační premiéra.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Řekli byste, že jste nyní na vlně a prožíváte nejlepší období kariér?
Nouza: „Úplně to takhle nevnímám. Jsou to samozřejmě nové věci, užívám si být v daviscupovém týmu. Ale co se týče herní pohody nebo naší hry, tak to spíš vnímám jako další krok na cestě. Mám pocit, že se stále zlepšujeme. Odehráli jsme dobrý turnaj na Australian Open. Předtím jsme měli ale na dvou přípravných turnajích smůlu, takže myslím, že to může být ještě lepší.“
Rikl: „Péťa řekl všechno správně. V Austrálii jsme předvedli dobré výkony, porazili jsme dobré páry, což je super. I na Davis Cupu je to pro nás další krok. Všechno je pro nás tady nové, učíme se. Uděláme maximum, abychom něco předvedli.“
Žebříčkově jste na maximech – 44. a 45. místě. Jak to berete?
Nouza: „Vždycky jsme chtěli být v téhle pozici. Ale když jsme na téhle pozici, chceme výš. Pokud v tenise nejste první, furt chcete výš.“
Ulehčí vám postup pořadím plánování programu, přijmou vás již i na tisícovkové turnaje?
Nouza: „Je to lepší, ale není to jistota na všech turnajích. Ještě by to chtělo o deset patnáct míst výš. Pak už se program dělá úplně jednoduše. Teď jsme na hraně v Indian Wells, první pod čarou v Dauhá… Pořád si ještě nemůžeme úplně vybírat. Záleží, kam se dostaneme.“
Patrik je v žebříčku o jedno místo výš, byť máte stejně bodů. To díky menšímu počtu odehraných turnajů?
Nouza: „Přesně tak. Loni, když byl Páťa zraněný, jsem hrál jeden turnaj navíc. Byl to challenger v Polsku.“
Rikl: „Ale rozhodně se nehecujeme, že jsem o místo výš.“
Loni jste odehráli průlomovou sezonu, získali jste dva ATP tituly a nyní jste v žebříčku přeskočili i dosud nejlepšího českého deblistu Adama Pavláska, který ještě žádný nemá,
Rikl: „Adam zase hrál finále tisícovky!“
Nouza: „To je ještě jiný level. Asi bych to nesrovnával, že něco máme a Adam ne. On je skvělý hráč. Pamatuju si, že pro mě osobně byl ten první titul v Marrákeši hodně emotivní. Byl to tehdy vrchol mojí cesty. Vzpomínám na něj moc rád.“
Oba se znáte již od dětských let. Vzpomenete si, kdy jste se viděli poprvé?
Rikl: „Už na turnajích v Česku pro nejmenší.“
Nouza: :Třeba v sedmi nebo osmi letech. První setkání si úplně nepamatuju, ale pamatuju si zápasy v mladších žácích. Byl jsem o ročník výš než Páťa, takže jsem byl třeba už top 3 v ročníku v republice a Páťa byl v žebříčku mírně pode mnou. Ale věděl jsem, že je hodně šikovný. A dostal jsem myslím v semifinále 6:0 a 6:0. Pak jsem ho taky někdy porazil, ale tenhle zápas mám bohužel dost v paměti!“
Rikl: „Fakt? Já si ho vůbec nepamatuju.“ (smích)
Přepadne vás na turnajích někdy ponorková nemoc?
Rikl: „Neřekl bych, že by to byla ponorka. Bereme to všechno profesionálně.“
Ale i profesionálové se můžou pohádat…
Nouza: „Jasně, jsou v tom emoce. Je to naše práce. Ale za ty dva roky jsme se hodně zlepšili, vždy si to vyříkáme. To je podle mě největší posun oproti době, kdy jsme začínali.“
Jste kamarádi, držíte při sobě i mimo kurt. Máte i společné zájmy?
Rikl: „Řekl bych, že jsme hodně rozdílní, každý úplně jiný. Třeba právě v zájmech. Možná proto to tak funguje. Já jsem třeba fanoušek do aut, což Peťa úplně není.“
Nouza: „Mně stačí, když mě něco doveze z bodu A do bodu B.“
Rikl: „Mám rád kafé, Peťa má rád čaj.“
Nouza: „Ty máš rád kočky, já psy.“
Rikl: „Já mám rád kyselé okurky, Péťa ne. Asi takhle!“ (smích)
Není ale běžné, že deblový pár vydrží přes dva roky…
Nouza: „Úplně ne. Ale když jste v deblu osmdesátí na světě, jinou cestou než jakou jdeme my, se skoro nejde dostat nahoru. To už byste musel být extrémně výjimečný a utáhnout to sám. Podle mě je ale daleko výhodnější když máte vedle sebe někoho, s kým můžeme trénovat a s kým jdete tu cestu.“
Patriku, jste Petrovi, který začal s deblem dřív a měl výrazně vyšší žebříček, zavázaný za to, že vás vytáhl nahoru?
Rikl: „Určitě. Za to jsem mu samozřejmě vděčný a vážím si toho. Díky Péťovi jsme se dostali na challengery. Tehdy jsem hrál nějaké futury a rozhodoval jsem se, jestli vůbec budu hrát debla, nebo ne.“
Pro jste, Petře, vsadil na Patrika?
Nouza: „Páťa je výjimečný hráč. Už tehdy jsem věděl, že to v sobě má. Rok předtím jsem hrál několik turnajů s Andym Paulsonem a vyhráli jsme i několik challengerů. Ale parťáky jsem spíš střídal, protože Andy se v tu dobu soustředil pořád na singla. A po tom roce, kdy jsem se dostal na práh stovky, jsem si uvědomil a řešil to s trenérem, že dostat se výš je strašně těžké. Nějak se to shodovalo s obdobím, kdy Páťa nevěděl, jestli bude pokračovat. Domluvili jsme se a vyšlo to šťastně už na začátku. Na první turnaj jsme se dostali o fous a hned jsme vyhráli challenger v Nottinghamu. Situace se hodně zjednodušila, Páťa poskočil přibližně na 200. místo a hned jsme mohli hrát všechny challengery.“
Rikl: „Pak jsme vyhráli další challenger na Tenerife.“
Nouza: „Začátek byl super. Pak jsme taky zjistili, že to nebude jednoduché a že nebudeme vyhrávat každý týden. Ale tahle těžká období nás posílila a myslím, že to šlo nějak přirozeně.“
Jaké máte společné cíle?
Rikl: „Tenhle rok bychom se chtěli dostat přímo na tisícovku, aniž bychom byli náhradníci. Uvidíme, jestli se nám to pořadí. Ale přímo rankingové cíle si úplně nedáváme.“
V bodovém pořadí sezony 2026 jste zatím desátí, máte v hlavě Turnaj mistrů?
Nouza: „Možná někde vzadu v hlavě máme, že bychom se tam jednou rádi dostali. Byl by to určitě splněný sen. Ale musíme jít postupně, furt makat, zlepšovat se a výsledky pak přijdou.“
Nelze zapomenout, že v deblovém světě jste v sedmadvaceti pořád mladíky.
Nouza: „To je pravda, stále se učíme. Na okruhu jsou deblisti, kteří hrají už třeba patnáct let. Mají třeba nevýhodu v tom, že nejsou tak pohybliví, ale zase vždy vědí, co mají v důležitých momentech dělat. Snažíme se to okoukávat a sbíráme zkušenosti.“
Váš pár je obyčejně charakterizovaný tak, že Petr je síla odzadu a Patrik ten šikovný na síti. Sedí to?
Rikl: „S tou charakteristikou souhlasím, asi by to tak i mělo být.“
Nouza: „Ale pozor, Páťa hraje často rychleji než já! Zase kdybychom byli oba hromotluci, tak to taky nebude tak fungovat. Páťa je fakt šikovný, a já se ho snažím doplňovat. Snažím se být solidní na podání, to je můj nejsilnější úder. Od podání a returnu se v deblu všechno odvíjí.“
Patriku, vy jste synem Davida Rikla, bývalého známého deblisty. Narodil jste se na Floridě v Bradentonu, tudíž máte i americké občanství, ale reprezentujete Česko. Řešilo se někdy, že byste po vzoru Sebastiana Kordy či Martina Damma hrál za USA?
Rikl: „Když jsem byl mladší, tak se to řešilo, ale já jsem měl vždycky v krvi převážně Česko. Chtěl jsem vždycky reprezentovat Česko, takže to bylo jednoduché. Navíc z Floridy jsme se odstěhovali, když jsem byl ještě hodně malý.“
