Emotivní příběh parťačky Siniakové. Z dívky mimo systém je grandslamová šampionka
- Americká tenistka Taylor Townsendová v šestnácti letech čelila tlaku svazu USTA kvůli své váze a po odepření volné karty na US Open propadla v žebříčku až za 300. místo.
- Spolupráce Townsendové s Kateřinou Siniakovou vznikla na jaře 2024 zprávou na Instagramu poté, co se české tenistce zranila původní parťačka Storm Hunterová.
- Společně ovládly čtyřhru na US Open po výhře 5:7, 6:0 a 6:2 nad párem Montgomeryová, Kruegerová a zkompletovaly kariérní Grand Slam.
Vědí o sobě od třinácti, obě jsou ročník 1996 a již mezi juniorkami patřily k největším světovým talentům. Skutečně se ale poznaly až na jaře roku 2024, kdy Kateřina Siniaková řešila velký problém. Po překvapivém rozchodu s Barborou Krejčíkovou, který sama iniciovala, si vyhlédla za novou spoluhráčku Storm Hunterovou. Jenže levoruká Australanka si po pár měsících přetrhla achilovku a jedna z nejlepších deblistek planety zase zůstala sama.
Nepřekvapivě se ukázalo, že má Siniaková dobrý čich na spoluhráčky. Po Instagramu napsala zprávu jiné levoruké tenistce, kterou si vyhlédla. Taylor Townsendová sice byla už na celý rok domluvená s Brazilkou Beatriz Haddad Maiovou, ale dostala nabídku, která se neodmítá. Těžko však mohla tušit, že udělala jeden z nejlepších kroků své pohnuté kariéry.
Osmadvacet měsíců od prvního společného turnaje má teď pár Taylorina, jak mu fanoušci přezdívají, na kontě kariérní Grand Slam. Velké dílo dokončily v pátek při US Open. Před zahájením spolupráce si přitom Townsendová zahrála jen dvě grandslamová finále v dámském deblu, nyní je již čtyřnásobnou grandslamovou vítězkou a hráčkou, jejíž jméno má v branži čím dál větší váhu.
Jde o velký happy end dívky, která si prošla aférou s nadváhou, jež vyústila v konflikt s americkým tenisovým svazem, a uvrhla ji do depresí. Když bylo Taylor šestnáct let, ležel jí svět u nohou.
Byla juniorskou světovou jedničkou, na kurtech udivovala zlatýma rukama, milovala voleje a odvážnou hrou na síti připomínala svůj velký vzor – Martinu Navrátilovou. Dokonce i Richard Williams, otec legendárních sester Williamsových, o ní s obdivem prohlásil: „V tomhle věku je lepší než moje holky.“
Nevypadala tak, jak se čekalo
Jenže Taylor nebyla typickou tenisovou hvězdičkou. Při výšce 170 centimetrů vážila přes sedmdesát kilo, měla tmavou pleť, nosila rovnátka a po kurtu běhala v přiléhavém tílku, které zvýrazňovalo, že nevypadá tak, jak se od sportovkyně čeká. „Nejsem hubená a nikdy jsem hubená nebyla. Dřív jsem po kurtu běhala a zpod tílka mi lezly faldíky. No a co? Líbilo se mi, jak vypadám. Cítila jsem se dobře a nestyděla se,“ napsala v eseji pro The Players´ Tribune.
Pak ale přišlo léto 2012 a telefonát z Americké tenisové asociace (USTA), která jí místo US Open naordinovala osmitýdenní kondiční kemp. Zprvu poslechla, když ale rozbory krve ukázaly, že trpí silnou chudokrevností, myslela si, že má po problému. Jsem nemocná, začnu brát léky a vše je vyřešeno. Omyl, USTA trvala na svém, odepřela jí volnou kartu do hlavní soutěže dospělých v New Yorku a pohrozila, že pokud se vzepře, přijde o svazovou podporu.
Přesně to šestnáctiletá Taylor ale udělala, vyrazila do Flushing Meadows, kde v juniorce uhrála čtvrtfinále v singlu a titul v deblu. A když se jí novináři ptali, proč již nestartovala mezi dospělými, nenechala si celý příběh pro sebe, čímž popudila mocné lidi v USTA a vypadla ze systému.
To by nebylo to nejhorší. Příběh i během její profesionální kariéry neustále rezonoval, čelila předsudkům, náplní jejích tiskovek se staly odpovědi na její postavu. A to si vybralo svou daň, což demonstroval pád žebříčkem z první stovky až za 300. místo. K tomu se přidaly deprese, rozchod rodičů a pochybnosti, zda má tenis vůbec smysl. „Ztratila jsem z očí tu holku z Chicaga, která si chtěla jenom hrát,“ vzpomínala později Townsendová.
Proč se snažit vypadat jako někdo jiný?
V těžkých časech jí pomohl dřívější trenér Donald Young. „Nikdy jsi nebyla útlá holka, Taylor. A to je v pořádku. Tak proč se teď snažit vypadat jako někdo jiný?“ promluvil jí do duše. A když v roce 2021 porodila syna Adyna, definitivně se smířila se svou postavou.
Dnes už není odepisovaným metráčkem, ale chloubou amerického tenisu. Na posledním titulu z US Open Townsendové tak záleželo, že ji ve finále zprvu ochromila obří tréma.
„Říkala jsem Katce, že jsem stažená, nehýbu se, jak mám a ani nehraju pořádné údery. Ona mi ale pomohla vrátit se zpět. Pořád mi říkala: To je v pohodě, to je ve finále normální, najdeš se. Pochopila jsem, jak je důležité mít po boku někoho, kdo vám v takových situacích pomůže,“ líčila rodačka z Chicaga, když první nasazený pár zdolal Robin Montgomeryovou a Ashlyn Kruegerovou 5:7, 6:0, 6:2, přičemž zkompletovaly společný kariérní Grand Slam.
Kruh se tak definitivně uzavřel na dvorcích v New Yorku – na stejném místě, odkud se USTA kdysi snažila šestnáctiletou Taylor vymazat. A nemohlo to být sladší.
Spolupráce Siniaková - Townsendová
- začátek: květen 2024
- grandslamové tituly: 4 (Wimbledon 2024, Australian Open 2025, Roland Garros a US Open 2026)
- tituly celkem: 8
- zápasová bilance: 81:16
