Dvorce Wimbledonu působí prázdně, stroje vzaly práci sudím. Správný krok, tvrdí česká esa
PŘÍMO Z LONDÝNA | Mužům v bekovkách a dámám v dlouhých sukních, kteří trávili dva týdny zapření o kolena a snažili se zachytit, zda žlutý tenisák dopadl do kurtu, vzaly práci stroje. Pro některé přišel Wimbledon o kus svého šarmu, když letos poprvé v 148leté historii nahradil čárové rozhodčí systémem kamer.
„Mám raději tradiční styl,“ nezamlouvá se změna Barboře Krejčíkové. „Nesouhlasím, štve mě to. Ti rozhodčí se tam tak hodili. Za chvíli bude kurt takový holý,“ posteskla si i Barbora Strýcová.
Na turnaji, kde nejsou plachty pokresleny křiklavými reklamními nápisy a tenisté nastupují v nenápadných bílých úborech, skutečně dvorec působí prázdně. Přesto Saly Boltonová, výkonná ředitelka All England Clubu, kritikům odpovídá: „My všichni včetně našich rozhodčích si uvědomujeme, že změna probíhající napříč všemi turnaji je nevyhnutelná i u nás…“
Systém ELC, tedy Electronic Line Calling, je využíván na grandslamech při US Open i Australian Open. Také na okruhu ATP a při společných turnajích s WTA už převzalo vládu video.
Pro Wimbledon postavený na tradicích se však jedná o dramatickou změnu. Čároví sudí tam byli vždy nejkrásněji oblečení, jejich pruhované košile a blůzy budily pozornost. Díky nim byli považovaní za nejlépe oblečené rozhodčí napříč sporty.
Ti nejlepší si vydělali 200 liber za den
Jednalo se o tenisové nadšence, kteří si brali dovolenou v práci, aby mohli na turnaji pracovat. Dřív za sendvič zadarmo, možnost koupit lístky, právo nechat si rozhodcovský úbor a především zážitek dostat se na krok k hvězdám. V posledních letech si ti nejlepší vydělali 200 liber za den.
Nyní se četa lajnových zeštíhlila z tří set hlav na osm desítek. Ti, co zůstali, působí v roli zápasových asistentů, eskortují hráče při potřebě odejít z kurtu či jsou připraveni zasáhnout, pokud by technologie přestala fungovat.
ELC určuje dopady míčů v reálném čase a aby nedošlo k zmatení jak na jiných turnajích, má Wimbledon pro každý kurt připravený odlišný hlas, jenž z reproduktoru oznámí aut. Tenisté stále mohou požádat o výzvu, ta jim ale poslouží jen k tomu, aby viděli, jak daleko v zámezí míč přistál.
Nosková: Krok správným směrem
Ač staromilci vzdychají, většina hráčů ELC ve Wimbledonu přijímá s povděkem. „Už jsem se na to tak rok těšila,“ nezastírá Linda Nosková. Výrokům videa zcela nevěří, udělá ale podle ní méně chyb než lidské oko. „A hlavně s ním nejde diskutovat, musíte ho prostě brát jako přesné. Tohle je krok správným směrem,“ tvrdí.
Mezi příznivce éry strojů patří i Jiří Lehečka. Také proto, že už se nemusí bát přešlapu, který ho předloni v All England Clubu stál málem zápas. Tehdy ve 3. kole s Tommym Paulem při vlastním mečbolu v dobře rozjeté výměně přestal hrát a požádal o jestřábí oko. Challenge ztratil stejně jako čtvrtý set.
„Ten zápas s Paulem byl něco,“ směje se Lehečka ještě dnes. „I když je to tu Mekka tradic, video je správná volba. Podle mě je hlavně správně, když bude co nejmenší rozdíl mezi ATP Tour a grandslamy. Video calling už všude na túře je a všichni už si na něj hodně zvykli. Jakmile počítač zahlásí aut, není možnost to na kohokoliv svézt. Díky tomu jsem dost klidnější, protože nemusím přemýšlet o tom, jestli má čárový vzadu vlevo zrovna svůj den. I statisticky je dokázáno, že počítač píská o dost líp než lidi.“
