Právník Vondroušové se zlobí: Dali přednost ochraně systému před specifickým lidským příběhem
Všechny argumenty ve prospěch Markéty Vondroušové smetl nezávislý tribunál ze stolu. Česká tenistka odmítla odevzdat dopingový vzorek a za tento prohřešek vyfasovala nejvyšší možný trest. Nemá hrát čtyři roky! Jan Exner, jeden z právníků Vondroušové, je z toho rozladěný. „ITIA i nezávislý tribunál daly přednost ochraně systému před zvážením specifického lidského příběhu,“ říká. Tenistka by podle něj měla šanci vysoký postih zmírnit u arbitráže Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS) a radí jí, aby se k ní odvolala.
Případ Markéty Vondroušové nabral mimořádně nepříznivý směr. Nezávislý tribunál potvrdil přísný postih za odmítnutí dopingové kontroly a udělil jí maximální možnou sankci v podobě čtyřletého zákazu činnosti. Přitom podle právníka Jana Exnera nebyly dostatečně zohledněny okolnosti případu. I o tom hovoří v rozhovoru pro deník Sport.
Markéta Vondroušová líčila, že když jste odlétali z Londýna ze slyšení před nezávislým tribunálem, měli jste dobrý pocit. Z výslechu německé komisařky prý vyplynulo, že nesplnila své povinnosti, například co se týče legitimování. Jak na vás komisařka u výslechu působila?
„Stejně jako Markéta jsem u výslechu strávil celý den. Zastupovali jsme ji ve dvou s americkým advokátem Howardem Jacobsem. Výslechy jsme měli rozdělené: já jsem zpovídal Markétu, Howard vyslýchal komisařku, ale dopředu jsme se připravovali společně. Komisařka byla, mírně řečeno, velmi špatný svědek.“
Přitom svědek předvolaný Mezinárodní agenturou pro bezúhonnost tenisu (ITIA).
„Ano, byl to svědek ITIA a podle mě velmi špatný. To, co řekla, bylo pro náš případ naopak velmi dobré, a proto jsme z Londýna odjížděli s dobrým pocitem. Od začátku je totiž naším hlavním argumentem, vedle duševního zdraví, že při kontrole došlo k několika naprosto zásadním pochybením. Komisařka navíc ukázala, že v zásadě neumí moc anglicky. Měla s sebou německo-anglickou tlumočnici, a ačkoliv se snažila na některé otázky odpovídat sama anglicky, jakmile přišla řeč na porušení jejích povinností, nastalo buď dlouhé ticho, nebo se obracela na tlumočnici. Bylo vidět, že usilovně přemýšlí, zda má selhání přiznat a jak odpovědět. Pro mě, který seděl dva metry od ní, bylo zásadní, že před tribunálem uznala, že své povinnosti moc dobře znala. Věděla, že se musí identifikovat, ukázat autorizační dopis a identifikovat sportovkyni. A vzápětí explicitně přiznala, že nic z toho neudělala. Snažila se vymluvit na to, že jí Markéta nedala prostor, že situace byla hektická a Markéta na ni mluvila rychle. Zároveň však připustila, že jejich setkání před dveřmi trvalo několik minut – mluvilo se o osmi až deseti minutách. Nakonec uznala, že v tomto časovém úseku prostor na ukázání dokumentů měla. Zvlášť když měla čas vytáhnout více než jedenáct let starý formulář, který Markétě předvyplnila a dala jí ho podepsat, ale nenašla si čas na naprosto zásadní kroky spojené s notifikací sportovce. Působilo to na mě tak, že se zkrátka přiznala.“
Musíme si počkat na písemné odůvodnění rozhodnutí, ale máte teorii, proč tribunál nevzal tohle v potaz?
„Fakta jsou jasná, ale tribunál se bohužel rozhodl interpretovat pravidla způsobem, že ani takto flagrantní porušení ze strany komisařky nestačí k rozhodnutí, že k řádné notifikaci nedošlo a že dopingová kontrola byla neplatná.“
Italský expert několikrát pochybil
Chápu, že sportovní právo je odlišné od civilního, ale kdyby o takovém případu rozhodoval běžný civilní soud a kontrolní orgán by prohlásil něco takového, advokáti by museli slavit úspěch, co myslíte?
„My jsme také žili v dojmu, že se nám to povedlo. V civilním, správním nebo trestním řízení jsou standardy různé – ať už řešíte spor s revizorem v tramvaji, nebo odmítnutí dechové zkoušky při policejní kontrole. Vždy se to posuzuje případ od případu. Podle našeho výkladu pravidel se jednalo o to, zda došlo k odchylkám a porušení mezinárodních standardů pro dopingové kontroly. Mluvím o tom samozřejmě s vědomím, že zatím neznáme konkrétní písemné odůvodnění verdiktu. Aby však sportovec dostal za něco takového čtyřletý trest, musela být cesta tribunálu k tomuto závěru poměrně specifická. Fakta jsou jasná, ale tribunál si pravidla očividně vyložil jinak. My se ale domníváme, i na základě výslechu komisařky, že jedním z klíčových prvků je samotná notifikace. Sportovec musí být řádně informován a vyzván k odběru. Naše argumentace směřovala k tomu, že Markéta řádně notifikována nebyla, protože součástí tohoto aktu musí být identifikace a autorizace komisařky. Tvrdili jsme tedy, že ITIA v tomto bodě své důkazní břemeno neunesla.“
Ignorovány ale byly i posudky odborníků ohledně duševního zdraví tenistky.
„Ano, naším druhým argumentem je duševní zdraví – konkrétně dlouhodobá úzkost a akutní stresová porucha Markéty v ten večer 3. prosince. Měli jsme na to odborné posudky, ale vzhledem ke čtyřletému trestu je zjevné, že soud nepovažoval tyto důvody za dostatečně závažné, aby Markétu obvinění zprostil nebo jí trest alespoň snížil.“
Vondroušová zmínila, že jste měli tři různé posudky od expertů, kteří se shodli. Naopak znalec předvolaný ITIA s ní prý vůbec nemluvil, nevyšetřil ji a jen prohlásil, že jí nevěří. Je to standardní postup?
„Pouhých devět dní před jednáním jsme dostali závěrečné vyjádření ITIA, jehož přílohou byl znalecký posudek italského profesora. Ten oponoval našim expertům a tvrdil, že Markéta sice mohla mít dlouhodobou úzkostnou poruchu, ale podle jeho názoru určitě neprožila akutní stresovou reakci. A i kdyby tyto problémy měla, jejich projevy by prý nebyly tak intenzivní. Z odborného a etického hlediska se však tento italský expert dopustil několika pochybení, což u slyšení potvrdili i naši specialisté. První věc je, že s Markétou vůbec nemluvil a nikdy ji nevyslechl. Našim expertům přitom vyčítal, že si udělali obrázek o jejím duševním stavu pouze na základě dokumentace a jednoho rozhovoru a že měli zkoumat dlouhodobou historii. Přitom on sám s ní nekomunikoval vůbec. Nejsem psychiatr, ale odborníci se shodují, že nemůžete reálně posoudit duševní stav člověka, aniž byste ho viděli a mluvili s ním. On argumentoval tím, že mu stačily důkazy předložené ITIA, tedy materiály jako Markétina korespondence, příspěvek na instagramu nebo popis od komisařky.“
Zvláštní…
„Zjistili jsme si také, že tento profesor v minulosti vystupoval v několika řízeních před CAS, a to vždy na straně sportovních organizací, nikdy na straně sportovců. To mu nevyčítám, to je běžné. CAS ho ale už dříve několikrát kritizoval za to, že sportovce osobně nevyslechl. Zatím nemáme konkrétní odůvodnění, ale tento posudek očividně přispěl k tomu, že tribunál naše argumenty neuznal.“
S případy Igy Šwiatekové nebo Jannika Sinnera se kauza Markéty nedá zcela srovnávat. Lze ale porovnávat přístup ITIA, rychlost jejího konání a vstřícnost. Když Šwiatekové oznámili pozitivní test a provizorní suspendaci, za tři týdny už mohla znovu hrát. Vondroušová ale prohlásila, že jí nedokážou dva týdny odpovědět ani na mail. Vidíte v tom dvojí metr?
„Nebudu se tajit tím, že jsem momentálně na ITIA naštvaný. Spíše ale kvůli tomu, s jakým ledovým klidem chtěli Markétě ukončit kariéru. Prostě prohlásili: Tohle je úmyslné odmítnutí, za to jsou čtyři roky, děkujeme za pozornost. Samotný proces nevnímám jako zásadní problém, protože případy Sinnera či Šwiatekové jsou opravdu nesrovnatelné. Jde o analytický doping s pozitivním testem, kde pravidla stanovují krátké lhůty pro pozastavení činnosti i odvolání. Tam se zkrátka musí jednat rychle. Byly chvíle, kdy ITIA mohla reagovat svižněji, ale časová osa případu byla v zásadě daná pravidly. Problém nevidím v samotném procesu, ale v celkovém přístupu a samozřejmě v konečném rozhodnutí.“
Zastánci ITIA tvrdí, že organizace musí razit rigidní přístup bez ohledu na okolnosti a lidskou stránku. Druzí oponují, že tenisté nejsou stroje a k lidskému rozměru se přihlížet musí. Jak se to ve vás jako právníkovi pere?
„Vnímám to tak, že ITIA i nezávislý tribunál daly přednost ochraně systému před zvážením specifického lidského příběhu. I proto si myslím, že má Markéta o něco větší šanci na úspěch, pokud se rozhodne odvolat k CAS. Byť to nikde není napsané ve stanovách, úkolem těchto orgánů je chránit systém. Kdyby hned na začátku všemu vyhověly, vytvořily by precedens. Okolnosti tohoto případu – jak pochybení komisařky, tak Markétino duševní zdraví – jsou však natolik specifické, že zde měl lidský element převážit. Antidopingová pravidla na to pamatují, nejsou úplně rigidní a v podobných případech nabízí řešení. Očividně ale chyběla vůle ho využít.“
Na lidskou stránku CAS slyší
Radil byste Markétě odvolání k CAS? Je to správná cesta?
„Určitě. Řekl jsem jí to hned a doporučím jí to znovu. Takovým likvidačním trestem, který si podle mě vůbec nezasloužila, by to skončit nemělo. Rozhodnutí bude samozřejmě na ní.“
Je šance u CAS reálná? Pokud vím, arbitráž projednává případy od nuly, není vázána předchozím verdiktem a udělá si vlastní obrázek. Je to pro vás výhoda?
„Přesně tak. Řízení před CAS běží podle principu de novo, tedy úplně od nuly. V rámci odvolání musíme kompletní argumentaci i důkazy předložit znovu. Arbitři mají samozřejmě přístup ke spisu z první instance, protože jde o odvolání proti rozhodnutí Sports Resolutions, ale jinak se jede od začátku. Znovu by proběhla výměna vyjádření, posudků expertů a pravděpodobně i osobní slyšení v Lausanne spojené s novými výslechy svědků. O šancích lze jen spekulovat, ale z judikatury CAS za poslední roky vím, že v některých případech dokáže být přísnější než Sports Resolutions, avšak v kauzách, kde hraje silnou roli výjimečná lidská stránka, na tyto argumenty slyší. Rozdíl je také v tom, že u Sports Resolutions vám přidělí tři rozhodce, zatímco u CAS jednoho jmenujete vy, jednoho ITIA, případně se může připojit WADA a tito dva se pak shodnou na předsedovi panelu. Nejde o to, že si vyberete někoho, kdo vám půjde na ruku, ale zvolíte arbitra, o kterém je známo, že bere v potaz konkrétní okolnosti. Na seznamu rozhodců jsou lidé bližší sportovním organizacím i tací, kteří jsou nakloněni spíše sportovcům. Vnímám to tak, že šance by u CAS byly vyšší. Hlavně by ale takto likvidační trest neměl projít bez odvolání.“
Navíc nemáte co ztratit, vyšší než čtyřletý trest už dostat nemůže.
„Jde o to, že Markéta zvažuje další zhruba roční proces, který by stál spoustu energie i peněz. Na druhou stranu vnímám velkou podporu ze sportovního prostředí. Některé organizace by jí mohly finančně či jinak pomoci. Ale konečné rozhodnutí, zda bojovat, je na ní.“
Které organizace máte na mysli?
„Zaznamenal jsem vyjádření Českého tenisového svazu, který stojí za Markétou a je připraven jí pomoci právně i jinak, za což jsem rád. Pak existují hráčské asociace, které tenistům pomáhají s financováním obhajoby. V těchto sporech totiž panuje obrovská nerovnováha – na jedné straně stojí ITIA s obrovským rozpočtem od světových tenisových organizací, na druhé straně samotný sportovec, který si musí celou bitvu hradit sám. Markéta otevřeně říkala, že ji to už stálo hodně peněz, což je faktor, který musíte vzít v úvahu.“
Mluvíme o organizaci Professional Tennis Players Association (PTPA)?
„Ano, například. Lidem u zrodu PTPA, jako je Novak Djoković, na těchto věcech velmi záleží. Naprosto to chápu a jsem za to rád. Kdyby takové organizace nebyly, sportovců, kteří se rozhodnou bojovat, by bylo ještě méně.“
Má už Markéta jasno, zda se odvolá?
„Mluvili jsme o tom ve středu, ale těch myšlenek a emocí je teď příliš mnoho, takže bych do toho nerad zabíhal. Markéta si to musí srovnat v hlavě společně s nejbližší rodinou. Pokud se rozhodne do toho jít, uděláme pro úspěch maximum.“
