Federer v Síni slávy: pláč i vzpomínka na zesnulé trenéry. Dojemná řeč manželky

Roger Federer byl uveden do Síně slávy
Uvedení do Síně slávy Rogera Federera před manželkou dojalo
Roger Federer byl uveden do Síně slávy
Roger Federer byl uveden do Síně slávy
A takto fandila na Australian Open
Setkání u sítě po čtyřhře legend v New Yorku
Legendy v akci ve čtyřhře - zleva Roger Federer, Andre Agassi, Andy Roddick a John McEnroe
15
Fotogalerie
Jan Jaroch
Tenis
Vstoupit do diskuse (1)

Dokonale padnoucí krémový oblek, bílá košile a modrá kravata. Pět let poté, co ve Wimbledonu odehrál poslední z 1526 profesionálních zápasů, z nichž ani jeden neskrečoval, stanul pětačtyřicetiletý Roger Federer na trávě klubu v Newportu, kde před 150 lety vznikl americký tenis. A vstoupil do Síně slávy jako její 274. člen.

Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně

Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás

Před pěti tisíci diváky, z nichž mnozí si nasadili kšiltovky s jeho ikonickým RF, pronesl půlhodinovou řeč, během níž se dojal k slzám. „Potřebuji kapesníčky, sluneční brýle. Cokoliv mě ochrání, tohle je blázinec,“ omlouval se slzící šampion dvaceti grandslamů, jenž do Hall of Fame vstupoval s bývalou tenistkou a slavnou televizní komentátorkou Mary Carillovou.

Před rokem se svět dočkal překvapení, když Serenu Williamsovou uváděla mezi vyvolené Maria Šarapovová, její úhlavní rivalka, se kterou měla zprvu chladný vztah. Čekalo se, kdo pronese řeč na účet Federera? Rafael Nadal či někdo ze zbylých velikánů velké čtyřky? Byl to nakonec kdosi ještě lepší – tenistova manželka Mirka, jež se drží v ústraní a na veřejnosti mluví zcela výjimečně.

„Když jsme se poznali, měl na kontě nula vyhraných ATP turnajů,“ zdůraznila rodačka ze slovenských Bojnic, kterou Federer ve své řeči označil také za svou koučku, sparingpartnerku a stylistku. Jeho manželka zavzpomínala na finále v Cincinnati, po němž přítomný Andy Roddick prohlásil: „Nemůžu uvěřit, že jsem prohrál s chlápkem, kterého rozehrávala jeho holka…,“ přidala Mirka Federerová historku.

Potkali se na olympiádě v Sydney, kde švýcarská tenisová parta sdílela ubytování s ostatními olympioniky své země. Jestliže byl Federer v Aténách 2004 a Pekingu 2008 obletovaným švýcarským vlajkonošem na zahajovacím ceremoniálu, v Sydney ještě patřil vlasatý devatenáctiletý kluk s akné mezi bezejmenné tváře sportovního svátku.

S o tři roky starší Vavrinecovou, která se do olympijského týmu dostala jen díky odhlášení kvalitnějších krajanek, se znali jen letmo. Mirka zprvu o kolegovi neměla valné mínění. Viděla ho hrát už jako juniora v basilejském klubu Old Boys. Jistě, měl talent, ale taky neustále házel raketou, vztekal se, pokřikoval. „Co má ten kluk za problém?“ říkala si.

                              Článek pokračuje pod grafikou 

Pod australským sluncem ale vzplál románek. V Sydney už vyprávěla novinářům, jak ji bolí z Federera bránice, protože ji neustále rozesmívá. Byl to vtipálek, který dokázal dostat do dobrého nálady každého kolem sebe. Ale nejvíc se motal kolem téhle brunetky s copem. „Nechápala jsem, proč se se mnou chce pořád vybavovat,“ vzpomínala kdysi. „Dneska jsem ráda, že měl zájem a zůstal vytrvalý,“ sdělila divákům v Newportu.

Tenisu ještě neřekl sbohem

Na její řeč navázal Federer. Legendární Švýcar, který po celou kariéru působil na kurtu i mimo něj dokonale elegantně, předstoupil před fanoušky a přiznal, že jeho příběh s bílým sportem zdaleka nekončí: „Stále píšu svůj milostný dopis tenisu. Toto není sbohem.“

Sláva pro něj podle jeho slov nikdy nebyla cílem – tím byla možnost dělat to, co miluje, s lidmi, které má rád. Ve vzpomínkách se vrátil k úplným začátkům, kdy jako třináctiletý sbíral míčky v Basileji, na bolavé nohy i na dřevěnou raketu svého otce a bílé tenisáky, na které s úsměvem vzpomínal. „Jo, tak moc jsem starý,“ smál se.

Hlas se mu chvěl, když vzpomínal na své zesnulé trenéry Petera Cartera a Petera Lundgrena, i když děkoval Stefanu Edbergovi – svému dětskému idolu sedícímu v hledišti – a dlouholetému kouči Severinu Lüthimu. Nejupřímnější slova pak věnoval manželce Mirce. „Chytili jsme se za ruce a proráželi zdi.“

Ve svém poselství zdůraznil, že se během tisíců zápasů vždy snažil ukázat lásku ke hře a přál si, aby pro diváky znamenala stejně mnoho jako pro něj. S nostalgií vzpomínal na chvíle v šatně i hraní karet do posledních minut před zápasem. Mladé generaci vzkázal, aby si zachovala dětského ducha a neustále se posouvala vpřed.

Projev uzavřel poklonou dětem kreslícím kurty křídou na ulici i sběračům míčků na antuce – přísahal, že se bude na tenis vždy dívat jejich očima, stejně jako tisíce fanoušků, kteří se sjeli do malého městečka v Nové Anglii, aby ještě jednou vzdali hold svému šampionovi.

Video placeholder
ROGER FEDERER se loučí: připomeňte si zásadní momenty jeho kariéry • isport.tv

Vstoupit do diskuze (1)

Doporučujeme

Články z jiných titulů