VIP Sport

10. prosince 2019 • 10:50

Hlas Dortmundu o kotli i kamarádu Gottovi: Psal jsem mu v den smrti!

Autor: Vít Chalupa
###BLOK-TOP-VIDEA###

Až dnes večer vyběhnou hráči Slavie Praha na trávník věhlasného Signal Iduna Parku, kdysi nazývaného Westfallenstadion, bude je vítat a sestavu číst Norbert Dickel. Před pár týdny oslavil 10 000 dnů ve funkci moderátora dortmundského stadionu. Ovšem „Nobby“, nikdo mu totiž ani jinak neřekne, není jen obyčejný hlasatel, ale také bývalý budesligový hráč 1. FC Kolín nad Rýnem a samozřejmě Borussie Dortmund. Za ni odehrál v lize přesně 90 utkání a vstřelil 40 gólů. A spolu s Karlem Gottem nazpíval klubovou hymnu...



Góly

Domácí: 10. Sancho, 61. Brandt

Hosté: 43. T. Souček

Sestavy

Domácí: Bürki – Akanji, Hummels, Zagadou – Hakimí (83. Balerdi), Brandt, Weigl, Guerreiro – T. Hazard (83. Ł. Piszczek), Sancho (87. Dahoud) – Reus (C).

Hosté: O. Kolář – Coufal, Kúdela, Takács (83. Hušbauer), Bořil – T. Souček, Ševčík – Masopust (72. Traoré), Stanciu, Olayinka – Milan Škoda (C) (65. Júsuf Hilál).

Náhradníci

Domácí: Alcácer, Balerdi, Dahoud, Götze, Hitz, Piszczek, Schulz

Hosté: Frydrych, Hušbauer, Kovář, Provod, Traoré, Van Buren, Júsuf Hilál

Karty

Domácí: Brandt, Zagadou, Weigl, Weigl

Hosté: Bořil, Coufal

Rozhodčí

Karasjov – Demeško, Gavrilin

Stadion

Signal Iduna Park, Dortmund

Návštěva

65 079 diváků

Střih: Ve středu šestého listopadu 1985 vstřelil Norbert Dickel dva góly na stadionu v Ďolíčku Bohemians Praha v odvetě 2. kola Poháru UEFA. Spoluhráčem v útoku mu byl třeba pozdější mistr světa Pierre Littbarski. V bráně Kolína nad Rýnem stál Toni Schumacher.

Střih podruhé: Karel Gott, ano, ten Karel Gott, 42násobný Zlatý a Český slavík, který zemřel letos 1. října, a Norbert Dickel vydali v roce 1996 společné hudební CD a nazpívali hymnu Borussie Dortmund Černo-žlutá včelka Mája.

Rozhovor vznikl pro O2 TV Sport a kompletní znění uvidíte dnes v předzápasovém studiu na O2 TV Sport.

Norbert Dickel je však muž mnoha zájmů a profesí. V roce 2012 si splnil sen a na prestižní adrese v Dortmundu otevřel stánek s pečenými klobásami „CurryFan“. Závodil v autech, hrál ve filmu, společně s dortmundským chórem nazpíval píseň, která se v hitparádách dostala při svém uvedení hned na druhé místo, vede a trénuje Tým legend Borussie.

Hlasatel Dortmundu Norbert Dickel se kamarádil s Karlem Gottem
Hlasatel Dortmundu Norbert Dickel se kamarádil s Karlem Gottem

Nobby, jak a kdy jste se dostal k moderování na stadionu?
„To už je vlastně tak dávno, v roce 1992. Nejprve jsem se půl roku díval, učil a sledoval svého předchůdce. Tehdejší prezident jednou řekl, že Borussia potřebuje nového hlasatele na stadionu. Přišel za mnou a řekl: 'Ty to budeš dělat. A hotovo.' Takže jsem neměl jinou volbu, jak uhnout, odmítnout. A jsem za to rád.“

Zápas Dortmund – Slavia na O2 TV Sport
Moderátor Libor Bouček přivítá ve studiu jako hosty legendárního brankáře Martina Vaniaka a bývalého obránce Tomáše Ujfalušiho. Přímo ze stadionu v Dortmundu vyzpovídá moderátor Michal Hrdlička režiséra Davida Ondříčka a ředitele karlovarského filmového festivalu Kryštofa Muchu i slávistické činovníky Jiřího Bílka, Stanislava Vlčka a Jana Nezmara. Přímo na hřišti bude reportér David Sobišek. Utkání komentují Milan Štěrba a Tomáš Radotínský. Po skončení následují sestřihy ze všech zápasů, které můžete sledovat živě v multidimenzi, a ohlasy v hlavním studiu. Přenosy na O2 TV Sport a O2 TV Fotbal je možné sledovat i díky měsíční službě O2 TV Sport Pack. Více ZDE>>>

Věděl jste hned, že právě to je to, co skutečně chcete dělat?
„Nejsem jen bývalý hráč Borussie, ale také její zaměstnanec a velký fanoušek. A myslím, že právě to byla ideální kombinace proto, stát se moderátorem na stadionu.“

Prožíváte pořád to stejné napětí, když osmdesáti tisícům diváků oznamujete zahajovací sestavy?
„Dělám to již 27 let, ale pokaždé mám pořád ještě husí kůži, když vyjdu před zaplněné hlediště, především před tu pověstnou jižní tribunu s tou takzvanou Žlutou zdí, kde je 25 000 fanoušků v černo-žlutých barvách. A přiznám, že i po těch letech bývám nervózní.“

Považujete se za jednoho z fanoušků, za jednoho z těch vyvolávačů v „kotli“?
„Sám sebe vidím jako spojnici mezi vedením klubu a fanoušky, především těmi na jižní tribuně. Všichni máme jeden cíl, užít si společně zápas, vidět góly a snad se také radovat z vítězství Borussie. K tomu patří dobrá nálada a dobrá atmosféra v hledišti. A toho všeho můžeme dosáhnout jen společně. Žlutá zeď je ta, která udává takt, tón a načíná tu dobrou náladu.“

Jak vlastně ta jižní tribuna funguje? Má jednoho či více vůdců?
„Má jich mnoho. (smích) Jsou tam tzv. předzpěváci, který začínají písničky, pokřiky. Ale v konečném efektu je to právě ona jen jedna jediná a jedinečná jižní tribuna, která podporuje klub.“

A jak vznikají ta věhlasná chorea? Přispívá na ně klub?
„Chorea vznikají vždy jen v hlavách fanoušků, vymýšlí je dlouho dopředu k určitým zápasům a podle soupeřů. Klub se na tom finančně nepodílí, všechno platí sami fanoušci. Oni by ani nepřipustili, aby to šlo z pokladny klubu.“

Gottova smrt mnou zatřásla

Vybavíte si nějakou choreografii, která vás tzv. dostala? Na kterou nezapomenete?
„Nezlobte se, ale to si nevybavím, protože jich bylo tolik a všechny skutečně zajímavé. Od muže s dalekohledem až po trojrozměrné znaky Borussie Dortmund. Ne, fakt nemám jedno jediné nejmilejší. Za mě jsou všechny super.“

Víte, tušíte, kdo všechno chodí fandit na jižní tribunu?
„Ano. Jsou to učni, lékárníci, právníci, ženy, muži, velcí, malí, tlustí, hloupí. Najdete tam prostě všechny. A to je právě na té jižní tribuně to zajímavé, že se tam schází všechny vrstvy společnosti. A mají jedno společné. Že jsou fanoušci BVB.“

Má někdo jiný šanci koupit si lístek na jižní tribunu?
„Spíš ne. Jižní tribuna má kapacitu 25 000 míst, z toho je 24 000 permanentek. A ta zbývající tisícovka se prodává těm zdaleka, kteří by chtěli aspoň jednou prožít fotbal právě tady na jižní tribuně. Opravdu není jednoduché se tam na zápas dostat.“

Dá se říct, že Žlutá zeď si žije vlastním životem?
„Myslím, že ano. Určitě je to něco zvláštního, třeba tím, že každý má své jasně dané místo, vždy má stejného souseda. Pokud někdo přinese na zápas buchty, tak je nosí vždy. To si asi málokdo umí představit, protože tam stojí 25 000 lidí při zápase proti Mönchengladbachu a těch stejných 25 000 lidí tam stojí o dva týdny později proti Lipsku. Přesně na tom stejném místě. Nic se nemění. Když někdo nedorazí, hned se mu volá, jestli je nemocný. Nemyslím si, že někde jinde něco podobného existuje.“

Tradičně bouřlivá atmosféra v hledišti při souboji Dortmundu proti SchalkeTradičně bouřlivá atmosféra v hledišti při souboji Dortmundu proti SchalkeFoto Reuters

Myslíte si, že ta tribuna je také významný pomocným faktorem Borussie? Oním dvanáctým hráčem, jak se říká?
„Určitě je to velmi, velmi, velmi důležitý faktor. Když jižní tribuna nedělá atmosféru, cítí to všichni ostatní na stadionu, i hráči. Ano, občas se to stane, že jsou potichu a v klidu. Pak všichni vědí, že se něco děje. Oproti normálu, kdy není slyšet vlastního slova, bubny se nezastaví a hluk se rozléhá všude okolo. Ale právě takové to tady všichni chceme mít. Myslím, že jižní tribuna už klubu přinesla hodně a hodně bodů.“

Co je fotbal pro obyvatele Dortmundu? Životní styl? Zábava?
„Myslím, že životní styl. Myslím si, že nikde na světě neexistuje město, jehož obyvatelé by s fotbalovým klubem tak žili, ale také trpěli. Když tady prohrajeme, nemusíš večer chodit do města, protože jsou všechny hospody i bary prázdné. Ale když vyhrajeme, všechny jsou plné a všichni slaví. A to je na tom to krásné.“

Vy jste už v Dortmundu zažil dva české reprezentanty Jana Kollera a Tomáše Rosického. Jaké na ně máte vzpomínky?
„Jen ty nejlepší. Oba byli nejen skvělí fotbalisté, ale také skvělí lidé, osobnosti. V Borussii vedu také nově vznikající Tým legend BVB a tak se občas potkáváme. A musím říct, že jsou to vždy vydařené akce, vzniklo mezi námi přátelství, které vydrží do konce života. S oběma jsme si vždy velmi dobře rozuměl.“

Vy jste ale měl také blízko k nedávno zesnulému zpěvákovi Karlu Gottovi. Jak se vám to podařilo?
„Za mlada jsme spolu v roce 1996 nazpívali nejen hymnu Borussie, ale natočili také CD. Jenže ten konec byl smutný, obzvlášť smutný a ještě teď jsem z toho špatný a mám husí kůži, když si na to vzpomenu. Když jsme letos druhého října hráli v Praze se Slavií zápas Ligy mistrů, dopoledne jsme se procházeli po městě. Večer před tím jsem Karlovi psal sms-zprávu, že jsem v Praze, že bychom se mohli potkat a kamarádům povyprávět, co jsme spolu zažili. V to úterý jsem se díval do telefonu, jestli jsem od Karla nedostal odpověď. No a za pět minut jsem zaslechl, že Karel v noci umřel. To se mnou zatřáslo, zvlášť proto, že jsem byl v Praze a psal jsem mu.“

 
Články odjinud


Články odjinud