Dobiaš o Nedvědovi: Cvoka jsem z něj nedělal
Nedvěd nepatří ani na lavičku náhradníků Sparty. Tohle před šestnácti lety pronesl tehdejší letenský trenér Karol Dobiaš. Cvoka prý z něj nedělal. Tehdy z toho byl mediální hit. Pavel Nedvěd, zajíc v barvách Sparty, vyfasoval během jedné sezony tři červené karty a kouč Karol Dobiaš si před ním nebral servítky.
„Méďa je snaživý cvok a ve Spartě nepatří ani na lavičku náhradníků,“ citovaly ho deníky s přídavkem, že z Nedvěda podle kouče žádný velký fotbalista nebude. „Ty věty v tisku byly trošku otočené,“ tvrdí dnes Dobiaš.
V jakém smyslu otočené?
„Řekl jsem: Méďo, ty můžeš být vůbec rád, že jsi mezi šestnácti na lavičce. To je pravda. Ale že je cvok, to jsem neřekl. V žádném případě ne.“
Každopádně jste mu dal co proto.
„Musel jsem mu i před celým fórem v kabině logicky vynadat. Protože on tehdy zbytečnými vyloučeními poškodil nejen sebe, ale celý náš mančaft.“
Udělil jste mu pokutu?
„Ne. Finanční pokuty jsem nikdy nedával. I když jedna výjimka existovala. Jeli jsme na halový turnaj do Německa a Máňa Mistr nemohl kvůli zranění hrát, a tak zůstal doma. Říkal jsem mu: Máňo, prosím tě, dej si jedno dvě pivka, za čtyři dny jsme zpátky.“
 |
A on na tuhle radu nedal.
„Po skončení turnaje si sednu do letadla a první, co čtu: Máňa zdemoloval hospodu. Tak ten dostal pokutu, ale od vedení klubu.“
Zpátky k Nedvědovi. Zdá se, že jste ho zdravě naštval a tím ho postrčil k hvězdné kariéře.
„To se musíte zeptat jeho, jestli to padlo na úrodnou půdu. Ale záleželo mi na něm. Kdyby ne, přehlížel bych ho pak na tréninku jako vzduch, protože stejně nemohl kvůli trestu hrát. Jenže já ho v přípravě jedním okem pořád periferně sledoval. Trénoval poctivě. A když naskočil zpátky do zápasů, byl jedním z nejlepších hráčů.“
Jaký jste vůbec spolu měli vztah?
„Dobrý. Akceptoval mě. Teda aspoň si to myslím. I když jsem ho musel taky buzerovat od rána do večera. Třeba jsem chtěl, aby přebíral míče, jak se má. Aby byl balon hned na zemi a neskákal.“
Vídali jste se později?
„Ne. Potkali jsme se až před lety ve Skalné, kde Méďovi předávali čestné občanství a mě tam pozvali.“
Zavzpomínali jste si na tuhle starou epizodku?
„Nebyl na to čas. Okolo něj je pořád spousta lidí. Ale kdyby mě pozval na náklady klubu na utkání Juventusu, poletím ho rád navštívit. Dejte mu na mě telefonní číslo, a jakmile zavolá, vyrazím.“
Když ho pozorujete z dálky, změnil se podle vás jako člověk?
„Stoprocentně. To prostředí vás musí změnit, stává se z vás multimilionář. Tím neříkám, že by byl teď Méďa špatný. To ne. Jen třeba musí víc přemýšlet, co řekne. S kamarády v hospodě můžete blábolit, co chcete, ale na pracovním obědě nebo večeři s partnery jako člen představenstva Juventusu musí umět vystupovat.“
