V pondělí Kometa skrývala hlavu do dlaní. Všem došlo, že třetí porážka v řadě v extraligovém play off neznamená nic jiného než popravu nadějí. Od úterního vítězství je vše jinak, do brněnských duší se nalila víra. „Jedeme do Litvínova vyhrát, věříme v obrat v sérii. Proč ne?“ tvrdí odhodlaně kouč Vladimír Kýhos (58), jenž na sebe z pověrčivosti navlékne stejný oděv jako posledně.
Bojuje na dvou frontách. A ani na jedné si nemůže být jistý úspěchem. Na ledě je proti jeho zájmům sehraná žlutočerná armáda. A druhý boj? O kontrakt na příští sezonu. Ač se lopotí o finále, Vladimír Kýhos ani jeho kolegové dosud neobdrželi nabídku klubu na prodloužení spolupráce. „A to mě mrzí,“ netají 58letý kmet.
Vyrazili jste do Litvínova totálně zvrátit děj semifinále, anebo spíš s přáním prodloužit sérii?
„To první platí, jedeme vyhrát! Po posledním výkonu můžeme být optimističtější, plní odhodlání. Návratem Michala Kempného se nám vyztužila obrana, hráči získali klid. Ano, proti nám stojí těžký soupeř, minulost však ukazuje, že ve složitých situacích se umíme semknout a bojujeme.“
Po třetím direktu vám všem spadly hlavy dolů, stačila však jedna výhra a sebedůvěra obrovsky vylétla nahoru. Je to jen můj dojem, anebo při pohledu na hráče máte stejný?
„Vnímám to naprosto stejně. Na klukách je vidět, jak se zbavili křeče, jsou uvolnění, napětí je pryč. Logicky. Kdybychom s Litvínovem vypadli ve čtyřech zápasech, spousta lidí by na to nahlížela jako na propadák. Z mančaftu ale tíha spadla a všichni se těší na pátý duel.“
Co s vámi dělá pohled do historie, jež neeviduje tým, který by v tuzemsku dokázal v bojích o titul po třech porážkách čtyřikrát vyhrát?
„Víme, že obrátit to není jednoduché. Zároveň to není nemožné. Mluví pro nás pohled zpátky v sezoně, kdy jsme po slabším začátku dokázali třináctkrát v řadě bodovat, jedenáctkrát vyhrát. Proč bychom teď nevyhráli tři zápasy? Nevidím důvod, proč by to nemohlo jít. Statistika je sice neúprosná, my ji ale neřešíme.“
Věříte, že jste úterkem vnesli trochu nejistoty do litvínovského tábora?
„Tak oni vystupují hodně sebevědomě, jen co je pravda. Já se ale ptám, z jakého důvodu jsou sebevědomí? Mimo pondělního zápasu v Brně, kdy se nám krutě nevyvedl začátek, ve všech ostatních, po většinu času, jsme byli lepší my. Bohužel naše převaha nebyla zúročena gólově.“
Kdybyste měli na své straně střelce Jakuba Petružálka , třeba byste v sérii vedli vy.
„No jo, Kuba se s tím nemazlí… (usmívá se). Mázne nám to tam ze všech pozic. Potvrzuje, že je střelec. Ne náhodou předloni ovládl týmovou produktivitu Dynama Moskva při cestě za titulem v KHL. Góly mu tam padají lehce, my se na každý hrozně nadřeme.“
Váš mateřský Litvínov sahá po finále poprvé od roku 1996, kdy jste na jeho střídačce s trenérem Beránkem stál vy. Co vám z té doby zůstalo v paměti?
„Pro mě je to hrozně dávno, některé momenty se mi vybaví, jen když se o tom píše v novinách. Tenkrát to byly moje začátky, ale pěkný začátky, musím říct.“
Je současná litvínovská euforie podobná té před devatenácti roky?
„Určitě srovnatelná. Tenkrát se vešlo na zimák ještě víc lidí, nebylo tolik sedaček. Tehdejší finále mi hrozně připomínalo hráčskou kariéru, kdy býval zimák napráskaný skoro devíti tisíci lidmi. To bylo fajn, rád si vzpomenu. A i teď se to ve mně trochu tluče. V Litvínově žiju celý život, od kořenů se nejde odstřihnout, třebaže teď bojuju za jiný barvy. Snažím se to nevpouštět do hlavy, ale jsem trochu rozpolcenej. Stejně to má i můj táta, který fandí Litvínovu a zároveň přeje úspěch i mně.“
V šestadevadesátém v cestě za zlatem stál Vsetín, napěchovaný štědře honorovanými plejery. Dostali jste třikrát a sbohem, titule. Proti tehdejšímu kolosu pár let nebyla šance, že?
„Ne, to nešlo. A řeknu to i jinak. Ve Vsetíně se tehdy nedalo vyhrát, stejně jako poslední čtyři roky nejde vyhrát ve Zlíně... Přitom to ten tým neměl vůbec zapotřebí, měl obrovskou sílu. Ale bývávalo to tam všelijaké, to můžu říct.“
Nakolik vás osobně zajímá obsazení delegace sudích?
„Zajímá, to se přiznám. V play off jsou to zásadní věci. Měli by ho pískat naši nejlepší rozhodčí, u mě je to Šindler. Netvrdím, že Hejduk s Pešinou třetí zápas série nezvládli, ale když se pak dozvím, že Šindler v ten samý den píská Kobru s Táborem, přijde mi to jako výsměch. Náš nejzkušenější rozhodčí a všeobecně považovaný za nejlepšího v republice, sudí pro mistrovství světa, a jde v době vrcholícího play off extraligy pískat druhou ligu? To nepochopím.“
Zkraje série vám disciplinárka vysolila pokutu 30 tisíc za verbální napadení sudích v Litvínově. Už jste se rozmyslel, zda se odvoláte?
„Nebudu se odvolávat. Jen bych jim cpal další peníze navíc (poplatek 10 tisíc). Udělám to jinak. Zavolám Pepovi Řezníčkovi (řediteli extraligy) a zajedu do Prahy s dotazem, co s tím chtějí dělat oni. Ti nahoře s tím musí pohnout, nikdo jiný to neudělá. Já třicet tisíc považuju za exemplární trest. O to víc mě zaráží, proč se na svazu na ten zápas nepodívají a výkon rozhodčích neposoudí. Aby se řeklo, zda měl, nebo neměl Kýhos pravdu. Pokud se zjistí, že neměl, pak zaplatí. A když se nespletl? Pak musí následovat postih pro rozhodčího. Klidně zákaz činnosti. U té pokuty se mi nelíbí ještě něco. V tom inkriminovaném utkání pískal sudí Úlehla, kdysi v Plzni svěřenec Radima Rulíka. Ty vazby tam podle mě přetrvávají. Když jsem to zjistil, myslel jsem, že vylítnu z kůže!“
Já vám nevím. Litvínovu se totiž během sezony nezdály některé Úlehlovy výkony a právě trenér Rulík spekuloval, že to má co do činění s dřívějším propojením.
„No, nevypadalo to.“
Ještě jedna záležitost mě zajímá. Jak se vám koučuje ve chvíli, kdy nevíte, zda po pátku nebudete volný trenér? Pokud vím, Kometa vám dosud nenabídla prodloužení smlouvy.
„Ač jsem to se startem play off vypustil z hlavy, pořád mě mrzí jedna věc. S kolegy trenéry jsme společně vybudovali mužstvo, složené přitom z poloviny, dá se říct, prvoligových hráčů. Kus práce je za námi vidět. Jak v minulé sezoně, tak v nynější. Já za ocenění naší práce nepovažuju umístění, mnohem víc to, že se podařilo začlenit spoustu mladých kluků, kteří dokázali hrát dobrý hokej, na nějž chodí plný stadion. V tom vidím důvod, proč by za námi někdo měl přijít s nabídkou nové smlouvy. Sám sebe se ptám, zda si vůbec někdo váží práce, kterou jsme tu s Martinem Pešoutem a Karlem Beranem pro Kometu odvedli.“
Mrzí vás to lidsky?
„Samozřejmě. My trenéři společně s realizačním týmem tomu dáváme úplně všechno. Tak, aby kluci byli co nejlíp připraveni, cítili se dobře a všechno fungovalo.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
