První Jágrův agent v NHL: Měli jsme jinou filozofii

Chris Pronger, Nicklas Lidström nebo Jarome Iginla. Všechny hvězdy spojuje jméno váženého prošedivělého pána, který se jako agent živí už třicet let.

V telefonickém interview pro Sport, které zprostředkoval Robert Spálenka, jeho český spolupracovník z agentury Sport Invest Hockey, promluvil Don Meehan rovněž o tom, jestli ho mrzí, že už nezastupuje Alexandra Ovečkina. Toho si vzala pod svá křídla maminka...

Začátek léta je pro vás velmi hektický. Draft, domlouvání smluv pro volné hráče... Dá se třeba spočítat, kolik asi tak máte telefonních hovorů denně?
(usměje se) „Tak to se tedy ani odhadnout opravdu nedá. Můžu vám říct, že třeba během draftu nebo prvního července, kdy se rozproudí trh s volnými hokejisty, se mi telefon nezastaví ani na chvilku. Nepřeháním. Volají hráči, manažeři, do toho novináři... Nejen já, ale i všichni lidé v naší firmě neustále zvedají nějaké telefony. Je spousta lidí, s nimiž komunikujeme.“

Jako agent působíte už třicet let. Můžete říct, co je na té práci nejvíce fascinující?
„Že každý den prožiju něco nového, opravdu se nikdy nic neopakuje. Jsou to pokaždé nové výzvy nebo problémy. Když přijdu do práce, můžu si být jistý, že mě čeká nějaká novinka. Spolupracujeme s našimi hráči dlouhodobě, což znamená, že se vyvíjí nejen naše profesionální vztahy, ale i ty osobní, takže i v této oblasti se objeví spousta záležitostí, které se musí řešit. Navíc jsem právník, takže řeším i problémy, do kterých se dostanou nejen moji klienti, ale i kamarádi.“

Hráči na vás spoléhají ve všem možném, není to tak, že pro ně vyjednáváte pouze kontrakty, že?
„Trefil jste to přesně. Lidi si myslí, že vyjednávání kontraktů zabere osmdesát až devadesát procent našeho času. Ale ne. Je to jenom malá část, řešíme hromadu dalších věcí – třeba intenzivně pracujeme s mladými hráči, vysvětlujeme jim, co je čeká, připravujeme je na to, aby zvládli start do kariéry, jsme v kontaktu i s rodiči. Všechno tohle zabere dost času, stejně jako pro klienty zařizujeme daně, víza, radíme jim, jak se starat o peníze. Uzavírání kontraktů, to je opravdu jen malé procento naší práce.“

Prozradíte, co bizarního jste pro klienty zařizoval?
„Jé, těch věcí je... (usměje se) Jsou i velmi osobního rázu. Může se jednat rovněž o rodinné problémy, které potom samozřejmě dotyčného hokejistu ovlivňují při samotné hře. Radíme hráčům také v oblasti financí – někdy se to musí udělat citlivě, aby měl hráč peníze mimo rodinu. Protože občas právě ti nejbližší chtějí využít peníze na svůj vlastní byznys. Vidíte, těch záležitostí je dost. Abych řekl pravdu, někdy jsou z toho hokejisté frustrovaní, plní emocí a potřebují nějakou podporu. Když to shrnu – většinou s hráči jednáme o osobních otázkách víc než o těch čistě profesních.“

Jistě se tedy nikdy nenudíte.
„Ne, to ne. V současné době zastupujeme přes 130 aktivních hráčů v NHL, což přináší velkou zodpovědnost. Pokud máte na starost tolik hokejistů, tak si představte, jak často nám zvoní v kanceláři telefon, jenom když se každý chce na něco zeptat. (usměje se) Celý den je plný. Pokud byste se přišel podívat k nám do kanceláře, nikdy byste neuviděl, aby někdo z našich zaměstnanců zrovna neměl co dělat.“

Podle zámořských expertů jste v NHL agent s největším vlivem. Je to pro vaši práci velká výhoda?
„Musím říct, že je to věc, na kterou jsem velmi pyšný. Stejně jako na to, kolik naše agentura zastupuje hokejistů. Protože oni jsou velice uvědomělí, vyznají se v tomto byznyse, chtějí vidět výsledky. A jsme rádi, že spoléhají právě na nás, protože my jim je dokážeme zajistit. Jsme velcí a úspěšní. Trvalo dlouho, než jsme si vybudovali takový seznam klientů. A to by se nám nikdy nepodařilo, pokud bychom neměli dobrou reputaci. Firma se špatnou pověstí a pochybnými obchodními praktikami by nikdy nemohla mít tolik hráčů.“

Když v NHL začínal působit Jaromír Jágr, zastupoval jste ho právě vy. Proč jste ale po necelých dvou letech spolupráci ukončili?
„Jaromíra jsem potkal už rok před draftem, stejně jako jeho rodiče. Byl jsem u toho, když potom podepsal svou první smlouvu s Pittsburghem. Ale asi tak po roce a půl začal mít jinou představu o tom, jak naložit se svou kariérou i dalšími záležitostmi. On měl nějaké ideje, já měl jiné. Nesdíleli jsme stejnou filozofii, oba jsme se tedy shodli, že bude nejlepší, když se naše cesty rozdělí. Bylo to ideální řešení pro obě strany.“

Mario Lemieux, Brian Trottier, Rick Toccchet a Jaromír Jágr po zisku Stanley Cupu v roce 1992. • Reuters

Udivuje vás, že se stále i v osmatřiceti letech udržuje na takové úrovni?
„Je to výjimečný hráč. Právě takoví dokážou to, co on. Třeba jako Nicklas Lidström.“

Zastupoval jste i ruskou superhvězdu Alexandra Ovečkina. Mrzí vás, že se potom rozhodl spolupráci s vámi rozvázat?
„V úvodu jeho zámořské kariéry jsme mu významně pomohli a byli jsem na to velice hrdí. S mými spolupracovníky jsme se s ním sešli už dva roky předtím, než byl draftovaný. Celou dobu jsme ho na NHL připravovali, potom jsme mu umožnili se do ní úspěšně dostat. I my jsme stáli za tím, že tu adaptaci z ruské ligy takhle skvěle zvládnul.“

A po dvou letech se rozhodl, že se svěří do rukou své maminky...
„Je to tak. My jsme to respektovali, rozuměli jsme tomu. Jsme profesionálové. To není tak, že by nás opustil kvůli tomu, že by s námi byl nespokojený nebo si vybral jiného agenta. Ne. On se jenom rozhodl, že nechá svou maminku, aby mu o všechno pečovala a převzala kontrolu nad jeho aktivitami. Zůstalo to prostě v rodině.“

Mrzí vás to?
„Jsme každopádně pyšní na to, co jsme pro něj udělali předtím. Pomohli jsme mu zvládnout přechod do NHL, byli jsme u toho, když hned zářil.“

V mých očích to je trochu risk, nebo ne? Maminka přeci jenom není kovaná profesionálka v této oblasti.
„Jsem rád, že jste to řekl vy! (usměje se) Ano, souhlasím. V dnešních podmínkách je důležité mít profesionála, který hájí vaše zájmy. Nemyslím si, že je nejvhodnější, aby to dělal někdo z rodiny.“

Kdo je podle vás lepší? Právě Alexandr Ovečkin, nebo Sidney Crosby?
(chvíli přemýšlí) „Pokud vezmu do úvahu týmové úspěchy, tak v současné době musím říct Crosbyho. Oba jsou výjimeční, ale Crosby dovedl tým ke Stanley Cupu a Kanadu k olympijského triumfu. Proto má v tomto ohledu navrch.“

Nejvlivnější agent v NHL Don Meehan • Archiv Sport

V Česku jste si za svého spolupracovníka vybral Roberta Spálenku, spoluzakladatele agentury Sport Invest Hockey. Proč zrovna jeho?
„Z několika důvodů jsme hrdí, že můžeme spolupracovat právě s Robertem. V Česku má manažerská skupina, do níž patří jeho společnost, výborné postavení, zastupuje řadu špičkových sportovců, nejenom hokejistů. Navíc zastává stejné obchodní praktiky a zásady jako my. Jsou to velmi poctiví a čestní lidé. Jsem rád, že naše spolupráce úspěšně trvá už čtyři roky. Robert velmi dobře zná české prostředí i hráče, kteří mají v sobě potenciál, aby z nich byli úspěšní hokejisté. Takže je to výhodná spolupráce pro obě strany.“

Kredit českých hokejistů v NHL v posledních letech trochu uvadl. Co byste k tomu řekl?
„Myslím si, že zase brzy půjde nahoru. I v hokeji působí různé cykly, jednou jste dole, jednou nahoře. Jsem přesvědčený o tom, že za pár roků se objeví mladí čeští hráči, o které zase bude i na draftu velký zájem. Podívejte se, jak špatně na tom byli před čtyřmi pěti lety Švédové. Ale zase se v tom pomyslném cyklu dostali nahoru a najednou jsou Seveřané zase bráni za super kvalitní zboží. A myslím si, že podobný scénář bude platit i u českých hráčů.“

Jak dlouho to bude trvat?
„Musíme počkat a být trochu trpěliví. Věřím, že to zabere jenom pár let.“

A jak vnímáte ruskou KHL? Je to pro NHL podle vás velká konkurence, má se zámořská liga bát?
„Ne, není to hrozba. Je to sice konkurence, ale nijak vážná. Protože NHL zůstává suverénně nejkvalitnější liga na světě, hrají v ní ti nejlepší hráči. A hlavní podle mě je, že v ní touží hrát. Jasně, ruská liga je také pro někoho dobrou příležitostí, občas nějakou hvězdu taky kluby získají, ale z dlouhodobého hlediska si nemyslím, že pozici NHL nějak ohrozí.“