VIDEO - Trenér Vladimír Weiss starší nezkrotil emoce po prohraném utkání s Paraguají (0:2) a začal slovenským novinářům vulgárně nadávat. Na dotaz, zda chyboval při sestavování základní jedenáctky, odpověděl: „Děkuji, jdu pryč. Buzeranti vyjebaní!“
Tisková konference s Vladimírem Weissem netrvala ani minutu. Slovenský kouč nevydržel čelit nepříjemným otázkám a raději bleskurychle zmizel.
Na cestě však urazil přítomné novináře a reportérovi Markízy dokonce vyhrožoval, že mu příště rozbije hubu.
Vladimír Weiss nadával novinářům. A ne poprvé • Foto Jaroslav Legner SPORT
Jaké jsou vaše dojmy z toho zápasu? Kde jsou příčiny prohry?
„Soupeř byl lepší. To je odpověď jasná a o tom to je. O tom je fotbal. Naši chybu každý potrestá. My nemáme takovou kvalitu, abychom se prosadili víc směrem dopředu.“
Kde to skřípalo. Měli jsme jednu střelu za celý zápas.
„Tak to je ta předcházející otázka. Protože ta kvalita soupeřů je... Vás nepustí do toho. Je agresivitou v osobním souboji. Tak to je.“
Jste si vědom nějaké chyby, kterou jste udělal?
„Děkuju. Jdu pryč. Buzeranti vyjebaní.“
Zapomeňte na to, že slovenského trenéra donutil k vulgaritám krach na světovém šampionátu. Vladimír Weiss je těmito výbuchy proslavený.
Už před mistrovstvím světa seřval novináře na soustředění v Piešťanech, aby se konečně ptali na něco normálního.
A před dvěma lety ještě jako trenér Artmedie Petržalky hulákal na hráče Ružomberku doslova: „Vyzleč si zo seba ten žilinský dres, ty vyj**banec!"
Co na to slovenští novináři? „Na tohle jsme zvyklí. Není to nic nového,“ shodují se žurnalisté.
Slováci v úvodním duelu na světovém šampionátu remizovali s Novým Zélandem 1:1, přičemž o vedení přišli ve třetí nastavené minutě. Ve druhé bitvě podlehli Paraguaji 0:2.
Jestliže chtějí postoupit do osmifinále, musí porazit Italy a doufat, že Paraguayci nepodlehnou Novému Zélandu.
| Weiss: Pan nepříčetný s dlouhými prsty |
|
Uhlazený gentleman a Pan nepříčetný s dlouhými prsty. To je pravý obraz Vladimíra Weisse. Na Slovensku ho dobře znají, ale nahlas to nikdo nevysloví. Nemuselo by se to prý vyplatit. Na utkání chodí v nažehleném obleku, s perfektně oholenou tváří, pečlivě učesaný a s vyleštěnými botami. A nejen teď na mistrovství světa. „Zápas je vždycky vyvrcholením téhle práce,“ říká trenér Vladimír Weiss. Proto nesmí mít ani jeho svěřenci před výkopem sebemenší strniště na tváři. Jenže stačí, aby si tenhle uhlazený gentleman o sobě nebo o mužstvu přečetl v novinách, co se mu nelíbí, nebo mu případně položil otázku, jaká mu nejde pod nos, a hned se změní v brunátného čertíka, který právě vyletěl z krabičky. A kolem sebe šlehá ostré plameny. „Něco napíšete, co mu nevoní, a už volá do redakce, že si to s vámi vyřídí,“ říká nejeden slovenský novinář. Všichni anonymně. S odkazem na to, že má Weiss dlouhé prsty a že si s ním opravdu neradno zahrávat. Proč došli k tomuto závěru? Protože za Vladimírem Weissem stojí jeden z nejmocnějších mužů na Slovensku: podnikatel Ivan Kmotrík. Majitel Slovanu Bratislava, ale především nejvlivnější podnikatel v zemi pod Tatrami, jehož majetek se odhaduje na více než deset miliard korun. Byl to on, kdo dal Weissovi velkou trenérskou šanci v Petržalce, kterou tehdy vlastnil. Kouč se mu za to odvděčil až postupem do základní skupiny Ligy mistrů, což byla tenkrát prvořadá senzace. Oba spoutalo přátelství. „Beru ho jako bratra,“ říká Weiss. Tahle opora v zádech zabírá. Alespoň podle toho, co člověk může na vlastní oči pozorovat. Když jsem dělal na soustředění v Piešťanech před mistrovstvím světa s Vladimírem Weissem obsáhlý rozhovor, byl velice milý. Věnoval mi přes půl hodiny času a odpovídal na všechny otázky, bez toho, aniž by je třídil na vhodné a nevhodné. Jenže jen chvíli předtím vyjel po tréninku zběsile na jednoho slovenského novináře. Proč? Dovolil se ho zeptat, jak je těžké mít v týmu syna a zvažovat přitom konečnou nominaci na šampionát. Weiss okamžitě odešel a cestou přidal pár nadávek. Na šampionátu v tom pokračoval. Vyčinil slovenským novinářům už po prvním zápase s Novým Zélandem, neboť se ho dotklo, jak referovali o hororu s černým koncem pro Slovensko v nastavení. „Vždyť nikdo neumřel,“ říkal. A dodal: „Nesmíme se nechat médii vykolejit.“ V pondělí na tohle své předsevzetí evidentně zapomněl. |
