Matějovský: Do léta zůstanu, pak uvidím

Návrat Rosického je ve hvězdách. Jeho alternace v národním mužstvu zase nehraje pravidelně ani druhou anglickou ligu. „Je to složité, ale musím se s tím poprat,“ říká Marek Matějovský.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Záložník Readingu proseděl na lavičce i úterní hit s prvním Wolverhamptonem. Tým bez něj vyhrál 1:0 a na lídra už ztrácí jen dva body.
Jak byste popsal vaše aktuální postavení v mužstvu?
„Je pořád stejné. V průběhu prosince jsem sice naskočil do sestavy, dvakrát po sobě jsme vyhráli, tak jsem si říkal, že by se to mohlo otočit. Ale bohužel nic.“
Co na to kouč Steve Coppel?
„Byl jsem se ho zeptat, jestli dělám něco špatně, jestli mám víc trénovat. Odpověděl mi, že ne. Že vidí profesionální přístup a že je všechno dobré. A zopakoval, že mě v týmu chce.“
Jenže do utkání vás nasazuje jen svátečně. Proč tomu tak je, když k vám nemá výhrady?
„Nevím. Manažer je komunikativní, ale aby před každým zápasem vysvětloval, proč hraje ten a ten naopak nehraje, to ne.“
A tak jste se za ním vypravil sám. Co bylo impulsem?
„Chtěl jsem prostě vědět, jestli na mě trenér teď nemá jiný náhled. Tým totiž zůstal prakticky stejný jako v minulé sezoně, kdy jsme hráli Premier League. Tehdy jsem hrál. Ale ve druhé lize tomu tak není. Ale řekl mi, že na mě názor nezměnil. A doslova dodal, abych nikam nechodil.“
Už vás úvaha o odchodu na hostování opustila?
„Nikdy neříkej nikdy. Ale v tuhle chvíli jsem rozhodnutý, že to zkusím zlomit a zůstanu tady. Kdyby ale tenhle stav měl trvat následující tři měsíce, tak bych musel zapřemýšlet o tom, jestli má cenu v Readingu být dál.“
Jakého stébla se nyní chytáte?
„Za tři neděle začíná blok, kdy hrajeme čtyři týdny za sebou v rytmu sobota, úterý. Věřím, že se sestava bude měnit. I když pokud budou tyhle výsledky, tak asi ne.“
Nahrazujete nedostatek herní praxe aspoň v B–týmu?
„Ano. Řekl jsem si sám trenérovi o to, abych mohl chodit hrát za béčko.“
Jakou úroveň mají utkání rezervy?
„Záleží, na jaký mančaft narazíte. V soutěži je tak šest sedm rezerv mužstev, která hrají s námi druhou ligu. Tyhle zápasy jsou v tempu. A taky jsem v nich dostal hodně nakopáno. Ale zároveň jsem zažil zápasy, ve kterých jsme vyhráli pět nula, a úroveň nebyla nic moc.“
Jak se vám v těchto zápasech daří?
„Ve většině utkání jsem měl dost asistencí. Ale gólů jsem moc nedal. Mám dojem, že pouze jen jeden.“
Navštěvuje Coppell zápasy rezervy osobně?
„Většinou ano. I na venkovní zápasy se jezdí podívat. Za rezervu si nás totiž chodí kopnout víc.
Rozebírá pak vaši hru?
„Ani moc ne. Obvykle jen řekne: Bylo to dobré. Nebo neřekne nic. Půlhodinové hodnocení, na jaké jsem byl zvyklý v Mladé Boleslavi, nedělá ani po ligových zápasech.“
Když si sám položíte otázku, proč vlastně nehraju, co si odpovíte? Vystačíte si také jen s tím, že mužstvu se daří a trenér nechce do sestavy sahat?
„Abych řekl pravdu, tak nic jiného mě ani moc nenapadá. Když jsem přišel do Readingu, byla tu stejná záložní řada a já jsem v ní, tedy v Premier League, nastupoval. Po zranění jsem ve stejné konkurenci naskočil do sestavy i v prvním kole první ligy. Ale bohužel další zranění to zhatilo a pak se sestavě beze mě začalo dařit. Kdyby v tom bylo něco jiného, tak by mi to snad řekli. Bylo by jim přece k ničemu, kdyby mě tu nechávali, přestože by se mnou nepočítali. Shrnu to: na dvě místa středních záložníků je nás pět a teď se dva kluci chytli.“
Co po vás trenér chce, když vám dá důvěru?
„Když už na hřiště jdu, tak proto, abych se snažil rozehrávat co nejvíc míčů. Momentálně je to však bohužel postavené tak, že se na trávník dostanu, jen když prohráváme. Říkají mi tu: Fotbalově seš na tom dobře. Ale teď nastupujeme s dvěma středními defenzivními záložníky.“
Nepřipomínají, že byste měl přidat v bránění?
„Spíš se tu v souvislosti se mnou mluví o tvrdosti a důrazu. Snažím se na tom zapracovat, ale já nikdy nebudu brousek, který to bude čistit a mydlit před obránci. A protože jsem mohl svým obvyklým způsobem hrát Premier League, nevím proč by to nemohlo jít ve druhé lize.“
Přidáváte si v posilovně?
„Do posilovny se chodí aspoň jednou týdně. Já tam zajdu i v průběhu týdne po tréninku. Ale abych se přiznal, tak mě to úplně nebere. Nikdy ze mě nebude hrana.“
Jak jste na tom psychicky?
„Hlavně to druhé zranění mě dost psychicky srazilo. Dennodenně chodit do posilovny a dělat cviky na zpevnění kotníku, to pro mě bylo dost frustrující. Ale musím být silný a poprat se s tím.“
Padá na vás tu a tam splín?
„Samozřejmě. Když nenaskočím do zápasu vůbec, tak mě napadají různé myšlenky. Jako třeba teď v úterý. To jsem si říkal, zda by nestálo za úvahu se znova optat, jestli je opravdu tady o mě zájem.“
Pak jste se z toho vyspal.
„Hlavně vím, že mám čisté svědomí. Na tréninku i v zápase, když už do něj jdu, nic neošidím.“
Jak se na vaši přítomnost dívá reprezentační trenér Petr Rada? Internetové stránky Readingu hlásí, že na vás nezapomněl a zařadil vás do nominace na přátelské utkání v Maroku.
„V klubu mi gratulovali, že jsem zpátky v nároďáku. Musel jsem jim vysvětlit, že jde jen o širší nominaci. Ale třeba mě bude chtít trenér vidět, když je to přátelský zápas. Cítím se zdravotně i fyzicky dobře. Kdyby mě nominoval, snažil bych se ho přesvědčit, že na to mám.“
Co vám kouč radí?
„Povzbuzuje mě, abych nepropadal skepsi. To se snažím dělat.“
Věříte, že byste se udržel v národním týmu, kdybyste nadále v klubu vysedával mezi náhradníky?
„Tomu samozřejmě moc nevěřím. A budu se samozřejmě snažit s tím něco dělat. Věřím tomu, že do sestavy naskočím a budu zase hrát. Když to šlo ve velkých zápasech v Premier League, tak nevidím důvod, proč by to nemohl jít teď.“



















