Pět kol po sobě se zapsal do střelecké listiny. Řádí jako černá ruka, na ostatní střelce se jihlavský kapitán momentálně dívá spatra. „Ale je to čím dál těžší, beci už si na mě dávají pozor,“ říká dvaadvacetiletý Stanislav Tecl, nejlepší střelec soutěže. V pátek složil na lopatky Příbram proměněnou penaltou a navýšil své gólové konto na osm zásahů.
Pokutový kop proti Příbrami jste opět kopl doprava. Neuvažoval jste o změně?
„Uvažoval. Ale na poslední chvíli jsem se rozhodl, že to kopnu stejně jako předtím. Po zemi doprava. Štěstí, že jsem se tak rozmyslel. Kdybych to neudělal, nedopadlo by to nejlíp. (úsměv) Brankář Hruška asi uvažoval tak, že něco změním, proto skočil na druhou stranu.“
Nařídil rozhodčí Drahoslav Drábek penaltu správně? Nebylo to zcela patrné…
„Myslím, že nebylo o čem diskutovat. Ani Hruška se nehádal. Udělal jsem mu kličku a on mě chytnul za nohy. Jasná penalta.“
Navyšuje se vám s přívalem gólů sebevědomí?
„Každý gól mi pomáhá, dostávám se do herního klidu. Víc si dovolím s balonem, zapojuju se do mezihry, abych mužstvu pomohl. Nejsem útočník, co ukličkuje tři hráče. Když jsem zády k bráně, snažím se rychle sklepnout míč a hledat si volný prostor.“
Po zápase jste byl vylosován na dopingovou zkoušku? Jak proběhla?
„Trvalo mi to dost dlouho. Skončilo se v osm a domů jsem dorazil ve tři čtvrtě na jedenáct. Pil jsem vše, co se dalo. Vodu, colu, sprite. Ale nešlo to. Podobně to trvalo příbramskému Střihavkovi. Snad to bude v pořádku.“ (úsměv)
Právě David Střihavka byl nejnebezpečnějším hráčem hostů. Sledoval jste ho?
„Jasně, stíhal jsem to. Celý zápas byl nebezpečný, měl tam nějaké hlavičky. Hrál výborně. Je otázkou času, kdy se začne střelecky prosazovat.“
Možná mu chybí nahrávač, jakého máte vy v osobě záložníka Václava Kolouška.
„Je fakt, že mě Venca při centrech chce asi trefit. Ale je to čím dál těžší, beci si na mě už dávají pozor. Zase se pak může objevit místo jinde. Venca Koloušek je pro mě ohromně důležitý, určitě mi v sezoně nahrál na tři čtyři góly. I proti Příbrami se mi několikrát snažil prostrčit míč.“
Do sóla, které skončilo penaltou, vám ale přihrál levý bek Gavrič. Nechtěl jste nejdřív střílet?
„Ano, střela se nabízela, chtěl jsem gólmana obstřelit. Ale pak jsem si všiml, že je hodně vyběhnutý z branky a asi bych ho trefil. Tak jsem šel do kličky.“
Předtím jste nastřelil ve velké šanci břevno. Štvalo vás to?
„Kecal bych, kdybych řekl, že ne. Hodně mě to mrzelo. Ale věřil jsem, že se vykoupím.“
Proč jste ve druhé půli tak polevili a pustili soupeře do hry?
„První poločas jsme odehráli ve velkém tempu. Za stavu 2:0 jsme se zbytečně zatáhli a Příbram zabrala. Měli jsme štěstí, že Tomáš Wágner v poslední minutě nevyrovnal. Určitě ho ta zahozená šance ještě teď hodně štve. Měl to na hlavě, chtěl balon umísťovat. Kdyby ho jenom trefil, tak by bylo po všem.“
Jste první v tabulce střelců. Dal jste si za cíl soutěž vyhrát?
„Je pro mě výzva, abych se udržel nahoře. Mezi Ordošem, Lafatou a dalšími útočníky, kteří mají v lize už hodně odkopáno. Mým cílem je pokračovat ve střílení gólů, na vítězství mezi střelci nemyslím. Na to je hrozně brzo. Máme odehráno jen devět zápasů.“
