Tecl jako Torres! Dvacetimilionový talent se trápí, gól nedal od února
Stačilo, aby se alespoň jednou trefil a Plzeň by k odvetě v Sarajevu pravděpodobně nemusela hledět s obavami. Jenže Stanislav Tecl prodloužil v úvodním duelu 2. předkola Ligy mistrů (4:3 pro Plzeň) své střelecké trápení, všechny tři velké šance v prvním poločase zahodil. Gólově už mlčí od únorových střetů s Neapolí v Evropské lize. Kdy se dvacetimilionová posila probudí?
Postavou ani způsobem hry si nejsou podobní. Paralela ovšem existuje: oba stáli (při možnostech klubů) nemalé finanční prostředky, přišli s gloriolou kanonýra, kterou ale ne a ne naplnit. Střelecké trápení plzeňského útočníka Stanislava Tecla připomíná strádání Fernanda Torrese po příchodu do Chelsea před dvěma lety.
Španělská megastar, za níž „blues“ zaplatili 50 milionů liber, ho zlomila po drahné době. Dokáže to Tecl dřív?
Solidní příležitost ukončit prokletí měl v úterý proti Sarajevu, kdy naskočil do základu namísto zraněného Marka Bakoše. Výsledek? Tři tutovky – žádný gól. Také proto čeká Viktorii v odvetě spousta práce.
„V prvním poločase jsme měli dvě až tři situace, ze kterých jsme měli dát gól. Ale Standa Tecl není v Plzni takový střelec jako v Jihlavě,“ povzdechl si po utkání trenér Pavel Vrba.
Sráží ho psychika i pocit odpovědnosti
Před zimním transferem pálil Tecl v dresu Vysočiny jako zběsilý, za loňský podzim stihl 10 branek. Po famózním entrée, kdy na šest gólů v přípravě navázal dvěma trefami s Neapolí, se však zasekl. Jaké jsou důvody?
První je zcela prostý, logický: nevybojoval si místo v základní sestavě, do zápasů nastupoval z pozice náhradníka, tudíž měl omezený prostor k naplnění pověsti. Druhý důvod zní: psychika.
Vzhledem k vysoké částce, kterou do něj Plzeň investovala (mluví se 20 milionech korun), cítí velkou zodpovědnost to klubu na hřišti vrátit. Vyrovnat se s takovým tlakem je ve dvaadvaceti letech složité.
S každým dalším utkáním bez gólu se pochybnosti do mysli zahryzávají víc a víc, absence klidu při zakončení je u mladého útočníka evidentní. Za normální konstelace by ze tří šancí v prvním poločase vytěžil stoprocentně dva góly.
Úvodní hlavička z malého vápna? Takovou by loni na podzim proměnil se zavřenýma očima. Stejně i ránu ze dvou kroků. Podobně si vedl v generálce s Kluží, ve které „zazdil“ ještě větší příležitost.
O zatracování však nemůže být vůbec řeč. Během letní přípravy udělal výkonnostní progres, byť se gólově neprosadil. Oproti jaru očividně dostal do krve plzeňský herní styl, připravoval branky, šance, s Kluží „udělal“ penaltu, byla na něj spousta faulů před pokutovým územím.
„Věřím, že až se jednou trefí, bude mu to tam padat,“ pronesl Vrba po generálce. Záleží jen na Teclovi, zda se tak stane.
