Ostuda století!
Šlágr kvalifikace o postup na ME Česko - Německo se blíží PRAHA - Kdyby měl český fotbal hledat své největší Waterloo, určitě by jedním ze žhavých kandidátů byla neskutečná ostuda, kterou tehdy ještě federální tým utržil na sklonku dubna 1985. Německá armáda koučovaná "Císařem" Beckenbauerem jej na Strahově drtivě smetla 5:1... "To mi vůbec nepřipomínejte," nechce o tehdejší blamáži dodnes slyšet útočník Ladislav Vízek. "Jako trenér jsem nikdy nezažil nic horšího...," odtuší zádumčivě Josef Masopust. Právě on měl tehdy za úkol dovést tým jako kouč na MS 1986 do Mexika. Jenže po remíze 0:0 na Maltě, kde Jan Berger zahodil penaltu, už to vypadalo všelijak. A po výprasku od Němců bylo tuplem vymalováno. "Dostali jsme čtyři góly do půle, nakonec pětku - a to byl ještě milosrdný výsledek," vybavuje si Vízek, jak kromě gólů pálili Němci i do Borovičkových tyčí a břevna. "Hráli jako ďáblové - a my se jich tenkrát báli," přiznává si tehdejší hvězda Dukly. Beckenbauerovi se sice na poslední chvíli pro zranění omluvili Breitner s Rummeniggem, ale jejich kolegové to v klidu zvládli i bez nich. Už v 8. minutě po Littbarského trestňáku otevřel Berthold skóre a pak už to šlo ráz na ráz, čtyři kousky do půle. "Kdyby měl fotbal stejná pravidla jako box, tak bych na hřiště hodil ručník," přiznává Masopust s odstupem dvaadvaceti let. "Šli jsme do toho zápasu s tím, že se s Němci dá uhrát remíza. Jenže jak jsme dostali ten rychlý gól, přišel velký útlum. Naopak Němcům padalo všechno do vinglů, jejich střely vymetaly kouty Borovičkovy brány..." Masopust je přesvědčen, že lepší hráče tehdy v republice k dispozici neměl. "Mohlo se diskutovat o jednom, o dvou fotbalistech, ale to by vůbec nehrálo roli, jestli zrovna hrál ten, nebo onen. Němcům totiž ten zápas vyšel naprosto neskutečně," říká Masopust. "A o tom, že mezi oběma týmy zase až takový výkonnostní rozdíl nebyl, svědčila posléze odveta v Německu. Uhráli jsme tam remízu 2:2 a ještě nás tenkrát výrazně poškodil rozhodčí." Jenže to už byl jen takový přáteláček... Obě nejtěžší domácí porážky tuzemského fotbalu, obě v poměru 1:5, viděl Strahov. V roce 1953 tam takhle excelovali Puskásovi Maďaři, o 32 let později německý supertým, který posléze dokráčel v Mexiku až do finále mistrovství světa. A světe, div se, ochozy byly při debaklu v roce 1985 veskrze spokojeny. Jak je to možné? "Z těch pětatřiceti tisíc diváků na vyprodaném Strahově byly minimálně tři čtvrtiny Němců," vybavuje si Vízek. "Už mi o tom nemluvte, to byla ostuda... Ještěže o pár dní později vyhráli hokejisti v Praze mistrovství světa, takže se na ten náš debakl rychle zapomnělo." Zítra čtěte: Příběh finále EURO 1996 *** kvalifi kace ms 1986 ČSSR-SRN 1:5 Branky: 88. Griga - 8. Berthold, 22. Littbarski, 36. Matthäus, 43. Herget, 84. Allofs. Hráno 30. dubna 1985 v Praze na Strahově, 35 000 diváků. ČSSR: Borovička - Hašek, Prokeš, Fiala, Kukučka - Chaloupka (61. Zelenský), Berger, Sloup (46. Chovanec) - Vízek, Griga, Janečka. SRN: Schumacher - Berthold, Jakobs, Förster, Brehme - Matthäus (86. Thon), Herget, Magath, Rahn (75. Allofs) - Littbarski, Völler. Foto popis| NĚMEČTÍ ÚTOČNÍCI si na Strahově v roce 1985 věděli rady i v případě, že je bránila hned dvojice soupeřů. Názorně to předvádí Rudi Völler s československými zadáky Zdeňkem Prokešem (vlevo) a Janem Fialou. Foto autor| Foto: archiv Sportu
