Musil se vrací vedle Hadamczika. Nejsem přikyvovač, tvrdí
Tři mistrovství světa, jedna stříbrná medaile. A po pěti letech návrat. František Musil je od včerejška opět asistentem u národního týmu. Bývalý špičkový obránce a současný skaut Edmontonu bude pomáhat Aloisi Hadamczikovi se zámořskými hráči, ale bude působit i jako potřebný názorový oponent, po jehož nástupu deník Sport volal. „Své si vždycky řeknu,“ prohlašuje zeť Jaroslava Holíka.
Po sedmém místě na letošním mistrovství světa, čímž byl vyrovnán nejhorší český výsledek, přišel deník Sport s požadavkem: Posilněte realizační tým kouče Hadamczika! Jedním z navrhovaných kandidátů byl právě i František Musil, kterého včera výkonný výbor svazu jmenoval jako asistenta pro nadcházející olympijskou sezonu.
Cítíte se být tím správným oponentem, silným asistentem?
„V první řadě se vracím do prostředí, ve kterém se mi dobře pracovalo, s Lojzou (Hadamczikem) a s Pepou (Palečkem) to pro mě byla obrovská zkušenost a zážitek. Ale lidi o mně určitě vědí, že nejsem ‚yesman‘, tedy přikyvovač. Naopak, často říkám svůj názor. Zároveň ale respektuju autority, což je v tomto případě Lojza. To on řídí loď.“
Ale někdo by mu s tím podle nás měl pomoci…
„Nebojte, já pokaždé řeknu, co si myslím. Jsem v týmu proto, abych do něj vnesl to, co je mi vlastní, abych dodal svůj pohled. Pak je ale na hlavním trenérovi, aby rozhodl, a já jeho názor následně samozřejmě podpořím. Podle mě se naše předchozí spolupráce Lojzovi i Pepovi určitě líbila, měli jsme vztah nejen trenérský, ale i osobní. Od té doby, co u reprezentace nepracuju, jsme zůstali kamarády a volali jsme si. Skončili jsme sice vždycky u hokeje, ale rozumíme si i jako lidi.“
Pokud máte na něco odlišný názor, nebojíte se ho kouči Hadamczikovi přednést?
„V žádném případě. A jak Lojzu znám, on naopak chce mít kolem sebe lidi, kteří ho posunou dál, kteří jsou konstruktivní. Tak, aby všechno vždycky skončilo, jak si všichni přejeme.“
Což se nedá říct o letošním šampionátu. Zaznamenal jste, co bylo kouči po turnaji vyčítáno?
„Vím, co se řešilo. Ona se kritika čte jinak, když je člověk zainteresovaný přímo v kabině, zná souvislosti, vidí reakce hráčů, nebo když sleduje hokej jen na obrazovce či z tribuny. Vždycky se snažím vzít si z těch výtek i něco pro sebe, i když u toho přímo nejsem. Je třeba chápat, že kdo je na očích veřejnosti, musí dělat výsledky a lidi mají právo vyjádřit svůj názor na něj, tak to prostě je. Kdo kritiku neumí přijmout, ten by takovou práci ani nemohl dělat. To k tomu patří.“
Platí, že během sezony budete působit především jako spojnice se zámořskými hráči?
„Přesně tak. Zvlášť proto, jak specifi cký turnaj nás v únoru čeká, na olympijské hry se teď všechno zaměřuje. V týmu určitě bude daleko víc hráčů z NHL, než bývá na mistrovství světa, a i proto budou hrát velkou roli jednotlivé názory, budeme hodně debatovat o tom, jak všechno namixovat dohromady. V tomto ohledu si opravdu myslím, že můžu týmu něco přinést.“
