Všichni mi můžete... Výborný slavil první výhru Boleslavi za tři body
První gól, první tříbodové vítězství, první nelíčená euforie v boleslavském dresu. Samé příjemné premiéry pro Davida Výborného. Šestatřicetiletý veterán výstavním gólem v neděli sestřelil Litvínov, jeho parta získala zápas poměrem 2:1. „Hrozně mě těší, že konečně máme tři body,“ oddychl si kapitán.
Cítil jste sám na sobě, že už by to od vás po pěti zápasech nějaký ten gól chtělo?
„Já tu přece jenom nejsem přímo od střílení gólů, ale zase je pravda, že je vždycky dobře, když se člověk aspoň někdy trefí. Mám radost i z toho, že to proti Litvínovu byla rozhodující branka.“
Ukázal jste při ní své zkušenosti? Kdekdo by po vyjetí zpoza branky vystřelil hned, vy jste si ještě položil gólmana…
„Určitě to tak je. Trochu jsem si počkal a nezbavoval jsem se puku. Viděl jsem, že to ten brankář hraje hokejkou a jde dolů, pak se mi to podařilo trefit. Byl to typický gól zpoza brány, snažím se takhle vyjíždět, akorát tentokrát jsem to konečně vystřelil a nenahrával jsem.“
Oslavné gesto bez rukavice znamenalo co? Všichni mi můžete…?
„Ne, to byly prostě jen emoce. (usměje se) Konečně jsme vedli a měli jsme blíž ke třem bodům i když nás pořád čekalo dalších dvacet minut těžké práce.“
Kde se v Boleslavi vzala ta změna, že najednou udržíte těsné vedení?
„Po těch čtyřech zápasech, co jsme tady předváděli hurá hokej, jsme trochu změnili systém a hrajeme zezadu. My tak hrát musíme, nejsme mužstvo, které bude dávat šest gólů na zápas, ale budeme to uhrávat takhle, bojovností. Po té první výhře se nám vážně ulevilo, protože zvlášť Litvínov to hraje na hraně rizika, měli tam velké šance.“
Bylo znát, že před utkáním vedli tabulku?
„Jasně, na začátku zápasu bylo vidět, že mají trochu větší sebevědomí než my, že si víc věří. Doufám, že nás tohle povzbudí do dalších zápasů. Je taky dobře, že jsme udrželi stav dva jedna ve třetí třetině, podobně na lopatě jsme tu takhle měli i Třinec a prohráli jsme tu třetinu šest nula. Výkon našeho brankáře byl ale tentokrát mega.“
Na konci jste byli současně vyloučení s litvínovským kapitánem Martinem Ručinským. Zatímco vy jste situaci nesl v klidu, on se dost rozčílil. Co se tam stalo?
„Nic, já věděl, že Martin bude taky vyloučený a trochu jsem tušil, že bude i nervózní…“ (usměje se)
Řekli jste si k tomu potom něco?
„Ne, jsme dobří kamarádi, popřáli jsme si jen co nejlepší další výsledky.“
