Trpaslíci nejsou trpaslíky. Hokejové velmoci mají další soky
Rok co rok se hokejovému glóbu servírují důkazy o boření dříve zaběhlých pořádků, stejně ale pořád všichni máme tendenci dělit účastníky nejvyšší světové skupiny na favority a outsidery, nebo spíš na velikány a trpaslíky.
Proč to tak pořád je? napadne vás při pohledu na triumf Francie nad Kanadou, na lotyšské pokoření hrdých a z poslední olympiády bronzových Suomi, na německý či norský vzestup nedávných let. Stačí přece mrknout na zápas Itálie s Francouzi, kteří ostatně do Minsku přivezli dva hráče z NHL - stejně jako Finové či Lotyši - a zjistíte, že se na to DÁ DÍVAT. Že už když pochodují obě mužstva na led, není to průvod tatíků a podivně tvarovaných postav nepatřičného vzezření, neuměle schovaného pod helmu.
Je přitom jen otázkou času, kdy se událost jako loňské stříbro Švýcarů stane běžným jevem.
Kdy se „překvapivé“ výsledky především ze startu turnajů přestanou za překvapivé pokládat. Kdy se po ztrátě s Dány nebude u nás doma rozebírat, jak je možné, že hoši soupeře podcenili, ale v čem byl lepší. I špičkoví světoví hráči dnes musejí předvést svůj top výkon, aby si poradili s někým, kdo jim připadá jako protivník lehce méněcenný. Vždyť vzpomeňte, jak takoví Slovinci (byť nakonec vždycky sestoupí) pravidelně dělají paseku v suverenitě hokejových velmocí. Loni na šampionátu prováděli nepěkné věci s českým týmem i Kanadou a v únoru v Soči to dotáhli až do čtvrtfinále.
Významné medaile se sice zatím téměř výhradně lesknou na dresech se stále těmi samými znaky, ale neměřitelná schopnost předvést perfektní podívanou a čisté nadšení je často na straně oněch „trpaslíků“. Těch, kteří se dokážou otevřeně postavit zemím, investujícím do výchovy hokejistů nepoměrně víc prostředků i píle.
Jiná věc jsou hvězdy. Výjimečné osobnosti, které přitahují pozornost samy o sobě. Je jasné, že sebelepší Ital (ve vší úctě, signore) na bruslích nikdy nevzbudí takový rozruch jako Jaromír Jágr, i kdyby ten měl na ledě jen ležet. Ale když vás baví hokej jako takový, když si s gustem pošmáknete na samotném poletování puku mezi dvěma brankami, a ne jen na přítomnosti celebrit, mistrovství světa pro vás v těchto letech musí být čím dál větší zábava. A to je dobře, byť to brzy možná odskáčou i Češi.
