Důstojné dohrání nic neřeší. Je třeba makat od první minuty
V Soči dál pere sluníčko a zimní olympiáda stále připomíná spíš Hry letní, zato nad českou kabinou se zatáhlo. Ne snad napořád, mraky však dosedly. A musí se odehnat, jinak se účast na exkluzivním turnaji může smrsknout na čtyři utkání a truchlivý odlet po osmifinále.
Bylo by obrovskou chybou domnívat se, že důstojně zvládnutá druhá půlka duelu znamená, že odteď vše poběží, jak má. Kdepak. Jistota není žádná.
Hokejisté sice přesně věděli, v čem všem plodili minely, že hráli ustrašeně, málo agresivně a jen čekali, co se bude dít. Příště už by to však chtělo vědět před utkáním a podle toho se zařídit.
Nemá smysl si něco nalhávat. Švédské proškolení odhalilo, že Čechům se musí sejít absolutně všechno, aby mohli pomýšlet na medaili a porážet opravdové velmoci. A ještě k tomu potřebují, aby soupeř měl den blbec. Výrazná pomoc se nyní bude žádat po Ondřeji Pavelcovi, byť včerejší trápení nemá zásadní spojitost s Jakubem Kovářem. Místo v sestavě se musí najít pro Martina Hanzala.
Národní mužstvo projevilo malé sebevědomí, zatím se nezdá, že by od posledního mistrovství světa učinilo krok vzhůru. Jinak než tvrdou prací se to nezmění. Nejen u hráčů, platí to i pro trenéry.
