V reprezentačním A týmu na něj letos v nabité české konkurenci nezbylo místo. Kajakář Vavřinec Hradilek se ale ani tak rozhodně nenudí. Na vodě je téměř každý den, do toho piluje kondičku, dohlíží na své podnikatelské aktivity, občas zbyde čas i na novou vášeň – létání. A letos si splnil i jeden z kajakářských snů. „Byl jsem pádlovat v Kalifornii, to je takové legendární místo,“ culí se stříbrný muž z olympiády v Londýně 2012.
Příjemný pocit to není. Celou dekádu máte letní program jasný, protože reprezentujete svou zemi na mezinárodních soutěžích a připravujete se na ně. A pak najednou se do národního týmu neprobojujete. Vavřinec Hradilek to letos zažívá na vlastní kůži. Vyrovnat se s tím mu ale netrvalo příliš dlouho.
„Samozřejmě nevyjet si mančaft není pro žádného slalomáře v tu chvíli úplně šťastný okamžik. Ale na druhou stranu máme spoustu dalších závodů, které můžeme jet, a já jsem se snažil to nějakým způsobem mít v hlavě srovnané už při vstupu do nominace. To riziko, že se to může stát, už vnímám dlouhodobě. Konkurence u nás je totiž tak velká. Tím pádem vyrovnat se s tím bylo docela jednoduché,“ vysvětluje Hradilek.
V domácí nominaci na jaře skončil čtvrtý, do A týmu se dostali první tři. Díky tomuto umístění ale může zkušený reprezentant zápolit se světovou špičkou na Světových pohárech. „A svěťáky jsou velmi dobře hodnocené. Přišel jsem vlastně jenom o dva závody (mistrovství Evropy a mistrovství světa – pozn. red.), není to zas taková tragédie. Okolí mě podrželo, včetně sponzorů a vysokoškolského sportovního centra, kde jsem zaměstnán, takže se hrozně těším na další sezonu. A možná je to i dobře v nějakém horizontu pár let,“ přemýšlí účastník dvou olympijských her.
Čtyři závody SP už má odjeté, poslední je na programu druhý zářijový víkend. Přes léto měl třicetiletý sportovec volno. Co tedy dělal? Prioritou byl samozřejmě trénink. Tuto sezonu totiž bere už jako přípravu na tu další, kde se chce do národního mančaftu vrátit. „Je to pro mě nová zkušenost. Už hodně intenzivně myslím na další sezonu, na přípravu na ni a následně na nominaci. Ale zároveň mě ještě čeká poslední svěťák,“ vypráví Hradilek.
Navíc mistrovství světa ve francouzském Pau na přelomu září a října přeci jen nebude bez něj. „Dostal jsem příležitost jet tam na plastových lodích. Jedno je to slalomové přímo v Pau a pak týden na to jedu MS v tom extrémním, to je bez branek, je to divočejší. Tak na to se taky připravuju.“
Nejvíc v létě trénoval na slalomové trati v Praze, kde si pochvaloval ideální podmínky. Od kouče Miloslava Říhy dostal tréninkový plán na pádlování, který se snažil dodržovat. „A pak jsem měl ještě trénink mimo vodu. To je ve fitku, já už teda úplně činky zvedat nepotřebuju, tak spíš kompenzuju nějakým cvičením, fyzioterapií a nějakými balančními cviky,“ usměje se svalnatý chlapík.
Volnější program ale využil i ke splnění svých snů. Byl třeba na divoké vodě v Kalifornii. „Ten nápad jet tam vznikl trochu i spontánně po tom neúspěchu v nominaci. Říkal jsem si: Tak abych to trochu využil. Vždycky jsem se tam chtěl podívat, pro kajakářský svět je to takové legendární místo, protože to teče jenom jednou za rok a ani ne každé léto. Takže je to takové výjimečné pádlování. Měl jsem navíc štěstí, že jsem tam mohl být s těmi nejlepšími jezdci světa a bylo to naprosto fantastické,“ rozplývá se Hradilek.
Každý týden si musí ale najít čas i na další povinnost – své podnikání. S dalšími kamarády má v Praze Kayak Beach Bar, který funguje také jako půjčovna plastových lodí a paddle boardů. „Mám skvělé lidi kolem sebe, kteří mi s tím pomáhají. Takže to pro mě není nějaké enormní vypětí fyzického charakteru, ale spíš to má podtext toho, že myslím na ty věci a občas je potřeba se sejít, aspoň jednou týdně, a řešit provozní věci i nějaké dlouhodobější plány,“ vysvětluje kajakář své zapojení. Zároveň přiznává, že jeho původní vizí byla jen půjčovna kajaků na Vltavě, gastronomická část podnikání je pro něj pořád trochu nepochopitelná.
A čas si najde i pro svou novou vášeň. V minulém roce si udělal pilotní průkaz. „Teď jsem si chodil občas zalítat, to mě hrozně baví. Samozřejmě to nemůžu přehánět, protože když se do toho zamiluju, tak zkrachuju,“ směje se Hradilek. Jakou nejdelší trasu zatím zvládnul? „Moc dlouhou ne. Byl jsem na krásném výletě ve Vrchlabí, stavil jsem se za kamarádem, tak jsem si přistál poprvé v horách, to bylo moc pěkný. Pak jsme tam udělali maso na grilu a večer jsem letěl zpátky. Bylo to skvělý.“
| Vavřinec Hradilek není jen sportovec. Zahrál si také hlavní roli ve filmu Tenkrát v ráji, který měl premiéru v minulém roce. Je inspirovaný skutečnými událostmi ze života horolezce Josky Smitky v dobách německé okupace. Mezi kritiky film příliš neuspěl, co však vyzdvihovali, byl právě Hradilkův výkon. |
