Micka i přes nevolnost doletěl do finále: Myslel jsem, že to fakt pustím!
PŘÍMO Z BUDAPEŠTI | Když jste ve válce, musíte bojovat. Podle této filozofie si krauler Jan Micka v rozplavbě na 1500 metrů senzačně doplaval pro národní rekord 14:55,47 minuty a jako čtvrtý nejlepší postoupil do nedělního finále. Závod mu zkomplikovalo doznívající nachlazení, krušné pocity na trati a navíc urovnání čepičky hned na prvních metrech.
To byl tedy závod! Český rekord...
„Konečně...“
A navíc postup do finále čtvrtým časem…
„No. Tak rozplavby pěkný. Jsem rád, že konečně padnul ten rekord, když se mi předchozí závody plavaly tak na hov..., s prominutím. Jsem za to rád, protože se na každých závodech pokouším překonat osobáky, vždycky chci plavat rychle. Nešlo to a po roce a po půl roce trénování v Itálii a jistých pochybnostech, jestli to byl správný krok, naštěstí se ukázalo, že všechno zlé je k něčemu dobré, a že trpělivost musí být.“
Jaký dojem máte ze závodu?
„Dobrej, ještě teď se klepu... Kolem devítistovky jsem začínal cítit mravence v nohách. Brněly mě prsty a celé nohy, svíral se mi žaludek, že jsem párkrát i škytnul nebo krknul. Měl jsem rýmu, a jak mi předchozí dny nebylo nejlíp, udělalo se mi trošku nevolno. V jednu chvíli jsem myslel, že to fakt pustím. Ale naštěstí dobrý, ustál jsem to...“
Jak jste se z krize dostal?
„Musel jsem se v hlavě vyhecovat, abych to odplaval. Musím říct, že poslední dvě stovky, když jsem viděl, že jsem dotáhl toho Henrika (Nora Christiansena – pozn. red.), že jsem mu začal ujíždět, tak jsem si říkal: ´Ty vole, to nechci jet znova.´ A zítra to jedu znova... Ale dobrý, jsem rád, že to vyšlo.“
Pomohl vám souboj s Christiansenem, který plaval ve vedlejší dráze?
„Myslím si, že jo, protože kdyby tam nebyl, tak nevím, jestli bych se tam dokázal udržet. Jestli bych měl takový morál, abych tam plaval v takových... Jak to říct... Když mi prostě nebylo nejlépe, nevím, jestli bych to zvládl plavat tam sám v tom svém čase. Kdyby mi ujel, tak bych asi psychicky odešel, že mi ujíždí a já se tam někde plácám.“
Osmistovka byla na přesdržku
Jak hodnotíte fakt, že jste na mezičase na 800 metrů plaval rychleji, než v ostrém závodě na 800 metrů, který se vám nevydařil a z šestnáctého místa jste nepostoupil do finále?
„Jsem kretén, no... Nevím, prostě jsem debil. Tohle by se stávat nemělo. Kolik jsem vůbec točil?“
Za 7:54,49, o víc než dvě sekundy rychleji než na osmistovce speciál...
„Na přesdržku, no. Když je člověk nasazený sedmý, jeden mu odpadne, tak je šestý, takže má člověk postoupit do finále a pokazí to s tím, že se propadne o dalších deset míst a je šestnáctý... Tady jsem si to teda vybral s úroky.“
Nejste trošku v šoku, jak jste plaval navzdory zdravotním problémům?
„Je prostě lepší jít na závod bez očekávání s tím, že je vám to úplně u zadku. A když nebudete mít to očekávání, nebudete tolik svázaný s časy, kolik musíte zaplavat, abyste postoupili... Tak to vyšlo.“
Co tenhle výsledek vypovídá o úspěchu vašeho půlročního tréninkového kempu v Itálii, kde jste trénoval s italskými šampiony Gregorio Paltrinierim a Gabriele Dettim?
„Na předchozích dvou startech jsem měl očekávání, doufal jsem, že osobní rekord pokořím už dřív. Tady to pak bylo na dvě věci a ze všech stran jsem slyšel různé pochybnosti, někdo zase říkal, že výsledky můžou přijít až za další půlrok. Ale tak aspoň něco...“
S čím půjdete do nedělního finále?
„Stejně jako dneska, aby to člověk měl u zadku. Protože ty kluci, co tam jsou... Říká se, že jdu čtvrtý. Ale kdo tam je přede mnou? Italové Gabri (Gabrielie Detti – bronzovým z OH) s Gregem (olymijský šampion Gregorio Paltrienieri) a Romančuk (ukrajinský vítěz rozplaveb a třetí na ME 2016), to jsou jasné špičky. Pak Wojciech Wojdak, ten byl druhý na osmistovku a dá se předpokládat, že poplave hodně dobře. Australan Horton má druhý nejlepší čas na světě. Je to otevřené. Nastupujeme v čase nula a jedeme odznova.“
