Chřestýš v akci a nervozita roste. Ve volbách se hraje i o (ne)návrat starých časů

KOMENTÁŘ ŠÉFREDAKTORA LUKÁŠE TOMKA | Fotbalové volby jsou za dveřmi. O co se tentokrát bude hrát? Tak třeba o to, zda v čele největšího sportu zůstane nepříliš akční jistota, anebo přijde radikální změna, která ale budí i obavy. Vedle toho ale půjde hodně i o to, zda se uvnitř asociace bude pokračovat v nastavování standardních procesů, anebo se začne fotbal vracet zpět k berbrovskému stylu řízení. Tedy „něco za něco“ i kdyby to měla být sebevětší špína.
Pojďme nejdřív k první linii našeho příběhu. Tu nepříliš akční jistotu tu reprezentuje Petr Fousek. Ještě před půl rokem to vypadalo, že současný předseda FAČR je téměř mimo hru. A že je klidně možné, že svůj mandát ani obhajovat nebude.
Nicméně čím jsou volby blíž, tím větší šanci podle všeho Fousek na znovuzvolení má. Jeho ne úplně velká viditelnost během funkčního období a velká opatrnost s až příliš předvídatelnými pohyby najednou pro delegáty nepředstavují argumenty proti jeho volbě. Často spíše naopak.
Fotbal je superkonzervativní prostředí. A pro řadu subjektů v něm je jistota a kontinuita – byť trochu šedá a pomalá – více než příslib radikálních změn s nejasným výsledkem. Současný předseda jako by tuto náladu dobře vycítil.
Jeho dva protikandidáti používají ostřejší slova, plánují výrazné změny a stojí za nimi dva největší kluby v Česku. Nicméně pohled delegáta z krajského přeboru je jiný než pohled z první ligy či tábora fotbalových fanoušků na sociálních sítích.
Oproti minulým volbám tentokrát do boje nejde žádná „aktivistická“ skupina typu Fevoluce. Logicky – nálada se přece jen dost změnila. Před čtyřmi roky v komunitě největšího sportu v Česku žila snaha vymanit se z berbrovského polosvěta. Bylo to hlavní předvolební téma.
Fevoluce ale brzy po volbách ztratila sílu. A také schopnost systematicky tlačit na změny a něco hmatatelně budovat. Tak jako většina podobných, zpočátku dobře míněných, iniciativ se v čase prostě rozplizla.
Co slibuje Chřestýš a Tvrdíkovo manévrování
Nicméně nakonec i v těchto volbách půjde také o to, nakolik je ještě staré struktury ovlivní. A do jaké míry se mohou do hry vrátit praktiky budované po mnoho let Romanem Berbrem a jeho souputníky.
Zasvěcení se shodují, že sám „Lord Voldemort“ už přímý vliv na výsledek voleb mít nebude. Jsou tu ale jeho pohrobci. A někteří z nich se činí.
Ve fotbalovém zákulisí se nyní mluví především o mimořádné předvolební aktivitě dua s velmi špatnou pověstí – Martin Svoboda a Jan Hořejší. Oba byli v minulosti vyšetřováni kvůli korupci ve fotbale v souvislosti s rozhodčími. Ale k tomu se ještě dostaneme.
Důležité je si nyní říct, za koho lobbují a kdo patří do jejich tábora. První část se zdá být jasná: hlasy shánějí ve prospěch druhého kandidáta na předsedu FAČR Davida Trundy a Tomáše Pešíra, který se uchází o post místopředsedy za Čechy. A oba muži za sebou rovněž cítí podporu dvou vlivných postav z profifotbalu - plzeňského bosse Adolfa Šádka a šéfa Slavie Jaroslava Tvrdíka.
Především Šádka k této dvojici vyjednávačů poutá dlouholetý vztah, možná i něco jako přátelství. Svoboda, kterému v zákulisí kvůli zlatým řetězům kolem krku nikdo neřekne jinak než „Chřestýš“, je jakýmsi externím poradcem plzeňského klubu.
A Svoboda má ve fotbale dlouhou historii. Už v roce 2014 byl zapleten do kauzy ovlivňování sudích ve prospěch Plzně. Tehdy však byl zproštěn viny. V Berbrově případu o pár let později už takové „štěstí“ neměl. Byl obviněn a následně i podmíněně odsouzen na pět měsíců za ovlivňování výsledků ve prospěch třetiligových Brozan.
A Jan Hořejší? Bývalý sekretář Řídící komise pro Čechy dostal pro změnu od Etické komise FAČR čtyřletý zákaz činnosti za předávání úplatku rozhodčím – a to v korupční kauze sportovního ředitele Vyšehradu Romana Rogoze.
Nicméně znalost prostředí je u obou kontroverzních postav mimořádná. A před volbami se evidentně hodí. Zvlášť když pragmatismus zúčastněných tu bez překvapení na plné čáře vítězí nad morálními zásadami.
V této souvislosti je zajímavé sledovat i manévrování Jaroslava Tvrdíka. Celé jeho politické (a to slovo zdůrazňuji) působení ve fotbale se vyznačuje tím, že se rád pasuje do role Mirka Dušína české kopané, aby se vzápětí zapletl s Bratrstvem kočičí pracky. A to vždy, když je to pro něj výhodné.
Děje se mu to nyní s Berbrovými synky a v minulosti se podobně domlouval coby šéf Slavie i přímo s plzeňským taťkou. Redakce má k dispozici přepisy jejich téměř rok trvající mobilní korespondence v letech 2019 a 2020. A zpočátku byl právě Tvrdík ten, kdo byl v kontaktu iniciativnější. Takže pokud má nyní slávistický boss opakovanou potřebu vyzývat v rámci fotbalu k větší transparentnosti a důvěryhodnosti, nezní to příliš uvěřitelně.
Vzhledem k tomu všemu také před čtvrtečními volbami vyvstává důležitá otázka: co přesně vyjednávači se špatnou pověstí za hlasy delegátům slibují a čím je případně straší? Protože „minulý režim“ ve fotbale byl právě na nestandardních protislužbách postaven. A často v nich figurovali jako silová složka právě rozhodčí...
David Trunda, většinový majitel mladoboleslavského klubu, přitom v kampani slibuje zásadní změny ve fungování FAČR. Mimo jiné i modernizaci a rovněž transparentnost.
Ze všech tří kandidátů vstoupil do boje nejpozději. V předvolebních debatách pak byl nejradikálnější, nejkritičtější k současnému stavu a celkově působil výrazně. A Chřestýš v zádech? Těmto obavám nerozumí...
Blažek kritizuje STES a budou volby bez Pelty?
A co třetí muž ve hře o fotbalový trůn? S podporou Sparty a dalších subjektů kandiduje Rudolf Blažek. Bývalý pražský politik, fanoušek Slavie (ano, jsou to paradoxy) a dlouholetý šéf třetiligového Motorletu by po svém boku nejspíš rád viděl v roli místopředsedy jiného Rudolfa – teplického Řepku. Byť to pro něj údajně není nezbytná podmínka.
Současného předsedu prý Blažek před čtyřmi lety volil. Nyní ho však kritizuje za pomalé a nedůsledné změny, malou viditelnost a slabý obchodní výtlak STESu, marketingové agentury FAČR.
Na druhou stranu oceňuje Fouska za zklidnění rozbouřených vod po minulých volbách. A za snahu o standardní chod asociace po Berbrově pádu.
Touto rétorikou evidentně cílí i na zbytky Fevoluce. Byť do tábora jeho podporovatelů patří třeba i jablonecký boss Miroslav Pelta. Muž, který vyrostl v divokých devadesátkách a zažil před 22 lety i "cinklé jaro" si ale den před volbami vyslechne verdikt soudu v kauze sportovních dotací.
Není tak vůbec jasné, zda se valné hromady, kde vždy patřil k důležitým zákulisním hráčům, zúčastní. Pokud by byl odsouzen, dost možná i z taktických důvodů nikoliv...
Sám Blažek pak nejen ve veřejných vystoupeních spoléhá na dlouholetou znalost nižšího fotbalu. Ze všech tří kandidátů je také zřejmě nejlepší rétor. To může, ale také vůbec nemusí, přímo během voleb sehrát určitou roli u nerozhodnutých delegátů.
Koho si nakonec fotbal na další čtyři roky vybere, bude nejspíš jasné ve čtvrtek odpoledne. A zatím se většina ostřílených zákulisních hráčů shoduje: situace je ještě nepřehlednější než jindy. A potvrzují to i více méně vyrovnané kurzy všech tří kandidátů na vítězství u sázkových kanceláří.
Zdá se také, že výrazný triumf (z pohledu celého výkonného výboru FAČR) jednoho z táborů pražských „S“ by pak automaticky znamenal pokračování současného napětí. Protože ve hře je dost.
A i na to možná Petr Fousek tak trochu sází…