7. července 2016 • 14:07

Pravá hrdinka Wimbledonu: Že mi chybí pět prstů? Chci být jedničkou

Autor:

Fantastický čtvrtfinálový zápas v podání Rogera Federera? Či snad úchvatný příběh 772. hráče planety Marcuse Willise, který šokoval svými výkony Wimbledon? Ano, ale 130. ročník slavného turnaje má hrdinku, která všechny dosavadní hvězdy zastíní. Patnáctileté Francesce Jonesové totiž na rukou chybí dva prsty, na nohou tři. Přesto chce být úspěšná a svým příběhem si získala srdce všech tenisových fanoušků.



Bojuje s nemocí, která ji už dopředu vyřadila z profesionálního sportu. Alespoň to tak vypadalo. Britská teniska Francesca Jonesová trpí syndromem ektodermální dysplazie, který zapříčiňuje nedostatečný vývoj prstů na rukou i nohou.

Britská bojovnice si i přesto v prvním kole wimbledonské juniorky se svou soupeřkou Columbijkou Arangovou poradila, ve druhém sice už nestačila na Američanku Dayovou, přesto si získala obdiv a uznání všech.

Za svojí porážkou toriž rozhodně žádné výmluvy ohledně zdravotního handicapu nehledala. "Moje nemoc mi pomáhá. To myslím naprosto vážně. Dělá ze mě takového člověka, kterým jsem dnes. Nestěžuji si na ni. Díky tomu, že musím překonávat svůj handicap, jsem silnější. Mám obrovskou motivaci něco dokázat a věřím, že se mi to i povede," řekla pro Daily Telegraph tenistka.

Problémy s rovnováhou

Úžasný příběh Jonesové se začal rozvíjet v jejích devíti letech, kdy se odstěhovala do tenisové akademie v Barceloně přesvědčená o tom, že navzdory své nemoci se může měřit s nejlepšími. Aby vůbec mohla hrát tenis, podstoupila tři operace zápěstí, špatná stavba kostí jí však začala tlačit i na šlachy, což způsobovalo další problémy.

Jonesová se však musí vypořádat nejen s nepříjemnosti při držení rakety. Na každé ruce jí totiž jeden prst chybí, což značně stěžuje správný úchop tenisového náčiní.

Velké starosti dělá Britce i samotný pohyb po kurtu. Jako pravačka má dominantní pravou nohu, na které má ovšem jen tři prsty, což způsobuje i problémy s rovnováhou.

"Ano, mám handicap, ale rozhodně na něj své porážky nesvádím. Všechno, co mě na kurtu potká, se snažím překonat svou vůlí a nasazením. Tím se dá zvládnout hodně. Díky mé nemoci mám mnohem větší motivaci, než kdybych byla zdravá," pokračuje tenisová bojovnice.

Angličanka i navzdory svým problémům již na řadu úspěchů dosáhla. Dostala se ve své věkové kategorii mezi čtyři nejlepší tenistky Velké Británie. "Jestli jsem na sebe hrdá? Ano, jsem. Ale myslím, že každý člověk, kdo bojuje s nějakou nemocí, by neměl propadat beznaději a bojovat. To je to nejlepší, co můžete udělat," pokračuje.

Chci být nejlepší

Že se život s Jonesovou nemazlil, potvrzuje i její další vyprávění. "Potkala jsem hodně lidí, kteří mi říkali spoustu ošklivých věcí. Ale jen mě tím více motivovali. Když se k tomu totiž správně postavíte, zjistíte, že váš handicap se může stát naopak výhodou," říká Britka.

Jonesová se domácím fanouškům ještě ukáže. Ve hře je ve čtyřhře, kde bojuje spolu s Ali Collinsovou. Mezi juniorkami bude pokračovat i příští rok, poté však má své cíle jasné.

"Chci být nejlepší na světě. Ráda bych, aby lidé věděli, že je možné dosáhnout úplně všeho, pokud opravdu chcete. Všechno je jen ve vaší hlavě. Všeho, čeho jsem dosáhla, bylo díky mé mentální síle. A co bych chtěla v životě opravdu nejvíc? Vyhrát Wimbledon," má jasno britská bojovnice.