7°C
Energický Šilhavý zahnal vzpomínky na Pešánovu sfingu: Takhle se žije s týmem!
Volejme sláva a radostí pumpujme pěstí! Sportovní orloj se dal do pohybu a branky, body, vteřiny vstoupily po dvou týdnech strnulé hokejové sfingy do znamení fotbalového lva. Jaká to slast sledovat pulzujícího gentlemana Šilhavého!
Dva týdny celé Česko neřešilo nic jiného, než jestli v betonově zatuhlé tváři šéfa hokejového nároďáku Filipa Pešána (43) nevidělo záblesk úsměvu. Jestli jeho stoický klid na střídačce, kterým nelomcovaly ani prohry, ani těch pár chviliček vítězného štěstí, nepodrazil nabušenému kádru nohy. A pak se v pondělí zjevil na scéně Eura jeho fotbalový kolega Jaroslav Šilhavý (59).
Uhlazený prošedivělý elegán v saku, u kterého byste spíš čekali, že bude dění na hřišti jen netečně přihlížet. Ale on výhru nad Skoty prožíval u lajny spolu s týmem. „Pocity jsou nádherné,“ pravil spokojeně Šilhavý. Ano, každý člověk je jiný. Ale tohle byl balzám na hokejovou Pešánovu nudu v Rize, za kterou dostal od fandů přezdívku Sfinga. Přitom projevované emoce jsou jen jedním ze tří zásadních rozdílů mezi kouči nejsledovanějších nároďáků.
Co odlišuje Pešána a Šilhavého?
Sestava
Kouč Pešán se sestavou hokejistů rotoval jako zasloužilý skořápkář. Výsledek tomu odpovídal – přišla blamáž. Šilhavého styl je naprosto opačný. Postaví kostru a té se zuby nehty drží. A to platí i o rozestavení 4-2-3-1. Ne vždy to ale je ku prospěchu věci. Přílišná opatrnost a nechuť zasahovat do týmu ho stála místo ve Slavii, ačkoliv s ní půl roku před tím získal titul.
Zkušenosti
Trenérovi Pešánovi je často vytýkáno, že nikdy nehrál hokej na nejvyšší úrovni. Že mu kvůli tomu chybí zkušenosti – jak při komunikaci s hráči, tak při klíčových momentech na turnajích. Na Šilhavého si s podobnou kritikou nepřijdou. Sám si zahrál čtyři zápasy za nároďák, má dva ligové tituly jako trenér a coby asistent kouče Brücknera byl na bronzovém Euru 2004 i MS 2006 – jediném, kam Češi od roku 1990 postoupili.
Emoce
Hokejista Pešán během osmi zápasů předvedl snad jen dva výrazy. Ten s označením šedá zeď měl nasazený po většinu turnaje, úsměv téměř nevyloudil a energie z české střídačky rozhodně nesálala. To fotbalista Šilhavý – samozřejmě i díky výhře – ukázal hned v prvním utkání celou škálu emocí. Divoce slavil Schickovy góly, projevil bojovnost, snažil se zjednat na place pořádek, užíval si triumf. Pro fandy to bylo jako za odměnu.
