Upřímná zpověď lyžařky Dubovské po smrti maminky: Nebýt okolí, tak...
Uplynulá sezona byla z pohledu česko-slovenské slalomářky Martiny Dubovské (29) jako malovaná! Na třech závodech se umístila v první desítce, v celkovém hodnocení Světového poháru získala o 153 bodů víc než bylo její předchozí maximum a s přehledem si zajistila účast na olympiádě v Pekingu. Jenže tu pohádku jen pár hodin před startem mistrovství světa v Itálii brutálně zničila únorová smrt její milované maminky, která byla účastníkem vážné dopravní nehody.
„Jsem šťastná, že jsem se po tolika letech konečně dostala do Top 10, ale od půlky sezony jsem se z toho kvůli událostem v rodině těšit nedokázala,“ svěřila se Dubovská v pořadu Na síti tenistky a moderátorky Andrey Sestini Hlaváčkové.
Tragédie se na třinecké rodačce podepsala. Jizvy na srdci i na duši čas ještě nezahojil. A asi nikdy nezahojí. „Celý život mě v lyžování podporovala. Bez ní bych to nedělala, protože mě od malička vozila na tréninky i po závodech. Lyžováním stále žila celá rodina, která se mi přizpůsobovala. Kdybych s tím skončila, zklamala bych sebe i ji. Obětovala mi celý život,“ svěřila se.
Po smrti maminky neměla na slalom ani pomyšlení. Přesto z toho úmorného kolotoče nevyskočila. Sport se jí stal terapií, únikem z reality. „Trenéři a otec říkali, že musím lyžovat. Byla jsem na kopci třeba tři hodiny, ale dala jen dvě jízdy. Musela jsem něco dělat, protože bych doma jen… Nebýt okolí, nedopadlo by to nejlépe,“ připustila upřímně.
„Je to těžké. Jsou horší dny, lepší dny. Nikdy jsem si nemyslela, že se mi něco takového stane,“ pokračovala. „V rámci možností se snažím život užívat takový, jaký je, poněvadž nikdy nevíte, kdy to skončí,“ pokrčila rameny Dubovská, která si zlatou maminku nechala zvěčnit na přilbu. Teď na ni bude její anděl strážný dohlížet na všech závodech od startu až do cíle.
I tím sympatická tmavovláska nepřízni osudu statečně vzdoruje. „Není to snadné. Prezentuji se, že jsem OK, ale nejsem OK. To je ta mentální stránka. Je to náročné,“ tvrdí. Psychickou sílu jí dává i mamka. Pouto mezi nimi bylo natolik silné, že stále cítí její přítomnost. „Je stále se mnou a dělám to pro ni, s ní. Prostě tak, jak jsme žili celý můj život.“
Témata:
lyžování, tragédie, Česko, slalom, slovensko, sníh, lyže, Třinec, mentalita, kopec, blesksport, FIS, psychika, Olympijské hry, Itálie, Peking, Martina Dubovská, Andrea Sestini Hlaváčková
