Čajkova zdrcující smrt: Osudný moment změnil hokejovou naději v tragédii!
Zlínský hokej pamatuje za svou historii hned několik významných osobností. Vždyť jména jako Petr Čajánek (48), Roman Hamrlík (49) nebo Roman Čechmánek (†52) znají nejen čeští fanoušci, ale i ti v zahraničí. Mezi tuto elitu se klidně časem mohl zařadit i Luděk Čajka (†26). Nadějný obránce se nakonec do paměti (nejen) příznivců Beranů skutečně zapsal, ale tím nejhorším možným způsobem…Jeho příběh mapujeme v rámci seriálu Tragické osudy.
Zimní stadion Luďka Čajky. Přesně takový název nese hokejový stánek ve Zlíně, který zástupci klubu pojmenovali po svém někdejším hráči, jenž za svou horlivost na ledě zaplatil životem. Vraťme se ale na začátek. Luděk Čajka platil během 80. let minulého století za spolehlivého beka, který si svými výkony vysloužil v roce 1985 nominaci do československé reprezentace, se kterou o dva roky později získal bronz na mistrovství světa. Kromě toho se v sezoně 1987/88 zúčastnil i prestižního Kanadského poháru.
Nahrál si vlastní smrt na video
K tomu všemu ho navíc po zisku bronzové medaile v 6. kole draftovalo vedení slavných New York Rangers! Čajka tak měl slibně nakročeno do NHL. K tomu všemu byl šťastně ženatý s manželkou Renatou a vychovával pětiletou dcerku Markétu. Jenže pak přišel osudný pátek 5. ledna roku 1990. Hokejisté Zlína včetně Čajky hráli v Košicích. Do konce utkání zbývalo něco málo přes dvě minuty, když v tom Čajka dojížděl puk po boku košického Antona Bartánuse a snažil se zabránit zakázanému uvolnění. Pak to ale přišlo.
Havířovský odchovanec spadl a v plné rychlosti narazil hlavou do mantinelu. Pro zlínského obránce začal boj o život. Lékaři obou týmů začali mladého hráče okamžitě resuscitovat. Na pomoc přispěchali i tři náhodní lékaři z hlediště. Za tragický pád mohla s největší pravděpodobností rýha v ledu. „O incidentu jsem se dozvěděl na oslavě padesátin mého kolegy ve Vratimově. Bylo to z pátku na sobotu,“ vzpomínal Čajkův otec František na strašlivý večer pro Zlínský deník. Později vyšlo najevo, že Luděk si svou smrt nahrál!
Zápas Zlína v Košicích se totiž vysílal v televizi. „Táta zrovna chtěl po mámě, aby mu ten zápas nahrála na video. Já jsem v kuchyni zrovna večeřela chléb s paštikou. Měli jsme zároveň puštěné rádio,“ líčila Čajkova dcera Markéta po letech. „Když hlásili tu událost, tak máma vyšla z pokoje a byla zaskočená. Hned volala také babička, ale pak už mám v hlavě opravdu zmatek,“ zavzpomínala před lety Markéta.
Dojemné gesto, které by si nepřál
Diagnóza? Rozsáhlé poškození míchy a zlomení prvního a druhého krčního obratle. „Byl to velký náraz, ale nemysleli jsme si, že to bude tak vážné. Důsledky jsme se dozvěděli až po vyšetření v nemocnici,“ citoval web ČT sport slova Čajkova spoluhráče Rostislava Vlacha. „Potom jsme věřili, že se jeho stav zlepší. Ale nakonec to bohužel nedopadlo dobře,“ smutnila jedna z ikon zlínského hokeje.
Těžce zraněného Luďka čekala operace. Následně se ještě krátce probral, ovšem poté upadl do bezvědomí. Jeho srdce se 14. února 1990 navždy zastavilo. Po Čajkově smrti se v pravidlech IIHF změnil výklad ohledně zakázaného uvolnění, kdy hráč už nadále nemusel dojíždět puk.
Jak už bylo zmíněno, tak ve Zlíně po skvělém zadákovi pojmenovali zimní stadion, byť sám Čajka by si to zřejmě nepřál. „Jeho rodiče si to asi hodně přáli, ale Luďka by to moc nepotěšilo,“ vyjádřila se pro Lidové noviny vdova Renata. Vždy prý udával stejný důvod. „Jedna generace ví, o koho jde, ale další už to vědět nebudou.“ Ve svém případě si ale může být tam nahoře jistý, že jeho jméno nezapomenou celé generace.