Manželka zlatého kapitána Výborného: Můj sexy dárek Davidovi
Zajdou na večeři do vybrané italské restaurace a cinkotem sklenic s červeným vínem zahájí pro rodinu mimořádný rok nabitý sérií životních jubileí. Dnes se bude připíjet na otce, lídr zlaté hokejové generace David Výborný slaví 50. narozeniny.
Ano, mají to letos ve vilce v pražských Ďáblicích vskutku unikátně zakroužkovaný kalendář. Považte sami. Leden – padesátiny hlavy rodiny. Únor – třicáté výročí sňatku Výborných, tzv. Perlová svatba. Březen – pětadvacet let od narození syna Michala. Duben – dvakrát pětadvacet let paní Ireny. Červen – sladkých osmnáct dcery Denisy. „Tenhle rok bude jedna velká párty,“ konstatuje s úsměvem Irena Výborná. Matka pluku spolu s dětmi přejí Davidovi všechno nejlepší. A netradičně vypráví a bilancuje ona, nikoli oslavenec...
Když bylo Davidovi čtyřicet, těšila jste se, že až skončí s hokejem, začne vám druhá životní etapa, bude mít čas na cestování, vás, děti. Stalo se?
„Jak bych to šikovně řekla. Ano i ne. Davča chodí denně ráno běhat. Přes to nejede vlak. Když výjimečně vynechá, není s ním ten den k vydržení. (směje se) Dvakrát až třikrát týdně pak hraje tenis. Občas chodí i na led, kvůli zápasům legend. Má v sobě furt tu disciplínu a udržuje se. To před ním smekám.“
A do toho šéfuje své mimořádně úspěšné developerské společnosti...
„Ano. Ale nemusí tam být každý den, už má pod sebou spolehlivé lidi. Nicméně ho to pořád hrozně baví. To byla výhoda, že měl firmu rozjetou už před koncem kariéry, takže věděl, co se sebou.“
A už díky ní dávno vydělal víc než hokejem, přitom sedm let válel i v NHL.
„Od začátku to měl v hlavě srovnané. Hned, jak v Americe něco ušetřil, koupil první byt. A pak investoval dál a dál. My žili skromně, neutráceli jsme za drahá auta, malý baráček jsme měli v Columbusu jen pronajatý. Luxusní kávičky a nákupy v Pařížské, jak si hodně lidí myslí? Vždyť já se tam jdu maximálně jen projít a okukovat výlohy. První dražší kabelku jsem dostala po 15 letech vztahu. Nikdy jsme nerozhazovali a neutráceli za luxus.“
Teď už si dopřejete?
„Nejsme materialisté, ale ano, když něco chceme, můžeme si to koupit. Nejvíc utrácíme za dovolené. Každý rok v listopadu létáme do Ománu, v únoru se chystáme do Dominikánské republiky, i s dětmi, Miky bere i přítelkyni Nikču. Ale někdy je to těžké časově skloubit, protože Denča bude teprve letos dělat závěrečné zkoušky, do toho hraje závodně florbal za Tatran, což obnáší trénink třikrát týdně, o víkendech zápasy a do toho loni k Vánocům dostala vytouženého koně Davinčiho, který potřebuje každodenní trénink. Potřebovali bychom den nafouknout tak na 50 hodin.“
To se nalítáte...
„S Davčou jsme měli role vždy rozdělený. Já se starala, on vydělával. A to se nezměnilo ani po kariéře. Takže zatímco tatínek to má teď v důchodu trošku víc na pohodu a někdy ve dvě odpoledne sedne se skleničkou červeného na gauč, já lítám od rána do večera a v osm ho tam na té pohovce dřímajícího najdu... Ale nestěžuju si. Od sedmnácti, kdy jsme se potkali, žiju jeho život, aby dokázal, co dokázal. Vždyť my měli 13 let oddělené ložnice. Když se narodil Michal, Davča se přestěhoval do vedlejšího křídla baráku, aby se mohl vyspat, jak v noci, tak odpoledne. A to samé se pak opakovalo s Denčou. Hokeji jsme podřídili vše. Takže já jsem kromě manželky kuchařka, uklízečka, zahradnice, instalatérka, bazénářka, topenářka a společnice. Co víc si může přát?“ (směje se)
A jak jste zvládala ty zástupy fanynek?
„Tak určitě jich má spousty ještě teď. Nezapírám, bylo někdy i těžší období, ale zvládli jsme to. A zatím se mi domů vždycky vrátil. Tak uvidíme. To víte, krize středního věku u chlapů. Když vidím, kolik kluků hokejistů kolem nás ty svoje ženy opustilo a já slyším ty příběhy... Snad nepřijde s tím, že má nějakou Mařenu a že odchází. Ale tak bych mu holt pomohla sbalit, odvezla ho na metro a přála mu to nejlepší, ideálně uřvaná dvojčata.“ (propuká v smích)
No, teď ho doma vážně asi moc neuvidíte, když má tu padesátku...
„Je pravda, že slavit s klukama u pivka umí velice dobře. Odchází v dopoledních hodinách a vrací se druhý den k ránu a dokáže to táhnout i několik dnů v kuse. Z kariéry to má natrénováno, ví, jak za to vzít. Ale tak padesát je mu jen jednou...“
Do světové síně slávy
Gratulace dnes na něj budou pršet ze všech stran. A jedna dodatečná přijde ještě v květnu. David Výborný bude během letošního mistrovství světa ve Stockholmu uveden do Síně slávy mezinárodní hokejové federace. Pocty se dočká jako 27. český zástupce. Aby ne. Účast na dvanácti světových šampionátech, jednou stříbro a dva bronzy, jež z nichž si pětkrát odvezl zlato, ukořistil také na olympiádě v Turíně, „Je to krásný ocenění za celou jeho to je sakra unikátní bilance... kariéru, odříkání a léta dřiny. Už se do Švédska moc těšíme,“ konstatuje Irena.
Andílci vzkazují: Milujeme tě!Manžel si může koupit vše, nač si vzpomene. A tak se Irena Výborná při pořizování daru řídí heslem nerudného otce Krause z Pelíšků, že největší radost udělá takový dárek, který člověk vytvoří pro toho druhého sám, z lásky. A vyrazila do ateliéru hodila na sebe několik rajcovních svršků a nafotila pro Davida dechberoucí sexy snímky, na kterých připomíná anděla. „Přeju mu hlavně hodně zdraví, to je nejdůležitější. A ať nezapomíná, že mám jen jedny nervy," vzkazuje mu se svým typickým úsměvem oddaná žena. „l po třiceti letech si máme co říct. A když je nějaký problém, umíme ho řešit. Je lehké jen tak utéct bez boje. O vztah se musí pečovat," dodává recept na spokojené manželství. A co další dva andílci? „Milý táto. Z celého srdce ti přeju jen ty nejlepší narozky, hlavně ať jsi zdravý a happy s námi. Ať se ti pořád daří tak dobře jako teď. A někdy se hoď více do klidu, nemusíš pořád ječet. Love you!“ napsala vroucně dcera Denisa (17), jejíž srdce kromě taťky patří ještě Matěji Nedvědovi, nejmladšímu synovi Davidova hokejového parťáka Jaroslava Nedvěda (55). „Loni, když hrály legendy Sparty, se v hale potkaly všechny děti, které tam tenkrát pobíhaly jako caparti v kabině. A pak nám Denča oznámila, že s Matějem chodí. Je to ohromně hodný kluk, hezky vychovanej,“ poznamenává máma Irena. „Táto, přeju ti hlavně hodně zdraví, pohody, pracovních úspěchů ve firmě. Jsem moc rád, že jsi po svý fantastický kariéře našel něco, co tě tak baví a naplňuje,“ doplnil ke gratulacím syn Michal (24), který u otce pracuje. Ta k všechno nejlepší i od Blesku!
|
Témata:
blesksport, blesk sport, hokej, Amerika, Vánoce, Dominikánská republika, kariéra, David Výborný, Omán, National Hockey League, Ďáblice, lední hokej
