Tak ale teď už… Martin Růžička, který v minulé sezoně v Třinci rozbombardoval letitá extraligová maxima, už přece musí začít ládovat do své vizitky velkopříděly i pod hlavičkou sezony 2013-14…
Zatím to tedy spíš vypadá, že se dostaví Godot, než že se rekordman trefí do branky. Růžička je ovšem natolik zásadní figurou, že ho nejde jen tak odstřelit. Manažeři týmů ve Fantasy extralize se tak aktuálně dělí jen na dva typy. Na ty, kteří ho už odepsali a sáhli po jiných strojích na body, a na ty, kteří mu dál věří a zatím po každém zápase remcají, že příště už je to fakt naposledy, co ocelářský kulomet dostane v jejich sestavě šanci.
Patřím k těm druhým a dokonce ještě kolo co kolo sebemrskačsky potvrzuju na Růžičkově virtuálním dresu céčko. Vždyť přece není možné, aby gólové mlčení donekonečna prodlužoval hráč s takovými schopnostmi, který po absenci předsezonních přípraváků konečně nabírá ideální herní rytmus, zastává klíčovou úlohu v ofenzivním týmu a puk po jeho ranách lítá do tyček nebo kousek vedle nich. Musí to přijít.
Zvolil jsem strategii „Přetrpět!“ Růžička se zatím těžce nevyplácí, vyjma utkání proti Chomutovu (0+3) by i pověstná chlupatá deka produkovala vydatnější příděly bodů do fantasy portfolia. Byť třikrát násobené, lezou mi tam od elitního křídla jaksi pomalu.
Ale dřív nebo později to zlomí a my, co Růžičkovi věříme, se budeme smát.
Nebo taky ne.
